Antonio Gabri

stavitel, zednický mistr, mladší bratr Pietra Gabriho

??? asi Lombardie – mezi 18. 9. a 12. 10. 1593 Brno

Antonio přišel do Brna spolu se starším bratrem Pietrem (viz Pietro Gabri) jako jeho tovaryš kolem roku 1570. V Brně koupil krátce nato svůj první dům a s rodinou se ve městě usadil. S manželkou Marií měl 4 děti. Roku 1580 získal městské právo a byl přijat za mistra do cechu zedníků a kameníků. Dvakrát byl
i přísežným cechu. Pracoval s bratrem Pietrem i samostatně. Podílel se na přestavbě věže Staré radnice, renesanční úpravě Biskupského dvora (pod Petrovem). Po Pietrově smrti roku 1585 dokončoval stavbu zemské soudnice (za to se Pietro u stavebníků velmi přimlouval), práce na jezuitské koleji i klášteře augustiniánů. Samostatně přestavoval v Brně několik domů, modernizované pak prodával. Před rokem 1592 zvýšil věž kostela sv. Jakuba. Stejně jako Pietro byl zaměstnáván i na mimobrněnských stavbách (Olomouc–Hauenschildův dům, vnější schodiště radnice, kolem 1590). Jeho nejvýznamnější doloženou brněnskou prací je dům pro bohatého měšťana a podnikatele Kryštofa Schwanze (viz Kryštof Schwanz), známý dnes jako Dům pánů z Lipé (Náměstí svobody 17). Antonio Gabri jej stavěl v letech 1587–1593 jako městský palác se dvěma válcovitými arkýři a arkádovou pavlačí ve dvoře (ta však patrně vznikla až po jeho smrti). Antonio zemřel před dokončením stavby. Stejně jako starší Pietro vychoval mistr Antonio Gabri ze svých učedníků a tovaryšů řadu kvalitních kameníků a zedníků, kteří se osamostatnili a v Brně i na Moravě našli uplatnění.

Antonio a Pietro Gabriové vynikli mezi svými italskými, německými a švýcarskými kolegy, s nimiž na sklonku 16. století na Moravu přišli. Oběma bratřím se Brno stalo novým domovem. Získávali zakázky od měšťanů, šlechty i církevních kruhů. Neznáme přesně místo jejich narození ani školení, jejich práce stylově odkazují na severoitalskou stavitelskou školu. Uplatnění jejích principů vneslo do gotického Brna nové svěží stavební cítění v renesančním duchu.