Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

 Konrád I. Brněnský
Nástěnná malba znojemské rotundy: Konrád I. Brněnský

Konrád I. Brněnský

údělný kníže moravský, český kníže z rodu Přemyslovců
 

kolem 1035 – 6. 9. 1092 Praha

Zakladatel brněnského hradu Břetislav I. (český kníže 1034 – 1055) ustanovil před svou smrtí svého druhorozeného syna Vratislava údělným knížetem v Olomouci, třetího Konráda (znalého němčiny) údělným knížetem v Brně, čtvrtý v pořadí Ota se stal údělným knížetem ve Znojmě. Nejstarší Spytihněv se stal knížetem českým. Jakmile se ujal vlády, vypudil bratry z jejich údělů a sám se ujal správy Moravy. Vratislavovi úděl vrátil roku 1058, ostatní si však ponechal. Konráda převedl do Prahy a svěřil mu dvorský úřad. Chtěl ho mít asi na očích. Teprve když Spytihněv roku 1061 zemřel a vlády v zemi se ujal Vratislav (II.), mohl se Konrád vrátit na Moravu, kde mu k brněnskému údělu Vratislav přidal ještě Znojemsko. Ota získal náhradou uvolněné Olomoucko. To po jeho smrti v roce 1087 získal Konrád, který tak ovládl celou Moravu a vytvořil stabilní základ údělnické moci pro další generace. Ujal se také Otovy vdovy Eufemie a jeho sirotků Svatopluka a Oty. Narůstající Konrádův vliv znepokojoval Vratislava, který žil jinak s bratrem celkem ve shodě, nechal se jím dokonce doprovázet na sněm v Mohuči, kde byl roku 1086 zvolen prvním českým králem (zatím nedědičným). Roku 1090 vytáhl proti Konrádovi do války, dobyl Olomouc a oblehl bratra v Brně. Mezitím se znesvářil se svým synem Břetislavem (II.), který stranil Konrádovi. Konflikt vznikl kvůli urážce, které se vůči Břetislavovi dopustil králův oblíbený dvořan Zderad. Břetislav volil rázné řešení-dal Zderada zavraždit. Sváru mezi otcem a synem využila Konrádova manželka Wirburga (Wirpirka) z Aribo, dcera Fridricha I. z Tenglingu. Vypravila se (údajně bez manželova vědomí) do Vratislavova ležení a vyjednala mezi bratry smír. Slíbila králi poslušnost, ten se smířil s bratrem i synem a prohlásil dokonce Konráda za svého nástupce. Podařilo se zabránit krvavé bratrovražedné bitvě. Brno a okolí bylo již tak dost zpustošeno obléháním. Brnu se v této souvislosti dostalo první zmínky v Kosmově Kronice české, kronikář však více údajů o obci a okolí neuvedl. Brněnský hrad, tehdy ještě na Petrově, však byl nepochybně téměř stále sídlem údělného knížete, se kterým zde pobývaly jeho družina a dvůr. Hrad byl středem správy brněnského hradského obvodu (provincie). Správu vedl hradský úředník (kastelán nebo purkrabí) s družinou. Důležitými hradskými úředníky byli sudí, komorník pro věci finanční, někdy i písař a prokurátor. Brněnská údělná knížata razila již v polovině 12. století vlastní mince. Za nejstarší jsou považovány společné denáry Konráda I. Brněnského a Oty I. Znojemského (kolem 1054) s vyobrazením obou panovníků. Brněnská mincovna byla umístěna v hradním areálu na Petrově.

Fakt, že Brněnský hrad byl sídlem údělného knížete a jeho družiny, centrem politické a soudní správy provincie a ležel zde knížecí velkostatek, velmi prospěl osídlení v blízkosti hradu. V době Konrádova údělnictví již zde kvetla osada s tržištěm a vysokou hospodářskou úrovní.

Když Vratislav I. v lednu 1092 zemřel na následky zranění, které utrpěl na lovu při pádu z koně, stal se Konrád českým knížetem. Svého bratra však přežil jen o necelých osm měsíců. Zůstali po něm synové Oldřich (pozdější údělný kníže brněnský a znojemský) a Litolt (Lutold), údělný kníže znojemský.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design