V průběhu čtyř dní workshopu v ulicích (květen 2016) se do vytváření Pocitové mapy zapojilo cca tisíc lidí, dalších více než tisíc účastníků se následně připojilo v rámci on-line verze. Celkem se tak do tvorby pocitové mapy zapojilo více než dva tisíce obyvatel či návštěvníků města, kterým tímto velmi děkujeme.
![]() |
![]() |
Díky krátké anketě mezi účastníky v ulicích i na webu víme, že zastoupení mužů a žen bylo relativně vyvážené, častěji se zapojili mladší věkové skupiny (do 30, resp. 45 let) a lidé s vyšším vzděláním (primárně vysokoškoláci a středoškoláci). Více než polovina účastníků žije v Brně déle než 10 let a více než tři čtvrtiny plánuje v Brně žít i do budoucna, což nás velmi těší.
Účastníci mohli také doplnit jakýkoliv volný komentář nebo názor, který je v souvislosti s tvorbou Pocitové mapy napadl. Takto bylo sesbíráno téměř šest set názorů a komentářů, v nichž lidé zmiňovali pozitiva i negativa města, svá očekávání a přání. Nejčastější a nejtypičtější komentáře uvádíme níže u výsledků jednotlivých otázek.
Mezi místy, kde se lidem v Brně líbí, figurují tradiční ikony města – hrad Špilberk a katedrála Petrov. Pozitivně jsou hodnocena i náměstí v centru – Zelný trh či Náměstí svobody, a parky v širším centru města (Lužánky, Kraví hora).
Lidem se líbí i nově zrekonstruovaná veřejná prostranství v části Moravského náměstí před kinem Scala s kontroverzní sochou markraběte Jošta, která trvale přitahuje pozornost návštěvníků města, zelení a vodními prvky zpestřené prostranství před Janáčkovým divadlem či nové „společenské“ srdce Brna na Jakubském náměstí. Na místech, která se lidem líbí, zároveň také rádi tráví volný čas.
Jediným místem, které v hodnocení obyvatel města významně figurovalo jak v pozitivních, tak v negativních hodnoceních, je Náměstí svobody. Ústřední brněnské náměstí vzbuzuje rozporuplné reakce již od okamžiku dokončení rekonstrukce v roce 2006. Zatímco jedněm se náměstí líbí a jsou zde na Brno hrdí, jiní jsou nespokojení a uvítali by změnu. Negativní hodnocení je spojeno zejména s přemírou dlážděné plochy, nedostatkem zeleně, dopravním zatížením tramvajovými linkami i kontroverzním uměleckým dílem – brněnským orlojem, který jiní naopak oceňují jako zajímavý umělecký prvek.
Lidé vnímají a oceňují zlepšující se situaci města, oživení centra i výhody „malého velkého města“:
Kromě oblíbených míst v centru města se z lokalit mimo centrum lidem nejvíce líbí na Brněnské přehradě a v jejím okolí. Pozornost si zasloužila i místa v brněnských příměstských lesích (zejména obora Holedná, okolí vysílače na Hádech nebo Mariánské údolí), objevily se i preference spojené s významnými krajinnými prvky – Bílá Hora, Stránská skála. Je zřejmé, že místní si obyvatelé cení dobrého rekreačního zázemí, které město Brno má, a rádi jej k trávení volného času využívají. K udržení obyvatel v centru města jsou pak jasným klíčem dobře navržená veřejná prostranství a parkové plochy v širším centru města, které lidé rádi využívají. Účastníci vyjadřovali spokojenost s renovací parků a údržbou zeleně a rádi by jí ve městě viděli ještě více. Velký potenciál skrývá také okolí řeky Svratky, která protéká mimo centrum města.
Pocit hrdosti v lidech podle očekávání vzbuzují brněnské historické dominanty Špilberk a Petrov i výše uvedená náměstí v centru města. K těmto místům navíc přibývá ikona moderní architektury – vila Tugendhat. Hrdí jsou Brňané i na areál brněnského výstaviště, což může být spojeno s faktem, že Brno je stále vnímáno jako veletržní město, i architektonickou hodnotou samotného areálu. Hrdí jsou Brňané ale také na nové a stále se rozrůstající oblasti města, spojené s vysokými školami, vědou a výzkumem – kampus Masarykovy Univerzity či Technologický park, spojený s Vysokým učením technickým.
Z hlediska bydlení jsou odpovědi lidí nejpestřejší ze všech položených otázek. Pozitivní zprávou je, že řada lidí uváděla, že je spokojena s místem, ve kterém bydlí, ti pak umísťovali špendlíky do místa bydliště. Nejatraktivnější lokalitou pro bydlení jsou Černá pole, lidé by ale rádi bydleli také přímo v centru či širším centru města směrem na sever (např. oblast Veveří a Králova pole) či v Masarykově čtvrti. Ztělesněním touhy Brňanů bydlet v zeleni v centru města je pak ulice Pellicova. Velmi dobře však dopadla z hlediska bydlení také vybraná brněnská sídliště v čele s Lesnou, pozitivně je vnímané také bydlení např. v Žabovřeskách, Komíně, Bystrci, Jundrově, Medlánkách či Kohoutovicích. Potvrdila se severo-jižní osa města, dělící Brno na atraktivní sever a méně atraktivní jižní část.
Jednoznačným vítězem v odpovědi na otázky, kde se lidem v Brně nelíbí a kde by to chtěli změnit, je brněnské Hlavní nádraží a jeho okolí, případně i lokalita tzv. Jižního centra. Druhou nejčastěji uváděným místem je oblast kolem ulic Cejl a Bratislavská, která je tradičně spojována se sociálním vyloučením. Negativně je hodnoceno i hlavní autobusové nádraží Zvonařka a významné přestupní uzly – Mendlovo náměstí a Stará Osada. Změnu by lidé uvítali i v případě zchátralého fotbalového stadionu „za Lužánkami“.
Komentáře účastníků k dlouhodobě diskutované poloze nádraží jsou obojího typu – odsunout i ponechat:
Ve většině případů se však komentáře vyjadřují zejména ke stávajícímu prostoru před nádražím, který vnímají jako špatnou vizitku města, špinavý a nebezpečný prostor:
Velmi časté byly poznámky k největší brněnské deprivované lokalitě, které lze shrnout komentářem:
Lidé jsou celkově nespokojeni zejména s dopravní situací (město přeplněné auty, problém parkování či nedostatek cyklostezek) a nedostatečnou čistotou města: