Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Adolf Kroupa

Adolf Kroupa

překladatel, organizátor kulturního života, ředitel Domu umění v Brně
 

25. 7. 1910 Tábor – 16. 8. 1981 Kurdějov

Vpravdě renesanční osobnost Adolfa Kroupy je spojena s Brnem, ač byl rodem Jihočech (sám o sobě říkal, že je „Tábořita“). Narodil se v rodině středoškolského profesora, který si udělal doktorát, vzal si zámožnou znojemskou rodačku Irmu Haasovou a zasedal v předsednictvu správních rad dvou táborských podniků (pivovaru a konzervárny). Adolf byl nejstarším a dlouho jediným dítětem přední rodiny ve městě (až po devíti letech se narodil bratr a po něm ještě sestry-dvojčata). Od kvarty studoval na gymnáziu ve francouzském Nimes. Z té doby se datuje jeho láska k francouzské kultuře, jazyku a poezii. Studia ukončil závěrečnou zkouškou (baccalauréat) na univerzitě v Montpellier (červenec 1929). Na otcovo přání se přihlásil na pražskou právnickou fakultu. S právy se však příliš nesžil, tíhnul spíše k filozofii, otec Kroupa si však přál, aby se jeho synové uplatnili v mladém československém průmyslu. Adolf ukončil studia až v roce 1937. Už během nich překládal francouzské básníky a za prázdninových pobytů u babičky ve Znojmě organizoval literární večery. Po absolutoriu se mu nabídlo místo právníka v brněnské Zbrojovce, bylo však obsazeno ještě než nastoupil. Jazykové znalosti pomohly mladému Kroupovi k místu cizojazyčného korespondenta. Na počátku války přesídlil s pobočkou Zbrojovky (Optikotechna) do Přerova. Tam začalo jeho přátelství s Oldřichem Mikuláškem a dlouholetou láskou Jiřinou Haukovou. Koncem války byl Adolf Kroupa přeložen na generální ředitelství Zbrojovky v Praze (a čelil důvodnému podezření ze spojeni s ilegální skupinou spisovatelů). Po osvobození byl pět let vedoucím propagace v nakladatelství Svět sovětů a nějaký čas se živil jako literát na volné noze. Jakousi předzvěstí jeho budoucího povolání byla organizace cyklu večerů, na nichž se na podzim 1947 v pražské Umělecké besedě představili členové poválečných uměleckých skupin i autoři mimoskupinoví. V únoru 1954 přijal Kroupa nabídku (iniciovanou patrně Janem Skácelem a jeho ženou Boženou) stát se ředitelem Domu umění v Brně. Byl jím plných šestnáct let až do svého odchodu do penze, a s brněnským kulturním prostředím zcela srostl. Vnesl přitom do druhého města v republice ducha kultivované světovosti. Za jeho vedení se Dům umění stal centrem velkoryse a odvážně koncipované výstavní činnosti, kde se prezentovalo české i světové umění, a které přinášelo aktivity, na něž si netrouflo ani hlavní město. Taková dramaturgie se nevyhnutně dostávala do konfliktů s represivními institucemi režimu. Adolf Kroupa, vybavený encyklopedickými znalostmi a přehledem o umění a kultuře vůbec, diplomatickým důvtipem i osobním šarmem, dokázal na takřka lékárnických vážkách vybalancovat přehlídky „klasického“ umění s experimenty nastupujících generací nezávislých domácích i zahraničních tvůrců. Kolem výstav se množily i nevýtvarné akce-nezapomenutelné literární a hudební večery, přednášky a diskuse. I zde se ředitel Kroupa dostával do sporů s představiteli režimu, zvláště když do Brna pozval oficiálně nepříliš vítaného hosta (např. Laco Novomeský na večeru své poezie po propuštění z vězení). Nepřetržitou bohatou činnost zvládal Adolf Kroupa díky své pracovitosti, vitalitě a kreativitě, ale i díky schopnosti shromáždit kolem sebe vzdělané a schopné lidi a zapojit je do práce. Dokázal do Brna přitáhnout osobnosti formátu Františka Hrubína, Karla Konráda a další. Říkalo se, že Praha má své Rudolfinum a Brno „ Adolfinum“. Kroupova činnost přesáhla samotné město. S manželkou Helenou založili každoroční halasovské dny v Kunštátě a v Rozseči, kde víkendově obývali bývalou kovárnu (soboty patřily dospělým, neděle dětem).

Význačným a rovněž odvážným činem Adolfa Kroupy bylo, že na dlouhý čas poskytl v Domě umění útočiště divadlu Husa na provázku. Byl to krok o to statečnější, že Kroupa podepsal manifest 2000 slov a tehdejší vedení města tlačilo na jeho odvolání z ředitelské funkce. To se naštěstí v městské radě nepodařilo prosadit a Kroupovi bylo funkční období prodlouženo až k datu jeho odchodu do penze. V květnu 1970 uspořádal Adolf Kroupa ve všech sálech Domu umění výstavu Sdružení Q, jehož byl zakládajícím členem. Mezi mnoha jmény umělců, většinou ředitelových přátel, byli například Matal, Lacina, Zykmund, Rajlich, Fuchs, Mikulášek, Skácel, Reichmann, Fila, Jankovič, Uhde a další. Během pěti týdnů konání výstavy se uskutečnilo 21 Podvečerů Q - literárních, hudebních, výtvarných, divadelních, rozhlasových. Na dalších dvacet let pak byla činnost Sdružení Q umlčena.
Obavy Adolfa Kroupy, že práce s vedením a činností Domu umění mu nedovolí pokračovat v překladatelské činnosti, se nenaplnily. Překládal francouzské básníky už za studií, první kniha překladů veršů Jaquese Préverta vyšla už v roce 1948, celý náklad však šel do stoupy, zachovaly se jen tři výtisky.

Adolf Kroupa však představil své překladatelské mistrovství již v pamětním tisku k tryzně za Roberta Desnose. Básník zahynul 6. června 1945 v Terezíně. Pro Kroupu se stal autorem osudovým. Se stejným zaujetím a vzácným jazykovým citem přebásnil pro české čtenáře i jiná velká jména: Éluard, Apollinaire, Ritsos, Hikmet, Haavikko, Frénaud, Kavafis, Quasimodo, Tzara…Jeho překlady dosud nebyly překonány. Kromě toho publikoval odborná pojednání, redigoval, pořádal ediční výbory. Po odchodu do penze v srpnu 1970 se vrátil ke psaní fundovaných výtvarných recenzí. Zemřel po třetím infarktu v Kurdějově, kam se v posledních letech uchýlil. Zanechal po sobě čtyři desítky překladových titulů, výborů, je autorem nesčetných zasvěcených doslovů a textů. Působení Adolfa Kroupy v Brně představuje skvělou a nezapomenutelnou éru pro výstavní a vůbec kulturní život města. Jeho družná osobnost se svérázným smyslem pro humor a recesi přitáhla k Domu umění, jemuž vydobyl výjimečné postavení, množství přátel a příznivců ze všech tvůrčích okruhů. Z „kroupovské“ tradice žije v mnoha ohledech brněnská kulturní obec dodnes.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design