Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

George Jacob Ogilvy

George Jacob Ogilvy

velitel špilberské pevnosti
 

Mohl se také psát O´Gilvy, protože patřil ke starobylému skotskému šlechtickému rodu, jehož počátky sahají až do 12. století. Sám se však musel živit jako námezdný voják. A zřejmě úspěšný, v roce 1627 byl již kapitánem v dánském vojsku. Jako přesvědčený katolík vstoupil do služeb domu Habsburského a sloužil věrně oběma Ferdinandům – II. i III. V jedné z bitev přišel o paži (od té doby se mu říkalo „jednoruký“). Snad i proto byl kolem roku 1630 jmenován velitelem brněnské pevnosti Špilberk. To znamenalo relativně poklidnou existenci, i když z dochovaným písemností vyplývá, že kvůli své prchlivosti a nerudnosti nebyl Ogilvy příliš oblíben ani u posádky ani u brněnských měšťanů. V roce 1643 zabezpečoval Brno před možným švédským útokem. Jako ponížení asi proto chápal rozhodnutí císaře Ferdinanda III. jmenovat v březnu 1645 velitelem Brna francouzského plukovníka Jeana Louise Raduita de Souches, navíc hugenota a bývalého příslušníka švédských vojsk (viz Raduit de Souches). Od 15. 5. 1645 byl Francouzi podřízen dokonce i Špilberk, což musel Ogilvy zvlášť těžce nést. Sloužil v pevnosti přes 10 let a de Souches byl ke všemu o tři roky mladší. Přesto se však oba velitelé museli dohodnout na společném postupu – byli přes všechny předpokládané rozpory především zkušenými profesionály, odhodlanými splnit svůj úkol. Tím byla obrana Brna a Špilberku před Švédy v létě roku 1645. Skot i Francouz, katolík a hugenot, svým závazkům plně dostáli a město s pevností uhájili. I Brňané konečně ocenili Ogilvyho kvality: purkmistr a rada města Brna vydali 13. října 1645 osvědčení, které potvrzovalo, že Jean Louis Raduit de Souches i George Jacob Ogilvy se při obraně Brna zachovali statečně a zajišťovali z plných sil hájení města.
Ani císař Ferdinand III. nezůstal k Ogilvyho zásluhám lhostejný. Jmenoval ho doživotním velitelem Špilberku, povýšil na plukovníka a na svobodného pána. Po roce 1650 získal Ogilvy inkolát do panského stavu na Moravě a mohl nabývat majetek. Koupil svobodný mlýn s domky a městským právem v Želešicích, založil rodinu a ještě 15 let užíval získaných výhod. Zemřel ve věku 56 let a je pochován v klášterním kostele svatých Petra a Pavla v Rajhradě.
Ogilvyho potomci se dali rovněž na vojenskou dráhu a byli v ní úspěšní. Syn George Benedict (1651 – 1710) se stal rakouským generálem a ve službách ruského cara Petra I. dosáhl nejvyšší hodnosti polního maršála a řady dalších poct. Vnuk Herrmann Karl (1679 – 1751) byl rovněž polním maršálem a vrchním velitelem v Praze a v Čechách.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design