Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Eliška (Alžběta) Rejčka

Eliška (Alžběta) Rejčka

česká a polská královna z rodu Piastovců
 

??? 1286 Polsko – 18. 10. 1335 Brno

Patří k nejzajímavějším ženským postavám naší historie. Zažila závratné vzestupy i hluboké pády, v Brně po sobě zanechala trvalou stopu. Eliška, po své švédské matce Richenza, polsky Ryksa, česky Rejčka, ztratila matku v 6 letech. Její otec Přemysl Velkopolský byl krátkou dobu polským králem, jeho poddaní šlechtici jej však zavraždili. Osiřelá Rejčka žila u své macechy v Durynsku. Mladičkou dědičku polského trůnu si vyhlédl jako manželku český král Václav II., který tak sňatkem (r. 1302) získal polskou korunu. Rejčka se stala českou a polskou královnou. 29 letý vdovec Václav II. měl s první ženou Gutou Habsburskou 4 děti, se spoustou milenek měl několik nemanželských potomků. V době sňatku s Rejčkou patřil k nejmocnějším (pro svého syna získal i uherskou korunu) a nejbohatším panovníkům střední Evropy. Uskutečnil velkorysou měnovou reformu veškeré stříbrné bohatství Čech soustředil do svých rukou a všech 17 fungujících mincoven sestěhoval do Kutné Hory. Ve velkém se v Čechách začaly razit stabilní a kvalitní pražské groše. Svou mladičkou manželku však neuvedl do vlídného prostředí. Neměli ji rádi její „pastorci“, Pražané ani většina českých pánů. Bolestné celoživotní nepřátelství panovalo zejména mezi ní a Václavovou dcerou Eliškou Přemyslovnou. 15. června 1305 porodila Rejčka v domě zlatníka Konráda na Starém Městě pražském dceru Anežku (královský palác byl od požáru v roce 1303 neobyvatelný). Týden nato, dne 21. června 1305, zemřel Václav II. na souchotiny. V 17 letech Rejčka ovdověla. O rok později byl při tažení do Polska v Olomouci zavražděn i Václav III. a jím vymřela dynastie Přemyslovců po meči. Po krátké vládě neschopného Jindřicha Korutanského, manžela dcery Václava II. Anny, byl českým králem zvolen Rudolf Habsburský. Ten se dne 16. října 1306 oženil s mladou a krásnou královnou vdovou Eliškou Rejčkou. Utvrdil tak svou vládu v Čechách a nárokoval pro sebe i polskou korunu. Zemi však paradoxně získal zadluženou, i když Rejčka a její dcera byly zabezpečeny věnnými městy. Rudolf se snažil uvést hospodářství do pořádku, kvůli jeho spořivosti se mu říkalo „král Kaše“. Čeští páni však cítili Habsburka na českém trůně jako ponížení a za pravé následnice uznávali Přemyslovny. Na západě země vznikl jakýsi „povstalecký kout“, který se Rudof I. rozhodl pokořit. Vytáhl do boje a dosáhl určitých úspěchů. Než je mohl završit vyjednáváním, zemřel při obléhání Horažďovic dne 3. června 1307 na úplavici. Dvacetiletá Rejčka byla podruhé vdovou po českém králi. Do Čech se nakrátko vrátil Jindřich Korutanský, roku 1310 jej na trůně vystřídal mladičký Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou. Nenávist obou královen se prohloubila. V Čechách proti sobě stály dvě skupiny šlechticů - jedna vedená Jindřichem z Lipé a Eliškou Rejčkou, druhá měla v čele Viléma Zajíce z Valdeku a Elišku Přemyslovnu. Ta se cítila mocným a vlivným Jindřichem ohrožena a pohoršoval ji i vztah českého magnáta s královnou vdovou. Navíc krásná a duchaplná Rejčka upoutala i jejího manžela Jana Lucemburského. Rejčka se uchýlila do bezpečí svého věnného města Hradce, kde se obklopila honosným dvorem. Městu se snažila prospět, iniciovala zde například stavbu chrámu sv. Ducha. V roce 1320 se „hradecká královna“ odebrala za Jindřichem z Lipé do Brna, který učinil z města sídlo správy Moravy a vedl zde dvůr rovný královskému (viz Jindřich z Lipé). Za častých a dlouhých pobytů Jana Lucemburského v cizině byl Jindřich neomezeným správcem země. Na jeho moci se podílela i Rejčka. Ostatně král k ní byl (patrně i díky obratné taktice pana Jindřicha) velmi štědrý. Daroval jí dům na rohu Rybného trhu (dnešní Dominikánské náměstí), kde ji navštěvoval. Rejčka mu už v roce 1318 postoupila svá věnná města (Hradec, Chrudim, Vysoké Mýto, Poličku a Jaroměř) s tím, že jí za to bude vyplaceno 10 tisíc kop grošů. Celou hotovost Jan vyplatit nemohl, splácel Rejčce dluh v nemovitém majetku. Od roku 1321 tak získala řadu vesnic (Hustopeče, Měnín), patronátní právo Královské kaple (pův. P. Marie, později Václavské) na rohu Rybného trhu a Veselé ulice i s desátkem ve vsi Tvarožné, patronátní právo farního kostela v Poličce a patronátní právo, které se pojilo s kaplí sv. Prokopa na Starém Brně. (Jako „odškodné“ za vymáhání dluhu jí bylo vyplaceno 2 000 kop grošů). Zejména kaple sv. Prokopa byla pro Rejčku a její stavební záměry velmi důležitá, neboť vykonávala farní správu na Starém Brně a byla bohatě dotovaná. Právy i majetkem zabezpečená Rejčka se tak mohla věnovat realizaci svých plánů, kterými významně přispěla ke zvelebení Brna. V květnu 1323 založila u kostela P. Marie na Starém Brně, v prostoru mezi úpatím Špilberku a přechodem přes Svratku, klášter cisterciaček Aula Sanctae Mariae, který se pak stal i jejím trvalým sídlem. Zakládací listinu vystavila dne 1. června 1323. Řeholnice sem byly přivedeny ještě téhož roku. Časem darovala Rejčka klášteru chrám P. Marie, patronátní práva ke kapli sv. Prokopa a ke kostelu sv. Václava, majetek na Starém Brně, mlýn v Komárově, 14 měst, městeček a vsí na Moravě. S dary se připojili i Jan Lucemburský a pan Jindřich. Výstavba trvala téměř 50 let, dokončení se Rejčka nedožila. V únoru 1333 založila poblíž kaple sv. Prokopa špitál pro 8 kněží, 1 jáhna, a 8 nemocných, a věnovala mu dvůr v okolí Starého Brna, úrok 10 hřiven a desátek z viničných hor zvaných Rybník (mezi Starým Brnem a Bohunicemi). Ani v tomto případě nezůstali Jindřich a Jan ve štědrosti pozadu. Klášteru zanechala Rejčka také soubor vzácných iluminovaných rukopisů, z nichž tři se dochovaly v Moravské zemské knihovně a v Moravském zemském archivu. Městu samotnému neprospíval jen lesk a působnost dvora Jindřicha a Rejčky, ale i praktické kroky, k nimž patřily například některé úlevy od cel, mýt a poplatků. Po smrti Jindřicha z Lipé (1329) se Rejčka stáhla do ústraní. Ze sporů s Eliškou Přemyslovnou nakonec vyšla vítězně: Nejenže svou sokyni přežila o 5 let, ale zatímco král Jan držel svou manželku v podstatě v polovičním vězení a izolaci od dětí, žila Rejčka po boku pana Jindřicha na “malém královském dvoře“ v Brně a měla nemalý vliv na události v království. Zemřela v Brně, je pochována v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně ve čtverci křížení hlavní a první příčné lodi.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design