Kurt Gödel

filozof, matematik, fyzik

28. 4. 1906 Brno - 14. 1. 1978 Princeton (New Jersey, USA)

Kurt Gödel se narodil jako druhý syn v rodině, jejíž předkové z otcovy strany pocházeli z Německa, z matčiny strany z Jihlavska. Do svých 18 let žil v Brně. Gödelova rodina byla zámožná, otec byl ředitelem textilky a navíc měl na svém kontě několik patentů. Z domu na dnešní Husově 5 se rodina přestěhovala do vlastní vily na Pellicově ulici, otec Gödel byl jedním z prvních majitelů chryslera v Brně. Kurt i jeho starší bratr Rudolf (později lékař ve Vídni) vyrůstali v harmonickém, vzdělání podporujícím rodinném prostředí. Malý Kurt od dětství projevoval nadání pro matematiku. Po ukončení povinné školní docházky přešel na státní německé reálné gymnázium v dnešní Hybešově ulici. Absolvoval je jako premiant. V roce 1924 byl přijat na vídeňskou univerzitu, kde studoval fyziku, matematiku a filozofii. Značný vliv na jeho vědecký vývoj měly teorie dalšího brněnského rodáka, Ernsta Macha (viz Ernst Mach). Po absolutoriu zůstal jako soukromý docent na univerzitě ve Vídni, kde (s americkou přestávkou) žil do roku 1938. Do Brna ale často zajížděl, protože zde ještě několik let žila jeho matka. Ta se později rovněž přestěhovala do Vídně. Do roku 1929, kdy zemřel jeho otec, měl Kurt Gödel i československé občanství. Ve Vídni se přednáškami aktivně zúčastnil dění ve Vídeňském kruhu, novopozitivistické filozofické škole, která vznikla ve Vídni po první světové válce. V roce 1929 vystoupila s programovým prohlášením Vědecké pojetí světa. Získala četné stoupence v Evropě a později zejména ve Spojených státech amerických.

Do Gödelova vídeňského období spadá jeho největší objev - teorie neúplnosti, ale uznání se mu dostalo až v USA. Tam odjel v roce 1933, po čtyřech letech se vrátil do Vídně. Na začátku druhé světové války (1940) následovala druhá cesta do USA, tentokrát s manželkou Adelou. Kurt Gödel působil na Institutu for advanced study v Princetonu. Jeho hlavní práce jsou z oblasti obecných vlastností logických systémů a jejich formalizace. Výzkum ho vedl k formulaci filozofického závěru o nemožnosti úplné formalizace vědeckého poznání. Filozofii se Gödel zcela věnoval od 40. let 20. století. V letech 1931 - 1961 napsal 10 filozofických esejů (zásadní O formálně nerozhodnutelných větách, Russelova matematická logika, Moderní vývoj základů matematiky ve světle filozofie a další). Roku 1953 byl Kurt Gödel zvolen členem americké Národní akademie věd. Je považován za jednoho z největších vědců-logiků 20. století, jehož význam je srovnatelný s Albertem Einsteinem, s nímž se také přátelil.

V rodném Brně se donedávna o tomto velkém mysliteli obecně mnoho nevědělo. O nápravu této mezery v povědomí odborné i laické veřejnosti usiluje Společnost Kurta Gödela. V univerzitní edici Oikuméné vyšla publikace Kurt Gödel: Filozofické eseje, Nadace Universitas Masarykiana vydala v roce 1996 publikaci Kurt Gödel. Na rodném domě v Pekařské ulici číslo 5 upomíná od roku 1993 slavného rodáka pamětní deska.

Brněnský rodák svými teoriemi změnil mnoho vědních oborů. V roce stého výročí jeho narození mu byla odhalena pamětní deska v komplexu VUT na Božetěchově ulici. Jedna z poslucháren Fakulty informačních technologií nese jeho jméno.