Jaroslav Erik Frič

Jaroslav Erik Frič

literární činnost a publicistika

Jaroslav Erik Frič se narodil 14. srpna 1949 v Horní Libině u Šumperka. Po maturitě na ostravském gymnáziu intenzivně studoval cizí jazyky na jazykové škole. V roce 1968 složil státní zkoušky a odjel do zahraničí, kde pobýval především v Anglii a Skotsku. Na podzim téhož roku se vrátil do okupované vlasti a věnoval se studiu. Filozofickou fakultu brněnské univerzity absolvoval v roce 1974, ale nesmířený s režimem nastoupil k brněnským Restauracím a jídelnám, vyučil se číšníkem, vystudoval hotelovou školu a až do roku 1989 pracoval v těchto oborech. Od konce šedesátých let vydával s přáteli samizdaty, později vytvořil ediční řadu Texty přátel, vydával i vlastní sborníky. V roce 1973 byl v Brně jedním z iniciátorů bytové scény Šlépěj v okně na ulici Veveří. Po sametové revoluci založil nakladatelství Votobia, které však záhy opustil, a v roce 1993 zřídil v Brně nakladatelství Vetus Via. Založením občanského sdružení Proximus (2002) a obecně prospěšné společnosti Christiania (2006) se Jaroslav Erik Frič rozhodl podporovat menšiny, kulturu a národní paměť. Organizuje festivaly a dlouhodobé multižánrové projekty jako Napříč–Konec Léta, Potulný dělník či permanentní festival Uši a Vítr. Je redaktorem revue BOX a novin Potulné akademie Uši a Vítr, vydal několik básnických sbírek a hudebních nahrávek. Jako významný intelektuál, básník, nakladatel, hudebník a propagátor undergroundové kultury již mnoho let pozitivně ovlivňuje kulturní a společenské dění v Brně a na Moravě.