český nakladatel
15. 1. 1900 Jihlava – 18. 2. 1984 Brno
Dílo brněnského nakladatele Jana V. Pojera navazovalo na myšlenky a snahy, které se u nás projevovaly od přelomu 19. a 20. století v činnosti některých bibliofilů, výtvarníků a vydavatelů.
Jan Václav Pojer se narodil v rodině poštovního úředníka, matka byla v domácnosti. Do obecné školy chodil v Jihlavě, kde se setkával se starším spolužákem Bohuslavem Reynkem, pozdějším přítelem a rádcem. Gymnaziální studia začal v německé primě v Jihlavě, maturoval roku 1919 na českém gymnáziu v Brně. Vojenskou službu absolvoval ve Vídni na důstojnické škole. Pokusy studovat medicínu a později práva skončily neúspěšně. Přátelství s B. Reynkem a J. Florianem jej však přivedlo k soukromému studiu literatury. Zdokonaluje se v němčině, ve Staré Říši a Petrkově poznává kladné i záporné stránky vydavatelské práce a získává první podněty k vlastní samostatné editorské činnosti. Zaměstnán byl v Brně od roku 1926 jako úředník poštovní spořitelny, od roku 1928 u Všeobecného penzijního ústavu. V roce 1948 odešel do invalidního důchodu. To měla jím založená edice krásných knih Atlantis za sebou 20 let trvání, během kterých vyšlo 76 titulů (kromě toho vydal J. V. Pojer ještě několik soukromých tisků). Skromně placená úřednická práce by sama o sobě k vydávání knih nestačila. Jan V. Pojer prokázal vedle nadšení pro krásnou knihu i odvahu riskovat. Podpořilo jej nepochybně i tolerantní rodinné zázemí a pochopení manželky pro jeho práci. Pojerovi přitom měli 3 děti. Sám začínající nakladatel svou vytrvalostí, temperamentem i veselou povahou dokázal překonat počáteční překážky a zapsat se do povědomí milovníků krásné knihy. V edici Atlantis nešlo vysloveně o drobné bibliofilské krásné tisky, nakladatel důsledně usiloval o to, aby dal čtenářům do rukou vybraná literární díla v ušlechtilé typografické a výtvarné úpravě. Většinu tvořily překlady ze starší i soudobé literatury francouzské (J. A. Barbey d´Aurevilly, G. Bernanos, L. Bloy, P. Claudel, V. Hugo, Stendhal), anglické (T. Hardy, N. Hawthorne, R. L.Stevenson, W. B. Yeats), německé (L. v. Beethoven, R. M. Rilke, E. Mörike, A. Stifter), španělské (V. Garcia Calderón, Ortega y Gasset, A. Reyes, M. de Unamuno), výrazně však byla zastoupena i díla z písemnictví antického, orientálního, vyšel zde epos Gilgameš, keltské pověsti a další. Místo měla i vybraná díla české literatury (J. Durych, V. Dyk, O. Fischer, A. Trýb a zejména vynikající vydání Erbenovy Kytice s kresbami A. Procházky a s textem kaligrafovaným O. Menhartem). Mnohé z vydaných titulů měly ve své době objevnou cenu. Pro Atlantis pracovaly zpočátku menší venkovské tiskárny, později i velké tiskárny v Praze a Brně. Knihy vycházely většinou v nízkých nákladech (150 – 300 výtisků), poslední svazky dosahovaly nákladu 1 000 výtisků. Ke stálému okruhu překladatelů a spolupracovníků edice patřili například P. Eisner, J. Franke-Skalický, J. Heyduk, V. Renč, B. Reynek, F. Stiebitz. O vysokou výtvarnou úroveň produkce Atlantis se zasloužili přední typografové a výtvarníci meziválečného období (B. Lacina, O. Menhart, A. Procházka, J. Benda, P. Dillinger, F. Doubrava, M. Florian, F. Foltýn, A. Strnadel, Toyen, V. Zykmund a další). Edice krásných knih Atlantis znamenala významný přínos v péči o obsahovou a výtvarnou úroveň české knihy a už ve své době se jí dostalo zaslouženého uznání. Nakladatel Jan V. Pojer patřil k osobnostem, které v meziválečném období vytvářely ojedinělou kulturní atmosféru našeho města, jež vřadila Brno do evropského kontextu.