lékař, spisovatel, politik, novinář
1794 Brno – 1858 Brno
Potomek známé pražské židovské lékařské a kulturní rodiny vystudoval medicínu na univerzitách v Praze a ve Vídni. Od roku 1821 provozoval úspěšnou lékařskou praxi v Brně. Velké zásluhy si získal zvláště ze epidemie cholery, která od září 1831 do podzimu 1832 řádila na Moravě. (Onemocnělo zde 65 tisíc lidí, z nich třetina zemřela. Brněnsko patřilo k nejvíce postiženým oblastem, cholera se zde objevila ve 380 obcích). V roce 1848 nastal v životě zavedeného a známého lékaře zvrat, začal se angažovat v politice. Byl autorem děkovné adresy Brňanů císaři po amnestii vězněných vídeňských revolucionářů. Převzal redakci listu Brünner Zeitung, kterou řídil celých 10 let až do své smrti. Ve stejné době působil i v městské samosprávě.
Životní zálibou doktora Jeittelese byla literatura. Zabýval se starší italskou a španělskou dramatickou tvorbou, překládal díla Calderóna de la Barca. Sám byl obratným stylistou. Jeho parodicky laděné komedie uváděl i vídeňský Burgtheater (Der Schicksalstrumpf, spolu s Castellim, 1818). Psal i poezii, jeho básně natolik zaujaly Ludwiga van Beethovena, že některé z nich zhudebnil (v cyklu Vzdálené milence).
Alois Isidor Jeitteles zemřel ve věku 64 let. Pochován je na židovském hřbitově v Brně. Manželka, která pečovala o jeho odkaz, jej přežila o 36 roků. Na pomník mu dala vytesat motto: “ Žil v Boží lásce a zemřel v Božím míru“.