Richard Feder

rabín, filozof, pedagog, spisovatel

26. 8. 1875 Václavice u Benešova – 18. 11. 1970 Brno

Narodil se v početné venkovské rodině. Už na vesnické trojtřídce se projevilo jeho mimořádné nadání, školu dochodil v městě Benešově. Maturoval na akademickém piaristickém gymnáziu, vysokoškolská studia završil doktorátem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následoval rabínský seminář ve Vídni a v září 1903 první rabínské místo v Kojetíně na Moravě. Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem. Pak dlouhá léta, až do začátku druhé světové války, byl rabínem v Kolíně. Brzy zde dosáhl značné vážnosti a obliby, obsáhl široké pole působnosti a významně ovlivnil duchovní atmosféru města. Kromě vykonávání rabínských povinností vyučoval až do roku 1938 němčinu a německou obchodní korespondenci na kolínské obchodní akademii, jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně se dlouhá léta podílel na kulturním životě ve městě. Prokázal přitom nejen hluboké a rozsáhlé vědomosti, ale především obecně lidský, dnes bychom řekli ekumenický nadhled, s nímž pro různé skupiny posluchačů přednášel o dějinách náboženství, Janu Husovi, buddhismu i české literatuře. Na začátku protektorátu se snažil o záchranu příslušníků kolínské židovské obce, ovšem marně. Sám byl dne 13. června 1942 s celou rodinou zařazen do transportu Aad-Kolín s konečnou stanicí v Terezíně. Bylo mu 66 let. Svému poslání rabína dostál i v nelidských podmínkách terezínského ghetta, byl oporou spoluvězňům, snažil se mezi nimi udržovat víru, neváhal ani uzavírat židovské sňatky. Po válce, kterou přežil jako jediný z rodiny, zahynula jeho manželka i všichni příbuzní (kromě neteře, která se o něj do smrti starala) se vrátil do Kolína, aby obnovil tamní židovskou obec. Pracoval tam až do svého zvolení oblastním rabínem moravskoslezským v roce 1953. Dr. Feder se odstěhoval do Brna. Nový úřad nastoupil dne 19. dubna 1953. O sedm let později byl ustaven vrchním rabínem pro české země, což mu otevíralo cestu do hlavního města. Brno však neopustil a zůstal mu věrný až do své smrti. Jeho příchodem došly naplnění potřeby členů židovských náboženských obcí. Vrchní rabín Feder navštěvoval jejich sídla na Moravě a synagogální sbory, přednášel, učil, psal. Publikoval teologická pojednání, komentáře, odborné statě, překládal (Židé a křesťané, 1919; Hebrejská učebnice-učebnice novohebrejštiny, 1923; Židovská tragédie. Dějství poslední, 1948; pro děti Nové židovské besídky, 1948). Pravidelně přispíval do Věstníku židovských náboženských obcí a Židovské ročenky.

Věnoval se hodně dětem, na hodiny náboženství a hebrejštiny k němu docházely i domů. I v Brně se významně podílel na utváření kulturního prostředí města, mimo jiné i díky jeho iniciativě se koncem 60. let uskutečnila ve Staré radnici ojedinělá výstava židovských náboženských předmětů. V roce 1965, kdy slavil devadesátiny, mu bylo uděleno vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Byl uznávanou autoritou v otázkách teologicko filozofických a pro své vzácné lidské vlastnosti především v oblasti morální. Jeho krédem bylo: Jednej tak, jak mluvíš. Richard Feder patří k nejvýraznějším postavám naší židovské historie 20. století. Své vědění a síly věnoval i ve vysokém věku, oslaben po návratu z lágru a poznamenán ztrátou svých nejbližších, svým souvěrcům, našemu městu i státu.

PhDr. Richard Feder, vrchní rabín českých zemí, zemřel ve věku 95 let. Je pochován na židovském hřbitově v Brně, kde mu byla odhalena pamětní deska (Nikos Armutidis). V roce 2002 mu prezident Václav Havel propůjčil Řád TGM in memoriam. Zastupitelstvo města Brna mu v roce 2003 udělilo Čestné občanství města Brna in memoriam. Po Richardu Federovi je pojmenován park naproti brněnského židovského hřbitova.