Bronislava Gabrielová
historička a teoretička výtvarného umění, publicistka
Po maturitě na brněnském gymnáziu Dr. Vladimíra Helferta absolvovala v roce 1955 obor dějiny výtvarného umění a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala pak v oblasti kultury. V období normalizace nesměla veřejně působit. V letech 1969 – 2001 byla zaměstnána v Moravské galerii v Brně. I tady musela být přeřazena jako „antisocialistická síla“ z odborného pracoviště na místo pomocné administrativní síly. Věnovala se dokumentaci současného výtvarného umění. Podařilo se jí vybudovat pozoruhodné oddělení informací o současném umění i autorech na Moravě i v celém Československu. Mimo jiné shromáždila rozsáhlé dokumentační soubory o nekonformních a zakázaných umělcích. Ojedinělý archiv je v majetku Moravské galerie v Brně. O řadě výtvarníků publikovala v odborném i denním tisku články pod pseudonymem nebo šifrou. Bronislava Gabrielová přitom ještě stačila redigovat Bulletin druhé největší galerie v republice. V čase uvolnění obhájila (1980) na brněnské FF doktorskou disertaci K dějinám uměleckoprůmyslového hnutí (patří k jejím nejlepším pracím) a získala titul PhDr. ( ve vědním oboru teorie a dějiny výtvarných umění). V polovině 80. let vytvořila ve spolupráci s Městským kulturním střediskem S. K. Neumanna edici Výtvarní umělci dneška (1. svazek 1985). Vyšly zde monografické studie o J. Kubíčkovi, M. Šimordovi, M. Štolfovi, M. Slezákovi, J. Hadlačovi, V. Reichmannovi, J. Šimkovi, P. Baranovi, D. Chatrné, obou Rajlichových. Po listopadu 1989 vyvrcholila edice výpravnými monografiemi sochařky Sylvy Lacinové a malíře Miroslava Štolfy.
V roce 1990 byla Bronislava Gabrielová již oficiálně jmenována odbornou redaktorkou Bulletinu Moravské galerie v Brně. Z původní rozsahem nevelké ročenky postupně vytvořila náročnou uměleckovědnou publikaci s vytříbenou výtvarnou úpravou a kvalitní typografickou podobou, jejíž význam daleko přesahuje rámec regionu. K autorské spolupráci dokázala redaktorka soustředit okruh vynikajících odborníků a získala i podporu redakční rady. Sama pro Bulletin napsala řadu biografických medailonů umělců i kritických statí. Za Bulletin ročníku 1993, který se zabýval kulturou meziválečného Brna, obdržela redakce a redakční rada v roce 1994 první Cenu města Brna, udělenou v oboru žurnalistika a publicistika. V další obsáhlé publicistické tvorbě se Bronislava Gabrielová věnovala aktuálnímu dění na brněnské a moravské výtvarné scéně, recenzím, úvodům k výstavám. Dlouholetá pozornost, kterou věnovala brněnským výtvarným umělcům, vyústila v její knize Přesahy výtvarného Brna (1999). Žurnalista Bohumil Marčák se na knize podílel portréty brněnských výtvarníků. Spolu s ním se Gabrielová zabývala i historií moravské žurnalistiky. Výsledkem jejich systematické dlouholeté badatelské činnosti jsou Kapitoly z dějin brněnských časopisů I. a II. díl (1999, 2003), v nichž autoři sledují vývoj moravských periodik, která kladla důraz i na výtvarnou problematiku a výtvarný doprovod.
V roce 2002 byla Bronislavě Gabrielové udělena Cena města Brna v oboru žurnalistika-publicistika, kterou město ocenilo také její celoživotní uměleckokritickou práci.