Pavel Řezníček

spisovatel, prozaik, básník, surrealista, představitel brněnské bohémy

Narozen 30. ledna 1942 v Blansku

Pavel Řezníček se narodil v roce 1942 poblíž propasti Macocha, jeho otec pocházel, podobně jako otec Vítězslava Nezvala, z obce Lažánky u Brna. Řezníček po základní škole nastoupil na střední jedenáctiletou školu do Brna, kde v roce 1959 odmaturoval. Dvouletou knihovnickou nástavbu nedokončil. Pracoval v několika dělnických profesích, během vojny 1961–1963 se seznámil s prvními literáty a časem s mnoha dalšími umělci, nezávislými surrealisty. K jeho přátelům patřili a patří Karel Šebek, Zbyněk Havlíček, Josef Janda, Petr Král, Stanislav Dvorský a mnoho dalších jmen brněnského i pražského undergroundu normalizačních let. Jeho tvorbu ovlivnilo dílo a myšlenky André Bretona, Paula Éluarda, Vítězslava Nezvala, Vratislava Effenbergera.

V roce 1974 se přestěhoval do Prahy, kde se podílel na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutnák. „Surrealisté jsou jako mafie. Po celém světě existují skupiny, které spolu čile komunikují,“ tvrdí Řezníček.

Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu, u nás nemohl vydávat, ale publikoval tajně v zahraničí. V této době pracoval v několika manuálních zaměstnání, posléze jako úředník na poště. V Brně se na vydávání jeho knih podílí zejména nakladatelství Host.
Debutoval v roce 1967 v „Sešitech pro literaturu“. Publikoval desítky surrealistických textů v antologiích v Bruselu (1973), Lisabonu (1977), Mnichově (1980), Paříži (1983), Bochumi (1985) a v mnoha dalších evropských městech i jinde na světě (USA, Kanada, Island). V nakladatelství Gallimard v Paříži vydal v roce 1983 román Strop s předmluvou Milana Kundery. Román vyšel i italsky roku 1984. Na jeho vydání Řezníček vzpomíná v jednom rozhovoru s Radimem Kopáčem: „Román jsem poslal do Paříže Petru Královi, ten odnesl rukopis Milanu Kunderovi, který tehdy u Gallimarda pracoval - a on text přijal. Kundera napsal ke knize předmluvu a Strop vyšel ve Francii. Dva roky nato vyšel v italském překladu, ovšem už bez Kunderovy předmluvy. To bylo tak: volala mi redaktorka z Říma, že text vydá a jestli k němu může dát tu Kunderovu předmluvu. Mně tenkrát odposlouchávali telefon, takže jsem zamručel, že nevím a jestli může pár dní počkat, že jí napíšu. A ona to vzala jako odmítnutí. Doneslo se to samozřejmě ke Kunderovi, který je na mě dodnes naštvaný, což mne mrzí.“ Česky vyšel Strop v samizdatové edici Ivana Havla Expedice roku 1989 a oficiálně v nakladatelství Mladá Fronta toku 1991.

Pavel Řezníček psal a píše knižní recenze do Lidové demokracie, Svobodného Slova, Telegrafu, Lidových novin, Práce, spolupracuje s Českým rozhlasem. Zúčastnil se řady autorských čtení a literárních večerů všude po republice. Herec Miroslav Donutil četl z jeho Hvězd kvelbu, čímž vzdal hold brněnskému undergroundu, který ve své zvláštně surrealistické podobě za normalizace v Brně bujel. Nejpověstnější je Řezníčkova účast na literárním večeru v Grand Palais v Paříži na Mezinárodním knižním veletrhu 1990, kdy se ho Bohumil Hrabal pokoušel nacpat pod stůl na pódiu. Kromě klasických surrealistických básní a románů je právě autorem „románových dokumentů“ o brněnské bohémě a undergroundu z dob normalizace, které jsou cenným zdrojem faktických informací o takových osobnostech, jako byli a jsou Arnošt Goldflam, Leoš Slanina, Jiří Veselský, Oldřich Mikulášek a další.
Kromě vlastní tvorby Pavel Řezníček překládá do francouzštiny.

Poezie
(oficiálně vydaná)
Blbec, 1986 (L'Imbécile)
Tabákové vejce, 1991 jedná se o výbor jeho veršů z období do roku 1990
Kráter Resnik a jiné básně, 1990
Tabákové vejce, 1991
Hvězdy kvelbu, 1992
Zvířata, 1993
Plovací sval, 1995
Hrozba výtahu, 2001
Atentát ve vaně, 2002

Próza
Strop, zahraničí 1983, ČR 1991
Vedro, 1993
Zvířata, 1993
Alexandr v tramvaji, 1994
Zrcadlový pes, 1994
Cerf volant, 1995
Holič a boty, 1997 (památce Karla Šebka)
Natrhneš nehtem hlavy jejich, 2003

Díla věnovaná undergroundu (dokumentární romány)
Hvězdy kvelbu
Popel žhne
Blázny šatí stvol