Pankrác Krkoška

učitel, novinář, spoluzakladatel dělnické Rovnosti, náčelník sokolské jednoty v Brně, zakladatel husovického Sokola

22.1.1861 Brno - 16.2.1888 Brno, Husovice

Nadšený zastánce darwinismu, marxista, náčelník husovického Sokola a zejména novinář Pankrác Krkoška se narodil v roce 1861. Přišel na svět v tehdejší brněnské proletářské čtvrti Josefov, což jej zformovalo na celý život. Docházel nejprve do německých škol (Utrakvistická škola v Zábrdovicích, Hlavní chlapecká škola na Cejlu), následně absolvoval c. k. Vyšší Slovanské gymnázium v Brně (1871 – 1874) a učitelský ústav v Brně na Poříčí. Roku 1880 složil maturitu a získává právo vyučovat na obecních školách národních. Zároveň vyučuje a působí v místním osvětovém spolku Svatoboj a stává se socialistickým činovníkem.Objevuje velmi silné intelektuální podněty v podobě levicových myslitelů Marxe, Engelse a Lasalla. Propaguje Darwinovu teorii přírodního výběru, která se ovšem neslučuje s přesvědčením zejména brněnských církevních kruhů.

O roku1880 učí jako podučitel v Lipůvce, 1881–1883 v Bosonohách, 1882–1884 v Novém Rusínově. Na rok se pak přesouvá jako učitel do Koválovic a Moravských Prus. Opakovaně se ale střetává se školskou byrokracií, které se nelíbí jeho postoje darwinistické a proletářské. Roku 1885 žádá, aby byl uvolněn z učitelské služby.

Posléze stále více směřuje k politické angažovanosti, usiluje o překonání sporů mezi jednotlivými frakcemi dělnického hnutí. Přichází s myšlenkou založení nového tiskového orgánu Sociálně demokratické strany českoslovanské, na němž mají společně participovat právě představitelé znesvářených frakcí. V roce 1885 zakládá regionální brněnské noviny Rovnost a stává se jejich prvním šéfredaktorem. První číslo titulu odvozeného překladem od vídeňských Gleiheit bylo ovšem zabaveno cenzurou. Rovnost za Krkošky vycházela jako čtrnáctidenník, posléze jako týdenník. Přesto je Rovnost nejdéle vycházejícími novinami na našem území a jedněmi z bez přerušení nejdéle vydávanými novinami v Evropě. K jejich tradici založené Pankrácem Krkoškou se dají přirovnat snad jen místní Lidové noviny.

Po roce vedení redakce ji však Pankrác Krkoška pro nesváry s ostatními členy vedení opouští. Na jeho vedení navázali redaktoři zvučných jmen, mezi které patří pozdější významní politici Šmeral, Bechyně či Hybeš. Během své pařížské životní etapy náležel mezi přispěvatele Rovnosti také Edvard Beneš.
Po odchodu z Rovnosti hodlá Krkoška veškeré síly věnovat osvětové činnosti sokolské, blízká je mu i možnost spolupráce na Ottově slovníku naučném. Uvažuje dokonce také o prvním překladu Marxova Kapitálu do češtiny.V roce 1886 zakládá husovického Sokola. Umírá necelý měsíc po svých sedmadvacátých narozeninách.

V Černých polích nese ulice Krkoškovo jméno, na místě jeho studií je odhalena pamětní deska. Je pohřben na brněnském ústředním hřbitově. Pozůstalost Pankráce Krkošky je ve správě historického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, uložena v depozitáři na zámku v Moravci. V současné době je fond nezpracovaný a tedy nepřístupný.