Eva Tálská
režisérka
19. dubna 1944
Eva Tálská patří k legendám české režie. V roce 1970 nastudovala jedny z prvních projektů rodícího se tělesa Husa na provázku – Vyvolávači od Josefa Berga a kreace pro herce a loutku Smrt podle textů Charlese Baudelaira. Spolu s Milošem Štědroněm založila Studio Dům, kde vytvořila duchovní a materiální zázemí pro zájemce o divadlo ve věku dospívání. Mnohé děti, jež prošly její výchovou, vyrostly ve výrazné osobnosti českého divadla. Díky ní tak vznikla alternativní divadelní škola, tvůrčí dílna spojená s vlastní inscenační tvorbou. Eva Tálská je jednou ze stěžejních českých divadelních režisérek, jejíž život a tvorba je úzce spjata s městem Brnem.
„Byla to Tálská, kdo rozehrál všechny ty velké ženské herecké výkony v Huse na provázku. Ona objevila Miladu Janderovou, docenila Dagmar Bláhovou, prosadila Ivu Bittovou a dala jim velké příležitosti. Například postava Smrti, jak ji hrála Bláhová a později Iva Bittová v inscenaci Jako tako, což byla montáž o smrti v české lidové poezii a písni, dnes bohužel zapomenutá. Nebo Markéta Lazarová s Monikou Maláčovou. To byly velké herecké výkony. Poctivost Tálské se znovu ukázala, když začala pracovat s dětmi. A když se vezme, kolik mladých lidí prošlo jejím Studiem Dům a kolik z nich zakotvilo u divadla,“ popisuje v rozhovoru pro Literární noviny Tálské divadelní souputník Miloš Štědroň.
Eva Tálská vystudovala režii na JAMU, absolvovala v roce 1968. Zde se svými generačními druhy Zdeňkem Pospíšilem, Peterem Scherhauferem a Petrem Oslzlým vytvořila v roce 1967 projekt generačního Divadla Husa na provázku a od počátků je jednou z jeho vůdčích osobností. Své projekty Studia Dům společně s dalšími kolegy realizuje od devadesátých let v prostorách Centra experimentálního divadla. Pod jejím vedením vznikla necelá desítka větších divadelních kreací a řada drobnějších příležitostných projektů.
V Huse na provázku inscenovala Markétu Lazarovou (1972), Příběhy dlouhého nosu (1982), Svolávám všechny skřítky! Královna (1984), Božskou komedii (1986) či Šibeniční písně (1994).
Představení Svolávám všechny skřítky! Královna realizuje v červnu 1984 jako první představení akčního dětského divadla. V této kreaci jde o naprosto nejdůslednější smazání hranice mezi diváky a herci, neboť dětští diváci jsou zároveň skupinou skřítků fyzicky i vnitřně zapojených do pohádkové scénické akce. Inscenace okamžitě poutá pozornost dětských psychologů. Její obnovená premiéra z roku 2007 se těší obrovskému zájmu veřejnosti. Děti mají díky Evě Tálské divadlo nejenom vidět, ale i žít.
Každoroční anketou českých kritiků byla její inscenace Šibeniční písně nominována jako jeden ze dvou nejvážnějších kandidátů na Cenu Alfréda Radoka za nejúspěšnější inscenaci roku 1994.
V dramaturgické linii tvůrčího poznávání fenoménu velkého dramatika přistoupilo Divadlo Husa na provázku v roce 1996 také k inscenování Shakespearova Krále Leara. Na inscenaci pod vedením Tálské pracoval celý profesionální soubor Divadla Husa na provázku a vybraní členové Studia Dům. Tance stvořila Tálská se svým věčným hudebním souputníkem Milošem Štědroněm a kromě výtvarníků Marie Jiráskové a Antonína Maloně je vše ostatní dílem členů Studia Dům. Sami navrhli a vyřezali hlavy loutek, sami jim propůjčili nanejvýš potlačená vlastní těla, aby dřevěný Lear i jeho dcery mohli ve vlastní mimické nehybnosti v příběhu vyniknout stejně jako jejich vždy slavní herečtí představitelé.
V polovině března 1999 měla premiéru Tálské inscenace Cirkus aneb Se mnou Smrt a kůň - vřele přijímané nonverbální sedmdesátiminutové divadlo z cirkusového prostředí, jehož složitá příprava zahrnovala i trénink s profesionálními cirkusovými artisty. I tato inscenace byla mezi kandidáty na cenu za nejlepší inscenaci roku Nadace Alfréda Radoka. A krom mateřského velkého sálu se hrála jak v exteriéru náměstí Svobody v Brně, tak v cirkusovém šapitó na více místech republiky.
Na den dětí 2001 připravila Eva Tálská další pohádku pro děti a jejich rodiče Rozum do hrsti. Její scénář je inspirován bajkami z různých koutů světa.
V červnu 2002 představila Eva Tálská další svou autorskou inscenaci Veselka. Scénář je sestaven z převážně moravské lidové poesie v příběh svatebního dne protkaný vzpomínkami a fantasiemi ženicha, nevěsty i ostatních svatebčanů. Neoddělitelnou součástí inscenace je opět tvůrčí podíl autora hudby Miloše Štědrotě.
Je rovněž spoluautorkou scénáře Pitínského inscenace Divá Bára ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, napsala část o Viktorce (Píseň o Viktorce). Hra měla premiéru na začátku roku 2007.
V roce 2007 obdržela Eva Tálská Cenu města Brna.