Bezpečnost

Bezpečnost

 

Linky tísňového volání

  • 150 – Hasičský záchranný sbor ČR
  • 155 – Zdravotnická záchranná služba
  • 158 – Policie ČR
  • 112 – jednotné evropské číslo tísňového volání
  • 156 – Městská policie Brno

Česká republika patří dlouhodobě mezi nejbezpečnější země světa. Reálné události z posledních let
však ukazují, jak rychle a bez varování se to může změnit. Živelní pohromy (povodně, požáry, vichřice, sněhové kalamity atd.), průmyslové havárie, epidemie, migrační vlny, blízké i vzdálené válečné konflikty, narušení dodávek elektrické energie, vody, plynu, léků, potravin...

Dokážete se právě Vy a lidé ve Vašem okolí připravit na takové mimořádné události a krizové situace? A zvládnout je?

Bydliště, pracoviště, škola, místa, kudy pravidelně procházíte – všude tam existují zdroje nebezpečí. Víte o nich? Sledujte stav okolních budov, dopravní situaci, přírodní podmínky i možné technologické či průmyslové zdroje rizik. Včasné rozpoznání nebezpečí může přispět k ochraně zdraví nejen vašeho, ale i ostatních osob ve vašem okolí a umožní rychlejší a účinnější reakci v mimořádných situacích. Vaší pozornosti by neměly uniknout:

  • vodní toky (povodně),
  • průmyslové objekty (únik nebezpečných látek, radiační havárie),
  • prudké svahy (sesuvy půdy, přívalové povodně),
  • přehrady a rybníky (zvláštní povodně),
  • lesní porosty (lesní požáry),
  • místa s velkou koncentrací osob a nezvyklé chování osob (terorismus, aktivní střelec),
  • varování a výstrahy oficiálních institucí.

Víte, kde je nejbližší lékařská pohotovost? Služebna státní a městské policie? Úřad městské části? … Nebo se spoléháte na to, že se vždycky dovoláte? To je sice správná první volba, ale ani její funkčnost nemusí být 100%. Buďte v obraze a mějte přehled alespoň v okolí bydliště, pracoviště, školy, v místech, kudy pravidelně procházíte.

 

OKAMŽITÁ POMOC (ohrožení života, násilí)

112 – jednotné tísňové číslo (vždy, odkudkoliv)
150 – HZS (Hasičský záchranný sbor)
158 – PČR (Policie ČR)156 – MP Brno (městská policie)
155 – ZZS (Zdravotnická záchranná služba)

VZP – Seznam lékařských pohotovostí v Jihomoravské kraji
HZS – Územní odbor Brno
PČR – Městské ředitelství Brno
Městská policie Brno – služebny
Statutární město Brno – městské části


KYBERPROSTOR, PODVODY, ONLINE HROZBY

158 - Policie ČR – kyberkriminalita (nahlášení podvodů)


PSYCHICKÁ PODPORA (stres, strach, zahlcení)

Linka bezpečí – 116 111 (děti a mladiství, nonstop)
Linka důvěry – 116 123 (dospělí)

Centrum duševního zdraví Brno

V krizových situacích bývají nejnáročnější první tři dny. Když se dobře připravíte, zvládnete je s větším klidem. Dokážete pomoci sobě i ostatním a umožníte záchranným složkám, aby se soustředily na pomoc těm, kteří jsou v ohrožení života. Štěstí přeje připraveným, proto na základě zkušeností z krizových situací u nás i ve světě vznikl seznam doporučených věcí, které vám mohou pomoci, ať už se stane cokoliv.

Nejdůležitější:

  • balená voda na pití (2L osoba/den)
  • nádoby na vodu (kanystry nebo jiné uzavíratelné nádoby)
  • zásoba trvanlivého jídla
  • lékárnička a potřebné léky na týden
  • rádio a svítilna na baterie
  • hotovost - mince a bankovky (z praktického hlediska jsou lepší bankovky nižší nominální hodnoty)

Doporučené:

  • nabitá powerbanka a náhradní baterie
  • kopie důležitých dokumentů
  • plynový vařič a zápalky
  • dezinfekce na ruce
  • toaletní papír a hygienické potřeby
  • krmivo pro zvířata
  • multifunkční nůž
  • hasicí přístroj nebo hasicí deka
  • pevná lepicí páska
  • pytle na odpadky
  • plná nádrž v autě (nabitá baterie u elektromobilu)
  • autonomní detektory kouře a plynů (např. oxid uhelnatý, propan-butan)

Nejlepší ochrana před téměř každým rizikem? Být od něj co nejdále, tedy evakuovat se! Ať už na základě vlastního vyhodnocení situace (k příbuzným nebo známým), nebo na výzvu záchranných složek, evakuace je jedno z nejsložitějších lidských rozhodnutí. Ani v tak těžké chvíli byste ale neměli zapomenout, že jen tak odejít a bouchnout dveřmi není ten nejlepší způsob.
Zabezpečte svou domácnost a s sebou vezměte HZS evakuační zavazadlo leták.

  • Uhaste oheň v kamnech nebo krbu.
  • Vypněte elektrické spotřebiče (kromě mrazáku a ledničky).
  • Zavřete okna a dveře, vypněte ventilaci a klimatizaci.
  • Uzavřete vodu a plyn.
  • S sebou si vezměte evakuační zavazadlo označené štítkem se jménem a telefonním číslem.
  • Dětem a zranitelným osobám dejte do kapsy kartičku se jménem, adresou a kontaktem na příbuzné.
  • Zamkněte byt nebo dům.
  • Na dveře nalepte lístek s informací, kdy a kam jste se evakuovali, s vašimi jmény a kontakty.

POZOR – poslechnout výzvu k evakuaci je nejen rozumné, ale také ze zákona povinné!

Když opouštíte domov z důvodu evakuace, většinou v té chvíli není vůbec jasné, na jak dlouho to bude. Proto by ve vašem evakuačním zavazadle neměly chybět:

  • občanský průkaz, pas, kartička zdravotní pojišťovny
  • jiné důležité dokumenty (rodný list, oddací list, důležité smlouvy)
  • klíče
  • peníze v hotovosti a platební karty
  • lékárnička a pravidelně užívané léky na týden
  • brýle (kontaktní čočky)
  • dezinfekce na ruce
  • toaletní papír a hygienické potřeby
  • ručník
  • balená voda na pití
  • zásoby trvanlivého jídla na den
  • hrnek, miska, příbor
  • multifunkční nůž
  • pevná obuv, pláštěnka
  • náhradní oblečení a prádlo
  • spacák nebo deka, karimatka
  • telefon s nabíječkou (telefonní čísla blízkých vypsaná na papíře)
  • rádio a svítilna na baterie
  • nabitá powerbanka, náhradní baterie a kabely
  • tužka a papír, kniha, časopis, společenská hra, hračky pro děti
  • přepravka, náhubek, vodítko, krmivo, léky, miska pro domácí mazlíčky

Jak ukázal např. krátkodobý výpadek dodávky elektřiny v Praze a části Čech, ztráta standardních možností komunikace není jen hypotetická možnost.

Připravte si plán. Domluvte se se svými blízkými, kdy a kde se potkáte. Například děti ať zůstanou ve škole, schůzka druhý den v poledne u úřadu MČ, sejdeme se do večera u babičky v Obřanech, druhý den po evakuaci v poledne nebo v 18:00 u vstupu do evakuačního centra atp. Důležité je, aby to věděli všichni. I ta babička.

Ti pečlivější mohou plán vylepšit o mapové podklady.

Cítit se jako hrdina a zachránit lidský život? Nebo raději : Chcete se cítit jako hrdina? Zachránit lidský život? Osvojte si základní kroky první pomoci. Nikdy nevíte, kdy se vám to může hodit. Doma by také neměla chybět lékárnička, která vám pomůže ošetřit drobná poranění. Co by měla obsahovat, najdete např. zde: Projekt 72 hodin – První pomoc.

Nejdůležitější zásady poskytování první pomoci:

  • Zajistěte vlastní bezpečnost a bezpečnost okolí, aby nedošlo k dalšímu ohrožení.
  • Zkontrolujte stav postiženého – je při vědomí a reaguje, dýchá, krvácí?
  • Přivolejte pomoc – volejte 155 nebo použijte aplikaci Záchranka (je schopna současně s voláním linky 155 odeslat nouzovou zprávu s vaší přesnou polohou). Sdělte, co se stalo, kde a v jakém stavu je postižený. Řiďte se pokyny dispečera.
  • Zastavte silné krvácení přímým tlakem na ránu. Myslete při tom na vlastní bezpečnost a použijte ideálně gumové rukavice, igelitový sáček. Pokud je postižený při vědomí, vyzvěte ho, aby si ránu stlačil sám.
  • Zkontrolujte a případně uvolněte dýchací cesty, může dojít k zapadnutí kořene jazyka, vdechnutí zvratků.
  • Pokud je postižený v bezvědomí a dýchá, uložte ho do stabilizované polohy (ležení na boku, dolní ruka natažená, horní ruka podložená pod tváří, horní noha pokrčená v koleni a mírně zakloněná hlava).
  • Pokud nedýchá, zahajte resuscitaci stlačováním hrudníku v rytmu známé melodie Rolničky, rolničky …. Pokračujte až do příjezdu záchranářů.
  • Udržujte postiženého v teple a klidu, sledujte jeho stav a komunikujte s ním.
  • Nepodávejte jídlo ani pití a zbytečně s postiženým nemanipulujte.

PAMATUJTE: I jednoduché kroky mohou zachránit lidský život.

...zazní siréna?

Dlouhým nekolísavým tónem – pravděpodobně zkouška. Není první středa v měsíci?

Kolísavým tónem (140 sec., vícekrát po sobě) – něco se určitě děje, potřebujete zjistit co:

  • V dosahu elektronické sirény vyčkejte na hlasové doplnění.
  • Zapněte si rádio/TV a nalaďte veřejnoprávní stanici (ČRo, ČT).
  • Poslouchejte zástupce složek IZS (hasiči, policie, ...) a samosprávy.
  • Nepoužívejte výtah, nepanikařte, využijte svoje znalosti a získané informace.

Přerušení dodávek elektřiny ještě nemusí znamenat blackout (dle definice jde o rozsáhlý, dlouhotrvající – desítky hodin až dny – výpadek dodávek elektřiny na velkém území, tedy ve městě, regionu, státě, který postihuje mnoho obyvatel), ale i krátkodobý výpadek neznamená pouze zhasnutá světla, ale celou řadu přidružených problémů, které by vás často ani nenapadly.

Vedle osvětlení přestanou bezprostředně fungovat všechny elektrické přístroje, hromadná doprava (tramvaje, trolejbusy, vlaky), semafory, bankomaty, pokladny v obchodech, většina čerpacích stanic, výtahy. Zhorší se dostupnost záchranných složek a dálkové komunikace. Velmi rychle (v závislosti na konkrétním místě) může dojít k výpadkům i dalších služeb – dodávky vody, plynu a tepla, mobilního signálu nebo internetu.

Jak se připravit:

  • Mějte vždy doma základní zásoby, mezi nejdůležitější věci patří pitná voda, trvanlivé potraviny, léky, hygiena, rádio nebo hotovost.
  • Zjistěte rozsah výpadku, podívejte se, jestli se v okolí svítí, funguje veřejné osvětlení nebo jezdí veřejná doprava.
  • Pokud se dostanete na internetové stránky obce nebo dodavatele elektřiny, zjistěte, jestli jde o plánovanou odstávku, případně kdy by mohla být dodávka elektřiny obnovena.
  • Odpojte elektrické spotřebiče ze zásuvek, ponechte zapnuté pouze jedno světlo, abyste poznali, že proud už jde.
  • Zbytečně nezatěžujte mobilní síť, abyste dali vědět svým blízkým, postačí i SMS. Na tísňovou linku volejte, pouze pokud jste v ohrožení zdraví nebo života, ne pro informace.
  • Svíčky používejte jen v krajním případě, nenechávejte je bez dozoru, nepokládejte je blízko hořlavých materiálů.
  • Při improvizované přípravě jídla používejte plynový vařič jen v dobře větraném prostoru, na otevřeném ohni vařte jedině venku.
  • Zbytečně neotevírejte lednici a mrazák, lednice udrží chlad několik hodin, mrazák až dva dny.

Voda znamená život a bez ní se zkrátka neobejdeme. Ani v domácnosti. Potřebujeme ji na vaření, praní, zalévání, splachování, umývání rukou i sprchování. Při výpadku dodávek vody je proto klíčové si uvědomit a stanovit priority – kdo nepije, zemře. A to klidně i ve vypraném oblečení obklopený svěží zelení. 

Jak se připravit:

  • Je dobré doma mít vždy nějaké zásoby balené vody, vydrží dlouho a vždy najde svoje využití.
  • Minimalizujte spotřebu, nezalévejte květiny, vařte taková jídla, která nepotřebují tolik vody nebo ji do sebe nasáknou, před mytím nádobí je utřete papírovou utěrkou případně používejte jednorázové varianty.
  • Pro osobní hygienu používejte vlhčené ubrousky, dezinfekci, suchý šampón.
  • Nesplachujte pitnou vodou, používejte vodu již jednou využitou (např. mytí nádobí) nebo užitkovou. Když ji nemáte, vložte do mísy pevný pytel na odpadky.
  • Konzumujte pouze vodu, o které víte, že je pitná, pokud si nejste jistí, vodu převařte, popřípadě použijte cestovní filtry nebo tablety na čištění vody.
  • Informujte se o náhradním zásobování vodou, kdy a kam přistaví cisterny, při výdeji vody dbejte pokynů a chovejte se spořádaně.
  • Po opětovném spuštění dodávek vody ji nechte nějakou dobu odtéct.

Krátkodobý výpadek vytápění, snad kromě sníženého komfortu, i při nižších teplotách zpravidla nepřináší významné ohrožení, pokud ale čelíte dlouhodobému výpadku, přestává jít o pohodlí a začíná jít o zdraví.

Jak se připravit:

  • Pokuste se zjistit, o jak závažnou situaci jde – jestli krátkodobý výpadek, nebo rozsáhlejší problém.
  • První volbou je samozřejmě přiobléct se a nejlépe použít vícero vrstev. Čepice a teplé ponožky jsou základ, termoprádlo či vlněný svetr se budou vždy hodit.
  • Škvíry u netěsnících oken a dveří zacpěte srolovanými ručníky, obdobně zakryjte skla oken.
  • Přesuňte se se členy domácnosti do jedné místnosti, kde se budete zdržovat. Ideální je menší místnost s co nejméně okny.
  • Využijte kempingové vybavení, jako karimatky nebo spacáky. Pokud si uvnitř pokoje ještě postavíte stan, menší prostor se rychleji vyhřeje.
  • Pokud máte přenosné topiče nebo dokonce krb, mějte na paměti především bezpečnost. Tyto zdroje tepla nenechávejte bez dozoru a myslete na nebezpečí požáru a otravu CO.
  • Při zamrznutí potrubí hrozí jeho roztržení, v tomto případě bude nutné vypnout přívod vody a vypustit trubky.
  • Sledujte informace o možném zřízení vyhřívaných center ve vašem okolí.
  • Máte-li možnost, zvažte přesun někam, kde topení funguje nebo kde si můžete sami zatopit.

Už jsou tady zase. Povodně. Kdo je ale připraven, nebývá překvapen.

Nejdůležitější zásady při povodni:

  • Sledujte výstrahy a varování ČHMÚ, městské části, HZS.
  • Připravte si HZS evakuační zavazadlo leták.
  • Zabezpečte svůj majetek, odstavte auto na bezpečné vyvýšené místo, přesuňte cennosti a nebezpečné látky do vyšších pater.
  • Odveďte zvířata do bezpečí.
  • Umístěte před vchodové dveře a garážová vrata pytle s pískem, utěsněte všechny otvory, kterými se voda může dostat dovnitř.
  • Buďte připraveni vypnout přívod plynu, vody, elektřiny.
  • Při nařízení evakuace okamžitě opusťte ohrožený prostor a řiďte se pokyny zasahujících složek.
  • Neprojíždějte zatopenými úseky, hrozí stržení proudem.
  • Domů se vraťte jen se souhlasem příslušných orgánů, až je situace bezpečná. Nezapínejte elektřinu a plyn bez předchozí kontroly odborníkem.

Že je oheň nebezpečný, ví každý. Často ale zapomínáme, že kouř dokáže zabíjet rychleji.

Nejdůležitější zásady při požáru:

  • Volejte hasiče – 150 nebo 112, uveďte přesné místo a rozsah požáru.
  • Zachovejte klid a jednejte rychle, pomozte těm, kteří potřebují asistenci (děti, senioři...).
  • Opusťte objekt, používejte únikové cesty, schodiště, zavírejte za sebou dveře (zpomalíte šíření ohně a kouře). Nikdy nepoužívejte výtah.
  • Chraňte se před kouřem – pohybujte se při zemi, zakryjte si ústa a nos ideálně vlhkým hadříkem a dýchejte přes něj.
  • Nezdržujte se zbytečně majetkem, lidský život má vždy přednost.
  • Pokud nemůžete ven, zavřete se v místnosti, utěsněte dveře, jděte k oknu a volejte o pomoc.
  • Pokud je to možné, zastavte přívod plynu a elektřiny.
  • Malý požár haste tehdy, pokud je to bezpečné a máte vhodný hasicí prostředek.
  • Po opuštění objektu se nevracejte zpět a řiďte se pokyny zasahujících složek.

Ať už se ocitnete v roli přímého účastníka, svědka, nebo na místo dorazíte až po nehodě, vždy je to stresující událost.

Nejdůležitější zásady při dopravní nehodě:

  • Zastavte vozidlo a zapněte výstražná světla, aby byli ostatní účastníci silničního provozu varováni.
  • Zajistěte vlastní bezpečnost a místo nehody – oblečte si reflexní vestu a použijte výstražný trojúhelník. Ujistěte se, že je situace bezpečná a nehrozí požár nebo jiné nebezpečí.
  • Zkontrolujte zdravotní stav účastníků nehody a v případě potřeby poskytněte základní první pomoc.
  • Okamžitě volejte tísňovou linku 112 (případně 155 nebo 150) a sdělte přesné místo nehody, počet vozidel a zraněných.
  • Nemanipulujte se zraněnými, pokud jim nehrozí bezprostřední nebezpečí (např. požár vozidla).
  • Neodcházejte z místa nehody.
  • Spolupracujte se složkami IZS a řiďte se jejich pokyny.

V současné době dochází k výrazným výkyvům počasí. Ty s sebou přinášejí velké rozdíly teplot a tlaku, které mohou způsobovat zdravotní potíže, zejména seniorům a vážně nemocným lidem. Předpověď počasí není a nikdy nebude 100%, ale stále představuje hlavní zdroj informací pro prevenci zdravotních komplikací. Základem je dodržování několika zásad:

Při vysokých (VT) i nízkých (NT) teplotách:

  • Zabezpečte byt/dům proti slunci/mrazu dostupnými prostředky (rolety, žaluzie).
  • Omezte pobyt venku na nezbytnou dobu.
  • Větrejte krátce (při VT ráno, při NT během dne).
  • Při VT dodržujte pitný režim a mějte zásobu pitné vody v případě extrémně horkých (suchých) dní – 2–3 l/os/den.
  • Dlouhotrvající VT mají na svědomí rovněž sucho a tím se zvyšuje riziko vzniku požárů.
  • Při NT kontrolujte topení.

Při velkém větru (tornádu) a bouřce:

  • Zabezpečte okna a dveře v bytě/domě, popřípadě v jiných přináležejících stavbách.
  • Ukliďte volné předměty (květináče, nábytek…).
  • Nestůjte u oken a zdržujte se v nižších patrech (nejlépe sklep nebo místnost bez oken).
  • Nepoužívejte výtah.
  • Při bouřce odpojte elektrické spotřebiče ze sítě.

Při sněhové kalamitě a námraze:

  • Sledujte média (rádio, TV, mobil – Záchranka).
  • Pokud nemusíte, nevycházejte.
  • Řiďte se pokyny IZS.

Evakuace (přemístění osob, zvířat a případně i majetku z objektu nebo oblasti, kde hrozí nebezpečí, do bezpečné zóny) představuje nejúčinnější způsob, jak předejít zejména ztrátám na lidských životech. Při evakuaci je nutné dodržovat následující obecné zásady:

Než vyrazíte:

  • Poslouchejte pokyny úřadů (sirény, rádio, SMS, web města a městské části).
  • Zabalte si HZS evakuační zavazadlo leták.
  • Zabezpečte byt/dům: uhaste otevřený oheň v topidlech, zavřete okna a dveře, vypněte plyn, elektřinu a vodu (pokud je čas).
  • Dětem a zranitelným osobám (např. seniorům) vložte do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou.
  • Na dveře nalepte lístek s informací, kdy a kam jste se evakuovali, a s vašimi jmény a kontakty.
  • Domluvte se s blízkými, kam jdete a jak se ozvete.
  • Nezapomeňte na domácí mazlíčky.

Při evakuaci:

  • Držte se určených tras a pokynů záchranářů.
  • Nespěchejte riskantně; pomáhejte dětem, seniorům, lidem se zdravotními potížemi.
  • Pokud jedete autem, neblokujte silnice a neparkujte tam, kde by bránilo zásahu.

Po příchodu na bezpečné místo:

  • Zaregistrujte se, pokud je to požadováno.
  • Sledujte další informace (kdy a zda je návrat možný).

Když si včas uvědomíte, co se vlastně děje, a zareagujete rychle a správně, můžete tím hodně snížit riziko zranění nebo ohrožení života. Způsob, jak se schovat nebo chránit, se vždycky odvíjí od konkrétní hrozby – počasí, technické havárie nebo jiné mimořádné situace. Existují však základní pravidla, která platí ve většině případů.

Ukrytí před bouří, tornádem či výbuchem:

  • V domě se držte v nejnižších patrech, v místnosti bez oken (chodba, koupelna).
  • Ve volné přírodě se snažte najít co nejnižší místo (příkop, strouha).
  • Chraňte si hlavu a krk.

Ukrytí při úniku nebezpečných látek:

  • Zůstaňte v domě, nebo pokud jste venku, vyhledejte objekt k ukrytí.
  • V bytě/domě zabezpečte (utěsněte) okna a dveře.
  • V případě potřeby si chraňte dýchací cesty.

Ukrytí při aktivním střelci či teroristickém útoku:

  • Ukryjte se mimo dosah, nebo jestli máte možnost, opusťte ihned nebezpečný prostor.
  • Zhasněte světla, buďte potichu, a pokud můžete, zamkněte se.

Po ukrytí:

  • Neopouštějte úkryt bez pokynů.
  • Pokud máte možnost a přístup k médiím, sledujte oficiální informace.

Jde vám o život a cílem je přežít. Držte se zásad USB („UTEČ – SCHOVEJ SE – BOJUJ“)

UTEČ

  • Pokud to jde, okamžitě se vzdalte od zdroje nebezpečí. Nezdržujte se, neschovávejte věci, prostě co nejrychleji zmizte. Pomozte ostatním jen tehdy, pokud vás to neohrozí.

SCHOVEJ SE

  • Není kudy a jak utéct? Zamkněte se, zabarikádujte (nábytek ke dveřím…). Zhasněte, buďte potichu, vypněte zvuk na mobilu.
  • Nezdržujte se u dveří a oken. Neotevírejte nikomu, dokud to policie výslovně nepotvrdí.

BOJUJ

  • Nestihli jste utéct a útočník asi zná váš úkryt? Jde bezprostředně o život. Jednejte rozhodně a společně s ostatními. Cílem je zastavit útočníka jakýmkoliv způsobem. Je to poslední možnost a nese s sebou nejvyšší rizika, proto ji použijte výhradně v situaci, kdy už nevidíte jiné východisko.

POZOR: Když dorazí policie, držte ruce viditelně nahoře, nedělejte prudké pohyby. Řiďte se pokyny, i když budou znít tvrdě. A neobtěžujte policisty zbytečnými dotazy – jejich cíl je zastavit hrozbu.

Důležité: Pokud vás to neohrozí, snažte se informovat policii. Víte, že tísňová linka 112 funguje i v mobilu bez SIM karty nebo že na linku 158 je možné poslat i SMS?

Je důležité okamžitě reagovat, ale také jednat s maximální opatrností. Postupujte podle následujících kroků:

  • Zachovejte klid a nepanikařte. Nebuďte v kontaktu s předmětem, pokud to není nezbytné. Držte se dál od podezřelé věci. Nepřibližujte se k ní a nezkoušejte s ní manipulovat.
  • Zavolejte policii na tísňovou linku 158 nebo 112. Popište co nejvíce detailů o nálezu (např. přesná lokalita, vzhled předmětu, zda se jedná o nebezpečnou látku, munici nebo o nástražný systém).
  • Pokud je to možné, rychle opusťte prostor, kde se předmět nachází. Pokud se nacházíte v budově nebo jiném uzavřeném prostoru, opusťte ji, popřípadě evakuujte ostatní osoby. Snažte se dostat co nejdál od místa nálezu. Vždy je lepší být opatrný a nezkoušet jednat bez pomoci profesionálů. 
  • Po přivolání pomoci se držte pokynů, které vám dají policisté nebo zasahující složky IZS. Mějte na paměti, že byste měli být co nejdál od místa nálezu, dokud tam nedojde k likvidaci nebezpečného předmětu.

Nenechte se zmást. I když nejde o fyzické nebezpečí, důsledky pro vás i vaše nejbližší mohou být velmi závažné. Nenechte sebou manipulovat.

Jak se bránit:

  • OVĚŘUJTE ZDROJ – kdo to říká, je to důvěryhodné médium / odborník, má autor jméno, odbornost, reputaci? Pozor na anonymní profily, „údajné experty“, screenshoty bez kontextu. Nesdílejte obsah hned, bez ověření.
  • KONTROLUJTE FAKTA – najdete stejnou informaci i jinde? Porovnejte více nezávislých zdrojů. Sledujte datum (staré zprávy se často vydávají za nové).
  • POZOR NA TYPOVÉ TRIKY – typické znaky dezinformací: „mainstream to tají“, „pravda, kterou vám neřeknou“, emoční jazyk, vykřičníky, hledání viníka („oni za to můžou“).
  • KDYŽ TO ŠÍŘÍ NĚKDO BLÍZKÝ – neútočte, nezlehčujte, nezesměšňujte. Ptejte se klidně: „Odkud to máš?“, „Zkoušel/a jsi to ověřit?“. Nabídněte ověřený zdroj místo hádky.
  • CHRAŇTE SE DLOUHODOBĚ – sledujte různá média, ne pouze jeden názorový proud. Upravte si sociální sítě (odhlásit toxické zdroje). Uvědomujte si vlastní předsudky – každý je má.

Svět elektronické komunikace je jako vesmír – krásný, nekonečný, plný skvělých, zajímavých, příjemných a dobrých věcí… Ale taky zlých a nebezpečných.

Platí zdánlivě jednoduchá zásada – ověřujte si informace, z různých zdrojů. Ideálně v okruhu svých blízkých a u oficiálních autorit (policie, hasiči, magistrát, úřad MČ apod.). Tak máte podstatně větší šanci se vyhnout dezinformacím, podvodům, šikaně, vydírání a dalším dnes bohužel běžným záležitostem v kyberprostoru.

Nemyslitelné? Ještě před několika lety ano. Ale současná realita v Evropě nás nutí přemýšlet i nad touto možností, i když pravděpodobnost přenesení bojů na naše území naštěstí stále není vysoká.

Není naším cílem vás vystrašit, ale zkuste se zamyslet, co by to znamenalo. A využít i to, co najdete na tomto webu – příprava není zas tak jiná než na ostatní krizové situace. Potřebujete mít plán pro své blízké, připravit domácnost, vědět, jak se ukrýt, co s sebou vzít při evakuaci, počítat s výpadky elektřiny, vody, tepla atd.

Teroristické útoky mohou být namířené proti jednotlivcům nebo skupinám, proti veřejnosti obecně nebo proti životně důležitým funkcím společnosti, jako je dodávka elektřiny nebo dopravní systém.

Několik rad, které lze použít ve většině situací:

  • Přesuňte se na bezpečné místo, vyhýbejte se velkým skupinám lidí, je-li to možné, pomozte uniknout ostatním.
  • Volejte policii (linka 158), informujte o situaci.
  • Varujte ty, kteří se mohou dostat do nebezpečí.
  • Jsou-li útočníci v dosahu, přepněte mobilní telefon do tichého režimu, nevolejte nikomu, kdo se může nacházet v ohrožené oblasti.
  • Zbytečně netelefonujte, nepřetěžujte mobilní sítě.
  • Řiďte se pokyny policie, hasičů, záchranářů.

Ještě na začátku roku 2020 znalo pojem „COVID-19“ jen pár odborníků. O pár měsíců později už bylo jasné, že ovlivní prakticky všechny obyvatele planety. Potvrdily se tak mj. prognózy odborníků, že není otázka, jestli přijde pandemie (tedy epidemie celosvětového rozsahu), ale kdy. Zásadní pro omezení šíření nemocí je omezení fyzického kontaktu s ostatními lidmi a využití ochranných pomůcek ztěžujících přenos nákazy. Tedy jednoduchá pravidla shodná s těmi, jichž by se měl člověk držet při kterémkoliv respiračním onemocnění.

Pokud se dozvíte, že hrozí epidemie:

  • Zkontrolujte, případně doplňte zásoby trvanlivého jídla, pití a léků.
  • Zkontrolujte, případně doplňte ochranné prostředky, např. respirátory, dezinfekci, rukavice.

Při vypuknutí epidemie:

  • Sledujte hromadné sdělovací prostředky, dodržujte pokyny, které jsou vydány vládou a ministerstvem zdravotnictví.
  • Pokud je to možné, omezte kontakty s ostatními osobami.
  • Zamezte kontaktu se zranitelnými skupinami osob (např. senioři, osoby s oslabenou imunitou).
  • Používejte ochranné prostředky, nedotýkejte se obličeje.
  • Při kašli nebo kýchnutí si zakryjte nos a ústa.
  • Omezte podávání rukou, objímání se a jiné osobní kontakty.
  • Pokud je to možné, vyvarujte se kontaktu s lidmi, kteří mají projevy infekce.
  • Věnujte pozornost zvýšené hygieně (mytí rukou, dezinfekce).
  • Věnujte pozornost větrání místností.
  • Je doporučen zvýšený příjem vitamínů a otužování.

Pokud cítíte příznaky nemoci:

  • Zůstaňte doma, nešiřte infekci.
  • Telefonicky kontaktujte svého praktického lékaře, řiďte se jeho pokyny.
  • V případě nařízené karantény dodržujte její pravidla.
  • Podle specifik epidemie mohou být nařízeny další povinnosti, které musí osoba s příznaky nemoci plnit (např. vyrozumět spádovou hygienickou stanici, podrobit se vyšetření na průkaznost nemoci).
  • Lékařskou záchrannou službu (tel.: 155) kontaktujte pouze při komplikovaném průběhu nemoci, kdy je potřeba hospitalizace.

Moderní civilizace s sebou nese rizika, která byla ještě ve středověku nepředstavitelná. Mezi ně patří rizika chemických nebo radiačních havárií.

Když uslyšíte varovný signál a dovíte se, že se jedná o chemickou nebo radiační havárii:

  • Rychle se ukryjte v nejbližší budově (domov, škola, pracoviště či jiná veřejná budova, například obchodní dům nebo městský úřad).
  • Důkladně uzavřete dveře i okna, utěsněte otvory, vypněte ventilaci a klimatizaci.
  • Zajistěte si přístup k informacím, při mimořádných událostech mívají klíčovou úlohu televize a rozhlas, při výpadku proudu a internetu pomůže rádio na baterie.
  • Zbytečně netelefonujte, nepřetěžujte mobilní sítě.
  • Zůstaňte v bezpečném úkrytu a počkejte na další pokyny záchranných složek nebo odpovědných úřadů.
  • Vyhněte se celoproskleným stavbám a budovám ve špatném technickém stavu.
  • Pokud jste doma, připravte si prostředky improvizované ochrany osob a evakuační zavazadlo.

POZOR: Některé nebezpečné látky nejsou vidět ani cítit. Berte varování úřadů vždy vážně.

Ochrana v zamořeném prostředí (pokud je nezbytné opustit úkryt):

  • Omezte dobu opuštění úkrytu na nezbytně nutný čas.
  • Chraňte si dýchací cesty (respirátor, rouška nebo např. navlhčený ručník).
  • Chraňte si oči (např. lyžařské nebo plavecké brýle – větrací otvory přelepit lepicí páskou, průhledný igelitový sáček stažený tkanicí nad nosem).
  • Chraňte si hlavu (např. čepice, kukla, šála – překrýt kapucí).
  • Ochraňte si ruce a nohy (na ruce si nasaďte rukavice – pryžové, pogumované, kožené – na nohy použijte vysoké uzavřené boty nebo holínky, příp. návleky z plastových sáčků na ruce i nohy).
  • Ochraňte si povrch těla (pomocí kombinézy, kalhot, sportovní soupravy apod., přes ně oblečte pláštěnku či dlouhý kabát).
  • Víc vrstev ochranného oděvu = vyšší ochrana.

Po návratu ze zamořeného prostředí:

  • Odložte v předsíni do předem připraveného igelitového pytle veškerý svrchní oděv včetně všech ochranných prostředků (pytel zavažte).
  • Je-li to možné, pečlivě se osprchujte nebo omyjte vlažnou mýdlovou vodu.
  • Ústa, nos a oči si vypláchněte vodou.
  • Oblečte si čistý oděv.

 

ochrana obyvatel
(evakuace, varování, ukrytí...)
 

 

krizové řízení
(legislativa, plánování, MU x KS...)
 

 

přírodní rizika
(vichřice, ovodeň, bouřka...)
 

 

rizika - lidská činnost
(havárie, únik nebezpečné látky...)
 

 

válečná agrese
(POKOS = příprava občanů k obraně státu)