Christian Friedrich D' Elvert

politik, brněnský starosta, publicista, historik

11. 4. 1803 - 23. 1. 1896 Brno

Budoucí třetí svobodně zvolený starosta města Brna (před ním Antonín Haberler v letech 1851 - 1855 a Rudolf von Ott 1855 - 1861) byl synem Lotriňana a Belgičanky. Rodiče uprchli před Francouzskou revolucí do Německa a později se usadili v Brně (1797). Otec D´Elvert využil svých jazykových znalostí a za pobytu napoleonských vojsk na Brněnsku působil jako tlumočník a zprostředkovatel. Syn Christian studoval na gymnáziu v Brně, poté na lyceu v Olomouci. Vzdělání završil studiem práv v Praze a ve Vídni. Roku 1827 začal na zemském moravskoslezském guberniu v Brně úřednickou kariéru. Současně se angažoval ve veřejném životě. Zastával politickou linii německé liberální buržoazie. V roce 1848 byl zvolen poslancem (rozehnaného) Moravského zemského sněmu, o rok později byl vyslán do Národního shromáždění ve Frankfurtu. Od roku 1850 zasedal v obecním výboru Zemského hlavního města Brna. Ve stejném roce byl jmenován vrchním finančním radou při moravsko - slezském Zemském finančním ředitelství. Stál u zrodu moderně pojatých reforem zemské celní, finanční i obchodní správy. Roku 1859 mu byl udělen rytířský kříž řádu císaře Františka Josefa, o čtyři roky později pak rytířský kříž železné koruny a současně byl povýšen do rytířského stavu. V letech 1871 - 1882 byl poslancem rakouského zemského i říšského sněmu.

Brněnským starostou byl Christian D´Elvert poprvé zvolen roku 1861 a úřad zastával 3 roky. Do čela města byl zvolen podruhé na období l870 - 1876. I když jako přesvědčený stoupenec a představitel německé liberální strany cílevědomě usiloval o německý ráz města, bylo jeho působení v úřadě starosty výrazně pokrokové. Zasloužil se o zpracování regulačního plánu města, budování a opravy komunikací, zejména zanedbané městské dlažby, vodovodní a kanalizační sítě, veřejného osvětlení, stavbu škol a domovů pro sirotky i zahájení provozu první koněspřežné dráhy v Brně. Výjimečnou pozornost věnoval péči o městskou zeleň. Brno mu vděčí za parkovou úpravu Kraví hory, ale zejména za založení parku na Špilberku. Návrh na jeho zřízení přednesl D´Elvert hned první den svého nástupu do úřadu starosty v červnu l861. Velkorysá sadová úprava holých špilberských strání začala v říjnu téhož roku. Dokončena byla, za velkého zájmu a podpory veřejnosti, která byla o pokračování prací průběžně informována, za dvacet měsíců (návrh počítal se třemi roky a náklady ve výši 6 000 rakouských zlatých). Dnes je park spolu s hradem prohlášen Národní kulturní památkou.

Celoživotní láskou Christiana D´Elverta byla historie a literární tvorba. Publikovat začal v Brünner Wochenblattu (1824 - 1827), v roce 1828 napsal svou první knihu Pokus o dějiny Brna. Následovala řada dvou desítek převážně historických spisů (genealogie předních moravských šlechtických rodů, dějiny divadla a hudby na Moravě a ve Slezsku, kulturní dějiny Moravy a Slezska a dalších oborů), které jsou cenné hlavně pro shromážděný a zpracovaný materiál. D´Elvert byl také redaktorem "Schriften" historické sekce c. a k. moravskoslezské hospodářské společnosti. Zasloužil se o založení Moravského uměleckého spolku (Mährische Kunstverein, 1882).

Úřad starosty opustil D´Elvert na nátlak opozice (Měšťanský spolek - Bürgerverein) ve svých 73 letech. Jeho zásluhy o rozvoj města připomínala velká pamětní deska (návrh arch. Aloise Prastorfera a sochaře Eduarda Sykory, realizován 1884) nedaleko vyhlídkového glorietu v parku pod Špilberkem. Po roce 1918 byl pomník odstraněn.

Dne 16. 10. 2003 byl pomník obnoven a slavnostně odhalen.