Emil Konopásek

Emil Konopásek

  • in memoriam

E. Konopásek se narodil roku 1917 a zemřel v Brně roku 2001. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích sloužil jako poručík dělostřelectva. Po okupaci republiky hitlerovským Německem odešel ilegálně do Polska a odtud do Sovětského svazu, kde byl několik měsíců internován. Pak se spolu s dalšími vojáky vydal přes Istanbul do Francie, která však mezitím kapitulovala. Proto se celá jednotka přesunula do Sýrie a Palestiny. V letech 1940-1943 byl velitelem spojovací jednotky u 11. polního pěšího praporu. Na Středním východě se zúčastnil tažení v západní poušti, bojů o Sýrii a obrany Tobruku. Poté se jednotky přesunuly obtížnou a dlouhou plavbou kolem Afriky, Kapského Města a Freetownu do Anglie. V letech 1943-1945 se jako velitel dělostřelecké baterie zúčastnil bojů o Dunkerque a osvobození Československa. V letech 1945-1947 E. Konopásek absolvoval vysokou válečnou školu a pak pracoval na velitelství 6. pěší divize v Brně. V roce 1949 byl jako náčelník štábu divize z politických důvodů z armády propuštěn a perzekvován. Z pozice dělníka v První brněnské strojírně se vypracoval do funkce technického pracovníka. V letech 1967 a 1968 byl částečně rehabilitován a byl mu přiznán titul inženýra. Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován a zapojil se do práce Českého svazu bojovníků za svobodu v Brně. V roce 1993 byl prezidentem republiky povýšen do hodnosti generálmajora. Uznáním jeho zásluh v boji za obnovu svobody a státní samostatnosti je i udělení čestného občanství města Brna.