Antonín Pilgram

architekt, sochař, stavitel, kameník, řezbář

1460 pravděpodobně Brno – 1515 Vídeň

Rodina Pilgramů je na Moravě jmenována již v polovině 14. století. Žili v Brně a Jihlavě jako malíři a sochaři. Jeden z nejvýznamnějších umělců středoevropské pozdní gotiky Antonín Pilgram snad absolvoval školení ve Vídni, prošel stavitelskou a sochařskou praxí v západním Německu, zapůsobila na něj i díla italské renesance. Do Brna, kde strávil značnou část svého tvůrčího života, se vrátil zřejmě v roce 1495.

Roku 1938 se při opravě chrámu sv. Jakuba našla ve zdivu nad vchodem do postranní mariánské kaple Pilgramova kamenická značka s datem 1502. To dosvědčuje Pilgramovu přímou účast na stavbě chrámu. Musel již tehdy být známým stavitelem a kameníkem. Pracoval pro potřeby církve, světské úkoly mu svěřovaly městské rady. U sv. Jakuba započal stavbu severní chrámové lodi a přistavěl k ní ve třetím klenebním poli od hlavního vchodu předsíň. Také bývalá jednoposchoďová sakristie na téže straně presbytáře s arkýřem na sloupu a na dvou konzolách je jeho dílem. Kolem roku 1508 dokončil sochařskou výzdobu Židovské brány (dnes by stála v ústí Masarykovy ulice směrem k nádraží, roku 1835 byla zbořena). Konzoly osadil hlavami čertů, mnicha, hejska a dalších figur, maska muže s kápí je údajně jeho autoportrétem. Jejich dochované zlomky jsou uloženy v městském lapidáriu, které je součástí Muzea města Brna. Nejznámějším Pilgramovým brněnským dílem je portál Staré radnice. Jeho samostatná architektura, která není součástí tělesa věže, vyrůstá až do druhého patra v pěti štíhlých vertikálách, jejichž linie je přerušována baldachýny a podstavci soch dvou zbrojnošů a dvou konšelů. Všechny články jsou bohatě zdobeny rostlinnými ornamenty, kraby, kyticemi a fiálami. Portál vyniká detailním až filigránským zpracováním, sochy nesou výrazné rysy portrétního realismu a individualismu. Autorství portálu i přesné datování jeho vzniku byly dlouhou dobu sporné. Slohové rozbory jej připisovaly Pilgramovi, důkaz přinesl v padesátých letech 20. století tehdejší ředitel brněnského městského archivu Jaroslav Dřímal. V brněnských městských knihách ze 16. století našel záznam, že roku 1511 obdržel mistr Antonín (Pilgram) určitou sumu za práci na radničním portálu. Dílo již v té době muselo být dokončeno, protože téhož roku byl Pilgram povolán do Vídně jako stavitel dómu sv. Štěpána.

Antonín Pilgram byl i vynikajícím řezbářem. Dvě postavy světců ve sbírkách Moravské galerie v Brně jsou vzácným dokladem jeho figurálního umění. Mimořádná je autorova schopnost psychologického portrétu, jeho plastiky představují lidi aktivní, sebejisté a hrdé se zřetelnými znaky skepticismu. Plastika sv. Petra Mučedníka je do značné míry rovněž autoportrétem. Podle aktů o sporu s vídeňskými kameníky byl mistr Antonín povahy prudké a bezohledné. Svou podobiznu s baretem (vykukuje z pootevřeného okna) zanechal na dalším svém díle, sochařské výzdobě monumentální kazatelny ve svatoštěpánském dómu ve Vídni, kde vytvořil i podnoží varhan. Pilgramovo umění má mezi anonymními středověkými tvůrci výsadní postavení. V Brně zanechal cenné doklady své umělecké všestrannosti.

O portálu Staré radnice říká pověst, že mistr Antonín za svou práci nedostal celou částku, kterou požadoval, a proto dodatečně naschvál pokřivil prostřední věžičku. Jeho povahové rysy mohou pověst potvrzovat, nebýt to ovšem v pozdní gotice běžná manýra a důkaz kamenického mistrovství, kdy se s pevným materiálem zdánlivě zacházelo jako s těstem.