Kateřina Šedá

výtvarnice

12. prosince 1977 v Brně

Přestože se Kateřina Šedá narodila v roce 1977, je jednou z nejslavnějších Brňanek současnosti, zná ji bez nadsázky celý svět. Jako jediná Češka po deseti letech reprezentovala Českou republiku na výstavě Documenta 12 v německém Kasselu, v roce 2005 získala Cenu Jindřicha Chalupeckého a mezinárodní Essel Award, vystavovala v New Yorku, v Londýně či Frankfurtu. Jako jedna z mála současných autorek navíc své koncepty podrobně vysvětluje a svým divákům tak předává detailně rozpracované myšlenkové postupy, na základě kterých její výstavy vznikají. Přestože je světoznámou autorkou, zaměřuje se primárně na Brno, tvorbu v Brně či přilehlých vesnicích, či představuje Brno v zahraničí.

Kateřina Šedá se narodila 12. prosince 1977 v brněnské Líšni, žije a pracuje v Brně a v Praze. U akademického malíře Pavla Dvorského vystudovala grafický obor na brněnské Střední škole uměleckých řemesel, maturovala v roce 1999. Ještě téhož roku nastoupila do ateliéru profesora Vladimíra Kokolii na pražské AVU.

Poprvé se o ní výrazně dozvěděla veřejnost díky jejímu projektu „Nic tady není“, který v roce 2003 zaměstnával Ponětovice, vesnici blízko Brna. Autorka přesvědčila její obyvatele, aby ve stejnou hodinu vykonávali stejné práce – všichni zároveň nakupovali, vařili či zametali. „Mým cílem nebylo přinést tam něco zvláštního, žádnou atrakci, ale využít to, co už tam je. Vymyslela jsem hru, která mohla někomu připomínat prvky manipulace, tak to ale nebylo! Lidem to přišlo ohromně zábavné, společně nakupovali, zametali, a večer u piva si pak říkali, jak to byl úplně jiný den. A když jsem se jich ptala, v čem to bylo jiné, jestli dělali něco zvláštního, tak řekli, že ne,“ popisuje autorka průběh projektu. Po jeho skončení se jí začali ozývat představitelé podobných českých a moravských vesnic ve snaze přimět ji, aby podobnou „hru“ uspořádala i u nich. Ozval se prý dokonce i redaktor z britského cestovatelského magazínu, který chtěl svým čtenářům sdělit, jak vypadá nic v Ponětovicích u Brna.

Podobně vyzníval i projekt „Je to jedno“, kterým Šedá vytrhla z letargie svoji babičku. Za něj dokonce získala právě cenu Jindřicha Chalupeckého. „Babička vždycky opakovala větu Je to jedno. Když jsme se jí ptala na nějaký nástroj ze sortimentu v železářství, kde prodávala, nakreslila ho ve třech velikostech a já jsme jí řekla: To nemusíš kreslit, ty tři velikosti, to je jedno, a ona poprvé za šest let řekla, že to není jedno,“ říká Kateřina Šedá. Se svojí babičkou cíleně kreslila ještě několik let.

Její zatím poslední projekt prezentovaný na Dokumentech 12 v Kastelu nesl název „Každej pes jiná ves“. Šedá obešla celé Líšeňské sídliště, opsala ze zvonků jména lidí a adresy a potom si z nich vytvořila náhodný adresář tisíci jmen. Ty propojila podle bydliště tak, aby jejich průsečík ležel nad líšeňskou roklí. Jednomu ze sousedů pak poslala obálku jménem toho druhého. V obálce byla košile ušitá z látky s potiskem líšeňského sídliště. Cílem celé akce bylo nastolit důvod ke komunikaci mezi lidmi v anonymitě velkoměstského panelového sídliště.

Samostatné výstavy:
2006 Arrivals > Czech republic, Modern Art Oxford, Oxford, Velká Británie
2006 Kateřina Šedá x 3, Francosoffiantino Artecontemporanea, Turín, Itálie
2006 Kateřina Šedá, Dělňák Líšeň, Brno - Líšeň
2006 Kateřina Šedá *1977, etc. galerie, Praha,
2007 Vnučka, České centrum, New York
2007 1+1, Galerie Arratia/Beer, Berlin, Německo
2007 Synonyma, Index - tranzit collaboration 2007: Katerina Seda, Index, Stockholm, Švédsko

Skupinové výstavy:
2002 Ticho prosím! Maluji, Galerie u Prstenu, Praha
2003 Dům umění, Dům umění, Brno
2003 281 m², Galerie Václava Špály, Praha
2005 Bienále Mladých, Zvon 2005, Galerie hlavního města Prahy
2005 Essl Award, Moderní galerie AVU, Praha
2005 Prague Biennale 2, Praha
2005 Diplomanti AVU 2005, Národní galerie, Praha
2005 The one, New General Katalog 224, New York
2005 Hotspots & Essl Award, Sammlung Essl, Vídeň, Rakousko
2005 Cena Jindřicha Chalupeckého, Galerie hlavního města Prahy
2005 1811197804122005, Plan B, Cluj, Rumunsko
2006 Local Stories, Modern Art Oxford, Velká Británie
2006 Shadows of humor, Galeria BWA, Wroclaw, Polsko
2006 Gray Zones, Dům umění, Brno a Galerie für Zeitgenössische Kunst Leipzig
2006 Pozval jsem pár přátel, aby se podívali, Galerie Miroslav Kraljevic a galerie Nova, Zahreb
2007 Auditorium, Stage, Backstage – An Exposure In 32 Acts, Franfurkter Kunstverein, Franfurkt, Německo
2007 As In Real Life, Gallery P 74, Ljubljana, Slovinsko
2007 Documenta 12, Aeu pavilion, Kassel, Germany

Projekty:
1999 Spaní na hrobech, –Brno-Líšeň
2000 Bezdomovec , Brno
2001 Výstava za okny, –Brno-Líšeň
2002 1.Sjezd nedělních malířů, –Brno-Líšeň
Ticho prosím, maluji!, Podolí
Karlův most, Praha
2003 Nic tam není, Ponětovice
2004 Výchova dítěte, –Brno-Líšeň
2005 Šedá komise, Praha
2005 Je to jedno, Brno-Líšeň
2006–2007 Vnučka, Brno-Líšeň
2007 Každej pes, jiná ves, Nová Líšeň

Stáže, ceny:
1999 Cena ředitele ŠUŘ (Škola uměleckých řemesel)
2000 Cena primátora města Brna (soutěž Životní styl)
2002 Cena ateliéru AVU (Akademie výtvarných umění)
2003 Cena ateliéru AVU
2004 Cena Tranzit – vývojový grant
2005 Stipendium MK ČR a Odboru kultury města Bern na tříměsíční pobyt v Bernu
2005 Essl Award (hlavní cena)
2005 Start Point (nominace)
2005 Cena Jindřicha Chalupeckého

(zdroj: tiskové oddělení Moravské galerie v Brně)