Gregor Johann Mendel
přírodovědec a biolog, zakladatel genetiky. Opat augustiniánského kláštera na Starém Brně.
22. 7. 1822 Hynčice na Opavsku - 6. 1. 1884 Brno
Nadaný Johann, původem z chudé, katolicky orientované domkářské rodiny, chodil do piaristické školy v Lipníku. Navázala gymnaziální studia v Opavě a Brně a filozofická v Olomouci. Na přání matky vstoupil Mendel do semináře. V roce 1843 přišel do augustiniánského kláštera na Starém Brně a přijal řeholní jméno Gregor. Po čtyřech letech byl vysvěcen na kněze. Z podnětu svého osvíceného představeného opata Cyrila Nappa studoval přírodní vědy na vídeňské univerzitě. Po návratu do Brna zopakoval svůj pokus o pedagogickou dráhu (učil na I. německé reálce na Jánské ulici), ale neuspěl. V nevelké klášterní zahradě se věnoval badatelské činnosti. Při pokusech s křížením hrachu a dalších rostlin rozpoznal a formuloval zákonitosti ve výskytu znaků u kříženců a zákonitosti jejich přenosu z generace na generaci. Ze svých experimentů vyvodil zákony o uniformitě hybridů v první generaci a o štěpení znaků v potomstvu hybrida v druhé generaci. Mendelovy zákony o vzniku a vývoji hybridů, o dědičnosti a proměnlivosti znaků, se staly základem genetiky jako vědy. Mendel vyložil roku 1865 výsledky svého bádání na přednášce i v časopise Brněnského přírodovědného spolku. Předběhl však úroveň soudobého poznání nejméně o dvě generace a zůstal nepochopen. Jeho poznatky byly znovu objeveny až začátkem 20. století a staly se východiskem moderní genetiky.
Po smrti Cyrila Nappa (1867) byl Mendel zvolen opatem augustininánského kláštera na Starém Brně a věnoval se dále přírodovědným oborům. Byl zaníceným meteorologem. Jeho záznamy o teplotě, tlaku a vlhkosti vzduchu, síle větru, denně vedené a kaligraficky zapsané v 70. - 80. letech 19. století, uchovává Český hydrometeorologický ústav v Brně. Odbornou terminologii obohatil Mendel o výraz "kouřmo" (Rauchnebel). Zpracoval nástin klasifikace savců, byl členem výboru Hospodářské společnosti, uznávaným šlechtitelem a průkopníkem nových metod včelařství. Při zpracování odborných posudků při výskytu škůdců zemědělských kultur již v letech 1877 a 78 posuzoval výskyt mandelinky bramborové. V necelých 62 letech Mendel zemřel.
Ocenění vědeckých kruhů se mu dostalo dvacet let po smrti. Roku 1910 byla před Starobrněnským klášterem odhalena jeho socha (autor Teodor Charlemont) a pojmenováno po něm náměstí. V prostorách kláštera byl roku 1965 otevřen jeho památník - Mendelianum. Objekt kláštera získal v restituci řád augustiniánů, který ve spolupráci s Moravským zemským muzeem usiluje o novou koncepci expozice, která by Mendela představila v komplexu jako přední světovou osobnost vědy, kultury a víry. Jeho jméno nese také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Gymnázium Johanna Gregora Mendela.
Polární stanice, kterou v Antarktidě vybudovala Masarykova univerzita v Brně, nese jméno J. G. Mendela.