Zdeněk Chlup

architekt, urbanista

7. 2. 1921 Brno – 21. 3. 2002 Brno

Ing. arch. Zdeněk Chlup patřil k osobnostem, které významnou měrou přispěly k poválečnému vývoji české architektury a urbanismu. Většinu své profesní i životní dráhy spojil s Brnem, městem, které miloval a o jehož rozvoj cílevědomě usiloval. Vystudoval VUT v Brně (1945–1949), mezi jeho pedagogy byli například Jiří Kroha a Bohuslav Fuchs (viz J. Kroha, B. Fuchs). V 50. letech působil jako vedoucí ateliéru v košickém Stavoprojektu, kde se v té době sešel kolektiv místních, brněnských a pražských architektů nad projekty rozvoje Košic (obytné soubory Košice-Šaca), výstavby nových měst a prvními regionálními plány východního Slovenska. Své košické zkušenosti pak arch. Chlup bezezbytku zúročil ve své další odborné činnosti. Jeho doménou byl urbanismus. Účastnil se urbanistických soutěží doma i v zahraničí (1960 – 2. cena v soutěži na obytný experimentální obvod Moskvy, s kol.), vypracoval směrný územní plán Sofie (1961) a Prahy (1963). V roce 1967 ho za člena přijal pařížský Institut de la Vie. Ve stejném roce se Zdeněk Chlup stal čestným členem Svazu brazilských architektů. Po několika letech ve Stavoprojektu Brno založil v roce 1965 Útvar hlavního architekta města Brna (ÚHA), v jehož čele pak stál do konce 60. let. Toto období patří mezi nejdůležitější fáze moderního urbanistického plánování města Brna, které navazovalo na předválečnou tradici a zejména na působení Bohuslava Fuchse a Mojmíra Kyselky st. (viz M. Kyselka st.). Za vedení Ing. arch. Zdeňka Chlupa byla na ÚHA zpracována celková koncepce rozvoje města v kontextu celého jeho zázemí. Součástí byly kritické analýzy základních rozvojových problémů města a regionu. Díky úsilí arch. Chlupa vyšla také tzv. Černá kniha města Brna, jeden z prvních ucelených pokusů jednak zmapovat situaci ve městě z hlediska kvality životního prostředí a přesně vymezit hlavní problémy, jednak navrhnout architektonicko-urbanistické řešení. Na základní koncepci rozvoje města pak měly navázat podrobnější koncepce sociálního rozvoje, ekonomického rozvoje, kulturního rozvoje. Koncepci rozvoje Brněnského regionu představil arch. Chlup na mezinárodní konferenci v pražském Karolinu. Brněnský záměr najít východisko pro optimální propojení všech funkcí městské aglomerace se stal vzorem pro dalších 63 českých a moravských měst. Na ÚHA se také začala zcela přirozeně rozvíjet mezinárodní spolupráce, navazovaly se odborné a partnerské kontakty, a to i díky jazykovým znalostem, diplomatickým schopnostem a osobnímu šarmu hlavního architekta. To všechno se na začátku 70. let obrátilo proti němu. Byl zbaven všech funkcí, následoval zákaz jeho zaměstnání v Brně i v kraji. Dalších dvacet let pak arch. Chlup pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Praze. Léta ve výzkumu využil k dalšímu prohloubení teoretických znalostí aktuálního rozvoje města a zkušeností s různými metodami městského a regionálního plánování a řízení v zahraničí. Díky jeho pomoci pak bylo možné na začátku 90. let připravovat v Brně potřebné rozvojové dokumenty s velkým náskokem před ostatními městy. Sám arch. Chlup hned po roce 1989 usiloval o obnovení zpřetrhaných a navázání nových kontaktů s představiteli evropských měst. Právě on inicioval první kroky ke spolupráci s Utrechtem. Díky jeho vytrvalému trpělivému snažení se v Brně podařilo uskutečnit dvě významné mezinárodní konference, kterými pomáhal dostat Brno „zpět do Evropy“: V roce 1993 k 750. výročí udělení městských privilegií (Brno–město uprostřed Evropy) a v roce 1998 k 70. výročí Výstavy soudobé kultury na brněnském výstavišti. Konferenci doprovázel sborník esejů Duše Brna.

Celoživotní práci Ing. arch. Zdeňka Chlupa, předního teoretika našeho urbanismu, tvůrce základních rozvojových programů města Brna v regionálním kontextu, ocenilo Zastupitelstvo města Brna udělením Ceny města Brna pro rok 2001. Arch. Chlup zemřel měsíc poté, co ji ve Sněmovním sále Nové radnice převzal.