Strategické plánování

Pocitová mapa

Zajímá Vás, jak vypadají výsledky pocitové mapy? Níže na této stránce naleznete celkové výsledky a k dispozici pro Vás máme i on-line verzi!

V průběhu čtyř dní workshopu v ulicích (květen 2016) se do vytváření Pocitové mapy zapojilo cca tisíc lidí, dalších více než tisíc účastníků se následně připojilo v rámci on-line verze. Celkem se tak do tvorby pocitové mapy zapojilo více než dva tisíce obyvatel či návštěvníků města, kterým tímto velmi děkujeme.

Díky krátké anketě mezi účastníky v ulicích i na webu víme, že zastoupení mužů a žen bylo relativně vyvážené, častěji se zapojili mladší věkové skupiny (do 30, resp. 45 let) a lidé s vyšším vzděláním (primárně vysokoškoláci a středoškoláci). Více než polovina účastníků žije v Brně déle než 10 let a více než tři čtvrtiny plánuje v Brně žít i do budoucna, což nás velmi těší.

Účastníci mohli také doplnit jakýkoliv volný komentář nebo názor, který je v souvislosti s tvorbou Pocitové mapy napadl. Takto bylo sesbíráno téměř šest set názorů a komentářů, v nichž lidé zmiňovali pozitiva i negativa města, svá očekávání a přání. Nejčastější a nejtypičtější komentáře uvádíme níže u výsledků jednotlivých otázek.

Kde se lidem v Brně líbí

Mezi místy, kde se lidem v Brně líbí, figurují tradiční ikony města – hrad Špilberk a katedrála Petrov. Pozitivně jsou hodnocena i náměstí v centru – Zelný trh či Náměstí svobody, a parky v širším centru města (Lužánky, Kraví hora).

Lidem se líbí i nově zrekonstruovaná veřejná prostranství v části Moravského náměstí před kinem Scala s kontroverzní sochou markraběte Jošta, která trvale přitahuje pozornost návštěvníků města, zelení a vodními prvky zpestřené prostranství před Janáčkovým divadlem či nové „společenské“ srdce Brna na Jakubském náměstí. Na místech, která se lidem líbí, zároveň také rádi tráví volný čas.

Jediným místem, které v hodnocení obyvatel města významně figurovalo jak v pozitivních, tak v negativních hodnoceních, je Náměstí svobody. Ústřední brněnské náměstí vzbuzuje rozporuplné reakce již od okamžiku dokončení rekonstrukce v roce 2006. Zatímco jedněm se náměstí líbí a jsou zde na Brno hrdí, jiní jsou nespokojení a uvítali by změnu. Negativní hodnocení je spojeno zejména s přemírou dlážděné plochy, nedostatkem zeleně, dopravním zatížením tramvajovými linkami i kontroverzním uměleckým dílem – brněnským orlojem, který jiní naopak oceňují jako zajímavý umělecký prvek.

Lidé vnímají a oceňují zlepšující se situaci města, oživení centra i výhody „malého velkého města“:

„Brno je pěkné město a za posledních 25 let ušlo kus cesty vpřed. Máme ho rádi :)“
„Brno se mi líbí čím dál více. Hlavně rozvoj kulturního života a renovace prostředí (kavárny + zahrádky).“
„Krásné město, komunitná atmosféra. Chcem tu byť studentom.“
„Jsem z Ostravy. Žila jsem tam 24 let. Nyní jsem rok v Brně a Brno je úžasně společenské, živé, je zde spousta zajímavých míst a lidí.“
„Brno se aktuálně posouvá na úroveň evropské metropole "vesnického" typu.“

Kde rádi tráví volný čas

Kromě oblíbených míst v centru města se z lokalit mimo centrum lidem nejvíce líbí na Brněnské přehradě a v jejím okolí. Pozornost si zasloužila i místa v brněnských příměstských lesích (zejména obora Holedná, okolí vysílače na Hádech nebo Mariánské údolí), objevily se i preference spojené s významnými krajinnými prvky – Bílá Hora, Stránská skála. Je zřejmé, že místní si obyvatelé cení dobrého rekreačního zázemí, které město Brno má, a rádi jej k trávení volného času využívají. K udržení obyvatel v centru města jsou pak jasným klíčem dobře navržená veřejná prostranství a parkové plochy v širším centru města, které lidé rádi využívají. Účastníci vyjadřovali spokojenost s renovací parků a údržbou zeleně a rádi by jí ve městě viděli ještě více. Velký potenciál skrývá také okolí řeky Svratky, která protéká mimo centrum města.

„Klady – kultura, akce v Brně. Studentské město, krásné okolí. Přání – oživit nábřeží i jako Vltava v Praze, Bratislava – Dunaj.“
„Chtěl bych změnit prostor kolem řek Svratky a Svitavy a využít jej pro volný čas, rekreaci, oddych, restaurace ...“

Kde jsou na Brno hrdí

Pocit hrdosti v lidech podle očekávání vzbuzují brněnské historické dominanty Špilberk a Petrov i výše uvedená náměstí v centru města. K těmto místům navíc přibývá ikona moderní architektury – vila Tugendhat. Hrdí jsou Brňané i na areál brněnského výstaviště, což může být spojeno s faktem, že Brno je stále vnímáno jako veletržní město, i architektonickou hodnotou samotného areálu. Hrdí jsou Brňané ale také na nové a stále se rozrůstající oblasti města, spojené s vysokými školami, vědou a výzkumem – kampus Masarykovy Univerzity či Technologický park, spojený s Vysokým učením technickým.

Kde chtějí bydlet

Z hlediska bydlení jsou odpovědi lidí nejpestřejší ze všech položených otázek. Pozitivní zprávou je, že řada lidí uváděla, že je spokojena s místem, ve kterém bydlí, ti pak umísťovali špendlíky do místa bydliště. Nejatraktivnější lokalitou pro bydlení jsou Černá pole, lidé by ale rádi bydleli také přímo v centru či širším centru města směrem na sever (např. oblast Veveří a Králova pole) či v Masarykově čtvrti. Ztělesněním touhy Brňanů bydlet v zeleni v centru města je pak ulice Pellicova. Velmi dobře však dopadla z hlediska bydlení také vybraná brněnská sídliště v čele s Lesnou, pozitivně je vnímané také bydlení např. v Žabovřeskách, Komíně, Bystrci, Jundrově, Medlánkách či Kohoutovicích. Potvrdila se severo-jižní osa města, dělící Brno na atraktivní sever a méně atraktivní jižní část.

Kde se lidem nelíbí a chtějí změnu

Jednoznačným vítězem v odpovědi na otázky, kde se lidem v Brně nelíbí a kde by to chtěli změnit, je brněnské Hlavní nádraží a jeho okolí, případně i lokalita tzv. Jižního centra. Druhou nejčastěji uváděným místem je oblast kolem ulic Cejl a Bratislavská, která je tradičně spojována se sociálním vyloučením. Negativně je hodnoceno i hlavní autobusové nádraží Zvonařka a významné přestupní uzly – Mendlovo náměstí a Stará Osada. Změnu by lidé uvítali i v případě zchátralého fotbalového stadionu „za Lužánkami“.

Komentáře účastníků k dlouhodobě diskutované poloze nádraží jsou obojího typu – odsunout i ponechat:

„Určitě by som nepresúval hlavní nádraží. Nachádza sa v krásnej historickej budově.“
„Přesunout nádraží, aby po nás zbylo něco moderního a funkčního, čistota. Z budovy muzeum.“

Ve většině případů se však komentáře vyjadřují zejména ke stávajícímu prostoru před nádražím, který vnímají jako špatnou vizitku města, špinavý a nebezpečný prostor:

„Brněnské nádraží je ostuda“
„Prosím rozsekněte konečně to nádraží. Je to více než nutné, je to vizitka města ... hrozná vizitka.“
„Brno je krásné město s úžasnými akcemi. V Brně to žije. Ale kdybych něco změnila, tak hlavní nádraží nebo autobusové nádraží, které mi nepřijdou jako hezké přivítání pro lidi, kteří chtějí vidět toto město.“
„Aby centrum mělo styl (viz první republika a styl obchodů) a nepůsobilo to levně. Hlavně kolem nádraží.“

Velmi časté byly poznámky k největší brněnské deprivované lokalitě, které lze shrnout komentářem:

„Vyřešit Romské ghetto kolem Cejlu a Bratislavské“.

Lidé jsou celkově nespokojeni zejména s dopravní situací (město přeplněné auty, problém parkování či nedostatek cyklostezek) a nedostatečnou čistotou města:

„Brno nutně potřebuje dořešit dopravu. Vlakovou – nejen nádraží – ale i tratě, které blokují rozvoj území. MHD kolem nádraží – v každé poloze a s tím souvisí i pěší provoz. Cyklistickou – nejen ojedinělé kousky cyklotras. Silnice – okruh. Parkování. Stávající nádraží je ostuda. Šlo by aspoň vymalovat a vyčistit, než se postaví nové.“
„Víc cyklo safe zone! Víc pruhů pro cyklisty na komunikacích. Víc stojanů na kola (kontrolované kamerovým systémem).“
„Brno je velmi špinavé město (oproti zahraničí). Bezdomovci na ulicích / v popelnici. Odstranit odpadky.“