Brněnští primátoři a starostové

Od roku 1851, kdy město Brno začal zastupovat a řídit obecní výbor a městská rada v čele s voleným starostou, se v řízení města objevuje nový, demokratický prvek. Teď mohli totiž volit všichni měšťané platící daně, na rozdíl od josefínských magistrátů, kdy se smělo volit jen z osob schválených apelačním soudem, guberniem a přezkoušených. A tento vývoj pokračoval i v následujících letech, s výjimkou okupace, kdy bylo zastupitelstvo rozpuštěno a vládu ve městě převzal vládní komisař, a s výjimkou éry národního výboru.

Posledních sto padesát let znamenalo v Brně ve své většině nejen demokratickou vládu ve městě, ale představovalo i největší změny, přestavbu centra Brna do dnešní podoby a několikanásobný nárůst počtu obyvatel a rozlohy města připojováním okolních obcí. Jména některých starostů dlouho nesly brněnská náměstí a ulice. Mnozí byli tvrdí Němci, mnozí tolerantní k Čechům, ale všichni měli jedno společné – hájili a prosazovali zájmy města a město pod jejich správou rostlo do velikosti i krásy. Ve městě vznikaly nejen továrny a budovaly se železnice a tramvaje, plynové a elektrické osvětlení, ale vyrůstaly i parky, Špilberk se osázel stromy, Lužánky byly zpřístupněny veřejnosti a ve sféře péče o nemocné představovalo Brno jednu ze špiček rakouské říše.

Uvedené údaje o brněnských starostech a primátorech jsou předkládány v přehledné formě a věříme, že tato útlá publikace přispěje k informovanosti všech, kterým vývoj tohoto města není lhostejný. Není to tak dávno, co naši otcové a babičky říkali Winterhollerplatz, Skenova, Giskrova, d´Elvertova až po současné Vaňkovo náměstí po prvním českém starostovi z první republiky. A tyto kořeny, spojující současnost s minulostí a provázané s městem, ve kterém žijeme, jsou součástí naší entity, našeho světa. Sem patříme, je to naše město a lidé zde uvedení mu obětovali velkou část svého života. Zaslouží si proto, abychom o nich měli alespoň základní informace.

Brno, září 1999

 

1. ANTONÍN HABERLER (1796 – 1873)

ANTONÍN HABERLER (1796 – 1873)1851 – 1855 Rada vrchního zemského soudu. První svobodně zvolený starosta nově vzniklé brněnské obce. Podporoval humanitní, dobročinné a sociální ústavy, zasloužil se o výstavbu kanalizace, stavbu mostu přes Svratku v Pisárkách, zřízení hřbitova v Zábrdovicích. Za zásluhy mu byla císařem propůjčena rytířská hodnost. Po jeho smrti uctila brněnská obec jeho památku pojmenováním ulice. 

 

 

 

 

2. Dr. RUDOLF von OTT (1806 – 1880)

Dr. RUDOLF von OTT (1806 – 1880) 1855 – 1861 a 1868 – 1870 Advokát. Patřil ke stoupencům německé liberální buržoazie. Byl činný v oblasti školství a za zásluhy byl oceněn rytířským řádem Františka Josefa. Podporoval dosud vzniklé instituce a ústavy, zlepšoval a rozhojňoval zvláště komunikace a kanalizaci. Za jeho starostování bylo v přilehlých městských čtvrtích zřízeno plynové osvětlení. Též po něm byla pojmenována ulice.

 

 

 

 

3. CHRISTIAN D´ELVERT (1803 – 1896)

1861 – 1864 a 1870 – 1876 Vrchní finanční rada, redaktor, publicista, historik, čestný občan města Brna. Uskutečnil regulační plán pro město Brno, bojoval za práva a rozvoj obce a jejího života. Zastával politickou linii německé liberální buržoazie. Pečoval o školství (založil nové školy), zasloužil se o dláždění ulic, výstavbu vodovodů, zavádění osvětlení, regulace a úpravy terénu (např. zalesnění a úprava zelených ploch na Kraví hoře a Špilberku). Na památku jeho veřejné činnosti mu byl postaven pomník.

 

 

 

4. ALFRED SKENE (1815 – 1877)

1864 – 1866 Průmyslník, majitel textilní továrny, za jeho působení došlo konečně k uspořádání obecního majetku. Pokračoval v regulačním plánu města, zahájil reformu chudinské správy, o školství se zasloužil jednak výstavbou nových budov, jednak zavedením tělesné výchovy do vyučování. I po něm byla v Brně pojmenována ulice.

 

 

 

 

5. Dr. KARL GISKRA (1820 – 1879)

1866 – 1867 Rakouský politik a státník, stoupenec ústavověrné strany a rakouského centralismu. Brněnským starostou v době prusko-rakouské války, kdy byla nuceně pozastavena regulace města. Přes ztížené podmínky věnoval pozornost školství, chudinské péči, úpravě ulic, veřejnému osvětlení, vodovodu atd.

 

 

 

 

6. Dr. KARL VAN DER STRASS (1817 – 1880)

1876 – 1880
Právník, představitel německé liberální strany, za zásluhy oceněn Řádem železné koruny III. třídy a povýšen do rytířského stavu. Pokračoval v započatém díle svých předchůdců, dokončil regulaci města. Pozornost věnoval též výuce na školách a zdravotnictví. Po jeho smrti brněnská obec pojmenovala na památku po něm ulici.

 

 

 

 

7. GUSTAV WINTERHOLLER (1833 – 1894)

1880 – 1894
Místodržitelský rada, mluvčí německé liberální strany, čestný občan města Brna. Za jeho působení došlo k dalším úpravám, rozšiřování a zvelebování města. Zabýval se vzděláním a výchovou, humanitní péčí, z jeho podnětu bylo zavedeno elektrické osvětlení v městském divadle, byly zřizovány městské mateřské školky. Působil též v oblasti sociální, snažil se řešit bytovou otázku nezámožných lidí.

 

 

 

8. Dr. AUGUST WIESER (1847 – 1916)

1894 – 1916
Představitel německé liberální strany. Za jeho působení se Brno značně rozrostlo, stalo se velkoměstem. Vznikaly celé nové čtvrti (např. Černá Pole, úřednická čtvrť za Úvozem). Bylo zaváděno elektrické veřejné osvětlení, elektrická dráha. Veřejnosti byl dán do užívání nový, březovský vodovod.

 

 

 

9. FERDINAND SCHNITZLER (1857 – 1928)

1916 – 1918
Vládní rada, poslední německý starosta v Brně. 6. listopadu 1918 byla správa města Brna slavnostně předána do rukou vládního komisaře pro správu města Petra Kerndlmayera.

 

 

 

 

10. PETR KERNDLMAYER Z EHRENFELDU (1866 – 1944)

1918 – 1920
Vládní komisař města. Nebyl politicky organizován, předtím byl okresním hejtmanem v Přerově a po odchodu z Brna viceguvernérem Podkarpatské Rusi.

 

 

 

 

11. KAREL VANĚK (23. 1. 1866 – 23. 2. 1924)

1919 – 1920
Zahájil řešení bytového problému: v roce 1919 byl postaven dvojdomek v ulici Masné, 1920 byla zahájena stavba celé řady obytných domů, především 10 rodinných domů v trati "Na čtvrtkách" v Králově Poli, vedle toho pak byla zahájena stavba 15 činžovních domů, 1921 zřízeno elektrické osvětlení v Králově Poli.

 

 

 

12. Dr. BEDŘICH MACKŮ (8. 3. 1879 – 13. 8. 1929)

1920 – 1925
Český fyzik a politik, profesor Masarykovy univerzity. V tomto jeho funkčním období převládaly stavby rodinných domků, které byly určeny k pozdějšímu prodeji soukromníkům. Bylo dokončeno 64 rodinných domků a 15 činžovních domů. Všechny uvedené stavby byly provedeny za státní podpory podle příslušných zákonů. Dále bylo jeho úsilí zaměřeno na rekonstrukci a budování elektrického osvětlení v brněnských předměstích.

 

 

 

13. KAREL TOMEŠ (11. 7. 1877 – 28. 1. 1945)

31. 12. 1925 – 2. 12. 1935
Účetní ředitel moravského zemského výboru, ruský legionář, od r. 1924 člen obecního zastupitelstva města Brna, zahynul v německém koncentračním táboře. Jeho přičiněním byla v letech 1927 – 1928 vypsána veřejná soutěž na vypracování generálního zastavovacího plánu, 1933 vypsána další soutěž dopravně-komunikační. 1933 – 1935 byla dokončena přestavba starého zemského domu v Novou radnici, 1935 zahájena stavba Kníničské přehrady, postaven most mezi Husovicemi a Maloměřicemi, železná lávka mezi Husovicemi a Židenicemi.

 

 

14. Ing. Dr. RUDOLF SPAZIER (2. 7. 1887 – 18. 8 1963)

2. 12. 1935 – 23. 3. 1939
Vrchní technický rada státních drah, docent na české technice v Brně. V jeho funkčním období se pokračovalo ve výstavbě malobytových domků, dřevěných baráků a byla dokončena stavba Kníničské přehrady, na kterou město Brno přispělo částkou 14 milionů korun. Hlavně se však přičinil o město zajištěním generálního návrhu na vybudování ústřední městské kanalizační čistírny.

 

 

 

 

15. OSKAR JUDEX (28. 11. 1894 – 2. 12. 1946)

16. 3. 1939 – 21. 4. 1945
Po okupaci ČSR nacisty přišel 15. 3. 1939 na radnici a prohlásil se komisařským starostou. Německá okupační správa ho 16. 3. 1939 schválila (starosta Spazier odmítl rezignovat a byl 23. 3. 1939 z úřadu násilím sesazen). Přední brněnský člen NSDAP Oskar Judex byl 3. 7. 1939 jmenován vládním komisařem a později dostal titul vrchního starosty. Před osvobozením Brna uprchl 21. 4. 1945 do Jihlavy.

 

 

 

16. VLADIMÍR MATULA (13. 2. 1894 – 8. 10. 1975)

26. 4. 1945 – 25. 7. 1946 a 6. 4. 1948 – 10. 1. 1949
Od roku 1919 úředník města Brna, od 1. 9. 1939 vězněn pro politickou činnost, předsedou ÚNV města Brna, 26. 7. 1946 – 6. 4. 1948 I. náměstkem předsedy ÚNV města Brna. Má hlavní podíl na odstraňování válečných škod a obnově města. Za jeho vedení města bylo stanoveno mnoho akcí, z nichž většina byla realizována v dalších obdobích.

 

 

 

17. JOSEF PODSEDNÍK (15. 2. 1903 – 6. 3. 1990)

26. 7. 1946 – 22. 2. 1948
Od roku 1926 úředník města Brna, od roku 1929 tajemník strany národně socialistické, 26. 4. 1945 organizoval národní výbor v Židenicích, od 15. 5. 1945 místopředseda revolučního NV města Brna. Pokračoval v úsilí o odstraňování válečných škod, obnově a výstavbě města, v letech 1945 – 1946 byla dokončena výstavba 924 bytů. Po komunistickém převratu byl dne 3. 9. 1948 zatčen a v politickém procesu odsouzen na 18 let. Ve vězení strávil více než 15 let, na svobodu byl propuštěn 19. 11. 1963, nadále však trvala diskriminace vůči jeho osobě i rodině. Morální satisfakce se dočkal až po roce 1989.

 

 

18. BOHUMIL UBR (10. 10. 1919 – 14. 4. 1985)

11. 1. 1949 – 31. 7. 1952
Od 24. 8. 1948 první náměstek předsedy ÚNV města Brna. Přičinil se o vypracování prvního územního plánu města Brna, zajistil podrobný návrh výstavby čistírny kanalizačních vod v Modřicích, jejíž generální projekt byl připraven již r. 1938 a vodoprávně projednán v r. 1946, a zadal prováděcí projekt, přípravu výstavby druhého březovského vodovodu, obnovu podstatné části brněnského výstaviště, organizátor akce "Občané budují své město", z níž vznikla do roku 1951 řada nových parků, parčíků, dětských hřišť, bylo vysázeno mnoho ovocných stromů, byly postaveny lávky přes řeku v Komíně a v Komárově, byla dokončena výstavba tržnice na Zelném trhu aj.

 

 

19. JOSEF KALÁŠEK (30. 4. 1904 – 19. 9. 1987)

1954 – 1963
Dělník, v letech 1946 – 1954 předseda Městského výboru KSČ v Brně. V jeho funkčním období a za jeho organizátorské činnosti byly dokončeny tyto stavby: sídliště Pod Kaštany a na Olomoucké ulici, pavilon C a Z na výstavišti spolu se správní budovou MVB, letiště s přistávací dráhou v Tuřanech, Ústřední kanalizační čistírna v Modřicích, hvězdárna a planetárium na Kraví hoře, sídliště na Úvoze, v Juliánově a na Starém Brně, hotely International a Continental, psychiatrická klinika v Bohunicích, Janáčkova opera v Brně, Úpravna vody III v Pisárkách, špičková výtopna na Starém Brně a řada menších staveb.

 

 

20. OLDŘICH VAVERKA (5. 6. 1921 – ???)

3. 9. 1963 – 9. 2. 1971
Z větších staveb bylo v jeho funkčním období a jeho přičiněním dokončeno: Sídliště Staré Brno-jih a Lesná, provozní budova družstva VKUS na Veselé ulici, výškové administrativní budovy na nám. Manželů Curieových, pavilóny P a R na výstavišti, stomatologická klinika na Janouškově ulici, přestavba cyklistického stadionu v Pisárkách, rekonstrukce řeky Ponávky a pobřežních opěrných zdí řeky Svratky, špičková výtopna Červený mlýn a další stavby (školy, internáty), zákon o městě Brně.

 

 

 

21. Ing. VLADIMÍR ŠTRONER (31. 1. 1925 – 20. 5. 2016)

9. 2. 1971 – 20. 4. 1976
Absolvent Vysoké školy ekonomické, původně technický úředník, 1952 – 1961 ředitel výroby traktorů v ZKL Brno, 1961 nejdříve ekonomický náměstek ředitele, pak ředitel Šmeralových závodů v Brně. Přičinil se o výstavbu dětského domova v Brně-Hlinkách pro děti postižené mozkovou obrnou, polikliniky v sídlišti Lesná, rekonstrukci kulturní památky Špalíček, rekonstrukci úpravny vody v Pisárkách, o první etapu rozšíření kanalizační čistírny v Modřicích, o výstavbu vysokotlakého vodovodního řádu – obchvat kolem Brna, středotlakého vodovodního systému, I. stavbu teplárny Brno-sever (Maloměřice), dokončení výstavby II. větve březovského vodovodu a zahájení výstavby kolektorů.

 

 

22. Ing. FRANTIŠEK CHABIČOVSKÝ (5. 7. 1928 – říjen 2021)

8. 11. 1976 – 19. 12. 1980
Od 1. 12. 1964 náměstek primátora města Brna, od 20. 4. 1976 pověřen zastupováním primátora, poté předseda Jihomoravského KNV. Úsilí NV města Brna pod jeho vedením bylo zaměřeno zejména na výstavbu sídlišť Bystrc II, Slatina, Líšeň I–IV a na vybavení jeslemi, mateřskými školkami, školami, zdravotnickým zařízením a obchodní sítí v dříve stavěných sídlištích Bohunice, Kohoutovice, Řečkovice, Královo Pole, Jundrov, Komín, Bystrc I, Chrlice, Jiráskova čtvrť-východ a Žabovřesky.

 

 

 

23. JUDr. RUDOLF SUCHÁNEK (2. 11. 1920 – 20. 5. 1996)

22. 12. 1980 – 19. 12. 1983
Od 8. 11. 1976 náměstek primátora města Brna. Jeho zásluhou bylo zpracováno a prosazeno Usnesení vlády ČSR č. 96 ke zprávě o řešení vybraných problémů města Brna, které napomáhalo řešení havarijní situace v Brně na některých úsecích, obnova všech energetických sítí, vypracování územního plánu do roku 2000, rekonstrukce ohrožených budov Moravského muzea, Petrova, Špalíčků a dalších. Zajistit koncentraci stavebních kapacit z okresů do města Brna a vládní dotaci nad běžný rozpočet 250 milionů korun ročně. Připomeňme jeho zásluhy o výstavbu hotelu Voroněž, obchodního domu, řešení havarijního stavu nádraží a na bytové výstavbě: přes 2000 bytů ročně.

 

 

24. JUDr. ALOIS SKOUPÝ (18. 1. 1931 – 30. 11. 2012)

19. 12. 1983 – 28. 2. 1989
Pokračovala výstavba započatých sídlišť Nová Osada, Žabovřesky, Jundrov, Komín, Bystrc I - VIII, uvažovalo se o řešení zásobování města Brna pitnou vodou a teplem, provádění technické infrastruktury ve městě (rekonstrukce sítí).

 

 

 

 

25. Ing. JOSEF PERNICA (nar. 30. 4. 1941)

28. 2. 1989 – 19. 3. 1990
Generální ředitel koncernu TESLA – měřicí a laboratorní přístroje Brno. Pod jeho vedením provádělo vedení města analýzu problémů města s možností jejich řešení. Příprava řešení hlavních problémů: tepla z Dukovan, vody z Víru, rekonstrukce vodovodní čističky v Pisárkách, řešení dopravního uzlu v centru, opravy a rekonstrukce ohrožených stavebních památek (Červený kostel, Pražákův palác, Kleinův palác, Besední dům, Špilberk); výstavba Jižního centra se dostala do úrovně projednávání s příslušnými ministerstvy a vládními činiteli. Byly zahájeny akce k záchraně uvedených památek, soustavně byl prováděn tlak na zlepšení čistoty ve městě.

 

 

26. Ing. JIŘÍ TRMAČ (nar. 18. 8. 1949)

19. 4. 1990

Volen 19. 4. 1990 na plénu, na základě vlastního prohlášení po 4 hodinách odvolán.

 

27. PAVEL PODSEDNÍK (6. 3. 1932 - 31. 1. 2018)

25. 4. 1990 – 7. 12. 1990
Po 42 letech první nekomunistický primátor. Kvůli perzekuci svého otce Josefa Podsedníka (bývalého předsedy ÚNV Brno) pracoval v různých dělnických a technických profesích. Jako primátor se zaměřil především na řešení výstavby brněnského oblastního vodovodu a přivaděče tepla z Jaderné elektrárny Dukovany. Za jeho působení se podařilo otevřít dětskou polikliniku a zdravotní školu v budově bývalého Městského výboru KSČ.

 

 

 

28. Ing. arch. VÁCLAV MENCL (nar. 5. 4. 1943)

7. 12. 1990 – 30. 9. 1992
Architekt a urbanista. Hlavním problémem tohoto období bylo řešení organizace státní správy a samosprávy ve městě. Byl připraven a schválen Statut města Brna, zrušeno dosavadní rozdělení města na pět obvodů a vytvořeno celkem 29 městských částí. Rozhodnutím České národní rady vznikl k 1. 7. 1992 Magistrát města Brna, který začal vykonávat zároveň agendu státní správy i samosprávy. Přešly tak na něj dosavadní kompetence Úřadu města Brna a Okresního úřadu Brno, které byly zrušeny.

 

 

 

29. Ing. JIŘÍ HORÁK (nar. 2. 5. 1950)

19. 10. 1992 – 6. 12. 1994
Elektrotechnický inženýr, v roce 1990 předseda Obvodního národního výboru Brno III, v letech 1991-1992 první náměstek primátora města Brna. V tomto období byly řešeny zejména problémy majetkové a privatizační, v rámci zkvalitnění práce magistrátu byl připraven a vydán Organizační řád Magistrátu města Brna.

 

 

 

 

30. JUDr. DAGMAR LASTOVECKÁ (nar. 24. 6. 1951)

6. 12. 1994 – 30. 11. 1998
Právnička a ekonomka, po roce 1990 členka a předsedkyně Okresní privatizační komise, v roce 1992 poslankyně Federálního shromáždění. Ve své funkci se zaměřila především na stabilizaci hospodaření města Brna a na problematiku rozpočtu a financování města a městských částí. Za jejího působení byly dokončeny některé významné dopravní stavby, jako např. první dálniční tunel v ČR na Pražské radiále.

 

 

 

31. RNDr. PETR DUCHOŇ (nar. 6. 9. 1956)

30. 11. 1998 – 12. 10. 2004
Fyzik. Během jeho období se podařilo s pomocí Evropské unie zmodernizovat čistírnu odpadních vod v Modřicích a tím vyřešit problém hospodaření s vodou. Město investovalo řádově miliardy do kanalizační a kolektorové sítě. Pro velké investory byla vytvořena podnikatelská zóna Černovická terasa. Postavena Moravská zemská knihovna, plavecký bazén na Kraví hoře, obchodní galerie Špalíček, muzikálová scéna Městského divadla. Založena tradice hudebního festivalu Špilberk. Brno se stalo sídlem ombudsmana a Nejvyššího správního soudu. Byl zahájen jeden z nejrozsáhlejších dopravních projektů, rekonstrukce železničního uzlu s nádražím umístěným v nové poloze. Své druhé primátorské období předčasně ukončil po zvolení do Evropského parlamentu.

 

 

32. PhDr. RICHARD SVOBODA, MBA (nar. 21. 1. 1964)

12. 10. 2004 – 7. 11. 2006
Redaktor a publicista, vzděláním literární historik. Pokračoval v projektu Europoint – přestavba železničního uzlu Brno. Zasadil se o zlepšení komunikace úřadu s občany, podpořil vznik nového informačního střediska pro zájemce o rozvojové projekty města s názvem Urban centrum. Za jeho působení bylo schváleno zadání nového územního plánu, byla realizována  rekonstrukce náměstí Svobody včetně zástavby proluky a dokončena oprava divadla Reduta a nového sídla Nejvyššího správního soudu. V Bohunicích začala výstavba univerzitního kampusu Masarykovy univerzity, byl schválen projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), na němž spolupracuje Fakultní nemocnice u sv. Anny a americká Mayo Clinic. Z tuřanského letiště byly zavedeny pravidelné linky do Londýna a Mnichova, později i do Prahy a cestující zde využívají nový terminál. Jako ukázka výborné revitalizace brownfields slouží přeměna staré továrny Vaňkovka a zahraničním investorům se otevřela možnost podnikat na Černovické terase – v krátké době tuto průmyslovou zónu zaplnily závody především japonských společností. Brno postupně získává jméno i v zahraničí, na veletrhu MIPIM 2006 ve francouzském Cannes bylo oceněno jako město budoucnosti.

Na podzim roku 2006 se stal senátorem za obvod Brno-město.

33. Bc. ROMAN ONDERKA, MBA (nar. 11. 11. 1965)

7. 11. 2006 – 25. 11. 2014
Politik, člen ČSSD, od roku 2002 působil za tuto stranu ve funkci zastupitele města Brna, počtvrté se brněnským zastupitelem stal v říjnu 2014. Pracuje v soukromé sféře v oblasti marketingu. Během jeho dvou funkčních období byl vylepšen a zkultivován brněnský veřejný prostor, včetně rekonstrukce kanalizace v jižní části města. Mezinárodního uznání se dostalo úspěšné památkové obnově vily Tugendhat, památky UNESCO, která se znovu otevřela veřejnosti v roce 2012. Později prošly podobným procesem vily Stiassni a Löw-Beerova. Po opravách prohlédlo i funkcionalistické krematorium. Byla dokončena rekonstrukce jižního křídla hradu Špilberku, zrekonstruováno a sousoším Cyrila a Metoděje doplněno okolí Petrova, zpřístupněno brněnské podzemí. Opraveny byly ulice Joštova i Moravské náměstí, které ozdobily sochy Platónových ctností. Náměstí Svobody dotvořil hodinový stroj, další sochy ve městě přibyly v rámci projektu Sochy pro Brno. Dále byly instalovány socha E. Beneše, památník letcům či památník holocaustu. Revitalizace se dočkaly parky Špilberk, Wilsonův les, Tyršův sad, Denisovy sady, Koliště a Lužánky. V rámci rekonstrukce Divadla Radost vzniklo Muzeum loutek v podobě lodní přídě, při přestavbě Hvězdárny a planetária bylo vybudováno přírodovědné exploratorium. Image Brna jako centra vědy a výzkumu podpořila nově vzniklá vědecká centra – Středoevropský technologický institut CEITEC a Mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC. V Brně také vyrostly nový justiční palác a AZ Tower, nejvyšší stavba v Česku.

34. Ing. PETR VOKŘÁL (nar. 19. 1. 1965)

25. 11. 2014 – 20. 11. 2018
Manažer, podnikatel a politik, člen hnutí ANO 2011, kde od února 2015 zastává funkci místopředsedy. Od října 2014 je zastupitelem města Brna, od října 2016 zastupitelem Jihomoravského kraje. 
Důležitým krokem k usměrnění architektonicko-urbanistického rozvoje města a k přípravě nového územního plánu pro Brno během Vokřálova funkčního období bylo zřízení Kanceláře architekta města v roce 2016. Mimo jiné její stanovisko sloužilo jako jeden z podkladů k tomu, že zastupitelé Brna a Jihomoravského kraje podpořili výstavbu nového nádraží ve variantě Řeka. Zahájeny byly další strategické projekty, např. přesunutí tramvaje na Plotní. Zlepšit dopravní situaci ve městě mělo také zavedení rezidentního parkování. 
K rozvoji brněnského veletržního průmyslu přispělo, že se město stalo vlastníkem sta procent akcií společnosti Veletrhy Brno. Velké úsilí věnoval primátor Vokřál zachování další brněnské tradice – finančními problémy ohroženého Mistrovství světa silničních motocyklů. 
Brno se začalo úspěšně profilovat také jako Smart City a dařilo se rozvíjet i metropolitní spolupráci.
Mezinárodního ohlasu a uznání, například v podobě Velkého kříže Spolkové republiky Německo či Velkého zlatého čestného vyznamenání za zásluhy o Rakouskou republiku, se primátoru Vokřálovi dostalo za historické smíření s německy mluvícími vyhnanci z Brna po druhé světové válce – rok 2015 byl vyhlášen Rokem smíření, byla přijata Deklarace smíření, vedení města v čele s primátorem se účastnilo každoročních Pochodů smíření, vyhnanci a jejich potomci byli pozváni do Brna a podobně.