Mořic Grimm

architekt, zednický mistr a stavitel

3. 4. 1669 Achdorf u Landshutu (Dolní Bavorsko) – 17. 6. 1757 Brno

Vyučil se pravděpodobně v domácím prostředí, o jeho tovaryšských letech se mnoho neví. Byl určitě „na zkušené“ v sousedních zemích, v jeho projektech se odráží přinejmenším znalost rakouského architektonického prostředí. Roku 1690 se objevuje v registrech pražského staroměstského cechu zednického a kamenického. O čtrnáct let později přišel i s manželkou Voršilou a synem Janem Jakubem do Brna, které se mu stalo domovem až do smrti. Manželům se zde narodily další 4 děti. V dubnu 1704 se po předložení „mistrovského“ kusu stal Mořic Grimm brněnským zednickým mistrem. Trochu složitější bylo jeho přijetí za měšťana. Neměl totiž rodný list, a tak se za něj museli zaručit kameník Jiří Werner a zedník Petr Koller. Grimm musel přijít do Brna už jako dobře finančně zajištěný člověk, brzy si totiž koupil dům a založil stavební podnik, který vkrátku zaujal přední místo ve městě. Mořic Grimm zaměstnával řadu tovaryšů, kteří prováděli veškeré zakázky od drobných staveb až po díla umělecky i stavebně velmi náročná (jejich cena se pohybovala v tisících zlatých). Většina z nich byla určena pro zemské hlavní město Brno, do jehož barokního vzhledu mistr Grimm pronikavě zasáhl. Uvedl se ovšem projekty a realizací přestaveb v Buchlovicích (zámek 1706–1707, trakt „Flora“ 1738). Prováděl stavební práce pro významné církevní řády v Brně, pro dominikány již v letech 1705–1709 nový konvent a knihovnu. V té době se věnoval i přestavbě vlastního domu na Kapucínském náměstí. Na Ostré horce u Soběšic postavil v letech 1715–1717 kapli sv. Kříže (za odvrácení morové nákazy). V následujících letech vedl stavby pro další brněnské kláštery, které mu zajišťovaly stálý příjem. Po dominikánech tak přišli minorité (Loreta kostela sv. Janů, svaté schody a zaklenutí chrámu, nová sakristie a knihovna, 1722–1726, věž 1725, přestavba chrámu 1726–1729), jezuité (barokní přestavba farního kostela sv. Vavřince v Řečkovicích 1717–1722, nástavba věže jezuitského kostela v Brně o 12 stop a její barokizace, 1732–1733). Na začátku 30. let 18. století získal Mořic Grimm největší zakázku svého života, novostavbu konventních budov řádu augustiniánů (1732–1736), navázala na ni nová prelatura (1735–1741), prefektura (1743–1750), presbytář chrámu sv. Tomáše (1749–1752). Portál se sochami moravských markrabat vznikl v letech 1742–1749. Současně zde Mořic Grimm přestavěl kapli P. Marie a nově zřídil kapli sv. Kříže. Pro cisterciačky na Starém Brně postavil před rokem 1737 proboštství. Vypracoval také projekt hrobky Raduita de Souches pro kostel sv. Jakuba (asi 1717).

Roku 1708 koupilo město dva přilehlé domy na Dominikánské a Starobrněnské ulici (dnešní Dům pánů z Kunštátu). Jejich adaptací na plátenické krámky pověřilo roku 1713 Mořice Grimma. Předložením dvou plánů a rozpočtu začala Grimmova účast na nejvýznamnější světské zakázce té doby, přestavba a dostavba komplexu Zemského (Stavovského) domu v letech 1717–1719, 1726–1735 (dnešní Nová radnice). Architektonicky nesourodý objekt získal dnešní charakteristickou tvářnost, která podstatně obohatila barokní podobu města (modernizace starších budov, zejména vnějšího průčelí Sněmovního sálu, dvorního průčelí Soudní síně, přístavba východního křídla, úprava dvorního a vnějšího průčelí jako palácové fasády se štítem, hodinovou vížkou a bočními portály s bohatě sochařsky zdobenými balkony). Kromě toho stavěl Grimm řadu městských domů (Jánská, Běhounská), svatojakubskou faru (1710–1714), Salmovský dům (po 1713), dům kláštera Hradisko ve Starobrněnské ulici (1723–1724). Je pravděpodobně projektantem přestavby a nástavby Reduty (1734–1736), podílel se na úpravách hrobky kapucínů, je mu připsána kaple P. Marie Čenstochovské u farního kostela a budova konventu premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Katalog jeho prací zahrnuje i zámky v Hrotovicích, Chrlicích, Lysicích, přestavbu chrámů v Deblíně a Kyjově. Některé jeho projekty nebyly realizovány jeho firmou (chrám ve Střílkách, přestavba dómu sv. Petra a Pavla v Brně), jiné naopak stavěl podle cizích projektů (Schrattenbachův palác na Kobližné ulici, Dietrichsteinský hraběcí palác na Zelném trhu).

Koncem 40. let se pro pokročilý věk Mořic Grimm vzdal samostatné projektantské činnosti, kterou již dříve do značné míry převzal jeho syn František Antonín. Společníkem stavební firmy se stal Bartoloměj Zintner.

Grimmova stavební firma byla v Brně nejvýznamnější, on sám patřil k nejzaměstnanějším stavitelům a architektům své doby. Je hodno obdivu, že při úctyhodném rozsahu činnosti není dochována jediná stížnost na kvalitu jím a jeho firmou odvedeného díla. Mořic Grimm je pochován v kapucínské hrobce v Brně.