Josef Veselý

Josef Veselý

Literatura, žurnalistika

 

10. 2. 1950 v Brně

Málokterý brněnský novinář je tak věrný brněnskému rozhlasu a svým posluchačům, jako on. Navázal na odkaz tradiční brněnské žurnalistiky, která ovšem není za každou cenu investigativní, spíše příjemná a ucho hladící.

Josef Veselý se narodil 10. února 1950 v Brně. V Brně - Židenicích chodil na základní školu Gajdošova. Na tutéž školu, kterou absolvoval také Bohumil Hrabal, herečka Vlasta Matulová nebo bývalá první dáma a herečka Dagmar Havlová. Po gymnáziu absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, hned po ní v roce 1973 nastoupil do dětské redakce Československého rozhlasu v Brně. Zde, tedy v brněnském rozhlase, pracuje dodnes, tedy už čtyřiatřicet let. Jako autor vysílal, vymyslel a „postavil“ řadu pořadů, mimo jiné i Šipku mladých cestovatelů, pořad Hezky česky, slavné Rendez-vous či Račte vstoupit k Josefu Veselému. Nejznámější je ovšem jeho pořad Toulky českou minulostí, tedy upravený text knih Josefa Hory Hořejšího (mimochodem také původně novináře). Toulky začal vysílat v roce 1995 každý týden na vlnách Českého rozhlasu 2, dočkaly se i podoby na CD, které vydal Radioservis. „Dějiny, to není mrtvé pletivo letopočtů a jmen a bitev či korunovací, ale prokrvená živá tkáň nejrůznějších lidských osudů. Ze všech těch příběhů jsou složeny dějiny a my je v seriálu vytahujeme na světlo, vdechujeme ji svými hlasy, hudbou a zvuky tvar, barvu, vůni a chuť,“ říká o historii.
Novinařinu považuje za pro sebe ideální zaměstnání – vzhledem ke všem koníčkům, které má (uvádí hlavně rádio, historii, hudbu, přírodu a dobré lidi) je to prý jediné řemeslo, ve kterém mohu střídat své životní lásky bez rizika mravního či zdravotního.

V jeho archivu je přitom řada reportáží se slavnými Čechy minulosti i současnosti, mezi jinými je možné z jeho nahrávek slyšet hlas Marie Kubátové, Zdeňka Mahlera, Jindřišky Smetanové, Františka Kožíka, Arnošta Lustiga, Vladimíra Komárka, Jana Špáty, Jana Buriana, Vladimíra Kováříka (který byl i jeho profesorem na univerzitě), Jana Petránka, Miroslava Zikmunda či Jiřího Hanzelky.

Žije v Brně, za Prahu by neměnil, naopak, tíhne ještě k menším obcím, ideálně k Boskovicím či Ivančicím. V roce 2006 získal za svoji práci Cenu města Brna. Je ženatý, má dvě děti.