Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Silvio Pellico

Silvio Pellico

italský básník a dramatik, špilberský vězeň z řad karbonářů
 

25. 6. 1789 Saluzzo – 31. 1. 1854 Turín

Po napoleonských válkách zůstala Itálie rozdrobenou zemí, v níž se o moc dělily Rakousko a Francie. K Rakousku byly připojeny Lombardie a Benátsko, na habsburské monarchii závisela všechna vévodství střední Itálie. V podstatě řídil osudy velké části Appeninského poloostrova kníže Metternich. Rostl počet Italů, kteří tajně připravovali vypuzení nenáviděných cizinců a požadovali risorgimento-obrození Itálie. V letech 1808-1815 byla v neapolském království založena Karbonářská společnost. Karbonáři (uhlíři) tvořili tajná vlastenecká revoluční společenství s cílem osvobodit zemi od cizí nadvlády. Podněcovali vzpoury na mnoha místech v Itálii i mimo ni (Francie, Španělsko, Portugalsko). Když hnutí karbonářů v letech 1821 - 22 zaniklo, nahradila je nová organizace, Mladá Itálie. Rakouská vláda každý projev odporu tvrdě potlačovala a trestala. Jeho představitelé skončili většinou ve vyhnanství nebo v rakouských věznicích. To byl také osud básníka a dramatika Silvia Pellica, který v době represí redigoval časopis Il Conciliatore (Prostředník). Zprostředkovával svým čtenářům nejen poznatky o novém literárním směru, revolučním romantismu, ale také otevřeně sympatizoval s programem politického osvobození země. To stačilo, aby se vedoucí redaktor i jeho spolupracovníci stali podezřelými a byli zatčeni. Pellico byl již v té době známým literátem, jehož drama Francesca da Rimini patří k nejúspěšnějším romantickým tragédiím. Zatčen byl v říjnu 1820 v Miláně. Po čtyřech měsících byl převezen do Benátek a ve vězení Pozzi čekal v tvrdé vazbě a izolaci na soud. Ten vynesl rozsudek-trest smrti za účast na spiknutí proti Rakousku. Verdikt byl vyhlášen veřejně na náměstí před dóžecím palácem. Na poslední chvíli byl císařským výnosem změněn na 15 let těžkého žaláře v brněnském vězení Špilberk. Na místo určení dorazil Pellico s ostatními spoluvězni 10. dubna 1822. Původně byl internován v podzemní kobce, vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl přemístěn do přízemní cely. Životní podmínky se tím však pro Pellica příliš nezlepšily. Vězni měli nohy spoutány řetězy, několikrát za den byli prohlíženi, celý první rok prožili v přísné izolaci bez možnosti kontaktu s ostatními. Strádali zimou a nedostatkem slunce. Strava byla mizerná, příděly malé. Mnoho italských vězňů podlehlo nemocem a vyčerpání dříve, než z Vídně dorazila zpráva o zrušení menší části trestu. Pellico byl na základě této milosti propuštěn v roce 1830, po osmiletém špilberském martyriu. Celkem strávil v kriminálech deset let. Do Turína se vrátil jako zlomený a do konce života nemocemi sužovaný člověk. Své zážitky z c. k. rakouských žalářů vylíčil v autobiografické knize Le mie Prigioni (Má vězení). Vyšla v roce 1832 v Turíně, spisovatel Stendhal se postaral o její vydání ve Francii. Česky vyšla v letech 1882 a 1926. Pellico v ní zaznamenal své žalářní utrpení v prostě a jímavě psaných vzpomínkách, Itálie je však příliš příznivě nepřijala. Kruté osobní prožitky způsobily Pellicův příklon ke katolicismu. Církev mu neuvěřila a liberálové to odsoudili jako zradu. Metternich však rozpoznal význam Pellicova svědectví. Prohlásil, že kniha poškodila Rakousko víc než prohraná bitva. Autor pak dílo doplnil ještě drobným traktátem O povinnostech člověka (1835) a vydal sbírku básní Poesie inedite (Nevydané básně, 1837). Ve vězení napsal několik dnes zapomenutých divadelních her.
Pokračující úsilí o sjednocení a osvobození Itálie sledoval Pellico již jen pasivně a z povzdálí, jeho vítězství v 60. letech 19. století se nedožil.

Vězeňský pobyt karbonářů na brněnském Špilberku připomíná pamětní deska z roku 1922 na hradební zdi poblíž vchodu do kazemat a pomník italským mučedníkům, který dal na úpatí Špilberku v roce 1925 postavit brněnský výbor společnosti Dante Alighieri. Opraven byl za finanční podpory italské vlády v roce 1998. Špilberk je stále živým pojmem v italských dějinách a přímo poutním místem pro italské turisty, kteří zavítají do Brna. Po Pellicovi, nejznámějším karbonářském vězni, je pojmenována ulice na Starém Brně.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design