Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Josef Hybeš
Josef Hybeš

Josef Hybeš

sociálně demokratický politik, redaktor, mluvčí brněnského dělnictva
 

29. 1. 1850 Dašice na Pardubicku – 19. 7. 1921 Brno

Pocházel z chudé tkalcovské rodiny a sám ještě jako dítě začal pracovat v textilce. V sedmnácti letech odešel za prací do Vídně. V roce 1868 se podílel na založení Prvního všeobecného dělnického vzdělávacího spolku ve Vídni, kde se šířily i myšlenky sociální demokracie. Hybeš pracoval jako textilní dělník, současně působil mezi německými i českými dělníky ve Vídni politicky. Založil Dělnickou jednotu, vzdělávací spolek Rovnost. V roce 1876 vedl stávku vídeňských textilních dělníků (za což ho neminulo vězení) a byl zvolen do ústředního výboru Sociálně demokratické strany dělnické v Rakousku. V roce l878 stál u zrodu Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a byl zvolen do její kontrolní komise. Od roku 1881 působil jako redaktor stranického tisku (Dělnické listy ve Vídni, Hlas lidu, Posel lidu, Textilník). Roku 1884 byl z Vídně vypovězen do rodné obce. Odtud se nakrátko uchýlil do Prostějova. V roce 1887 se natrvalo usadil v Brně a začal pracovat jako redaktor Rovnosti (založena 1885). Téhož roku byl v prosinci pod jeho vedením připraven sjednocovací sjezd dělnictva českoslovanského v rakouských zemích. Konal se v brněnských Lužánkách a zúčastnilo se ho přes 70 delegátů. Hybeš se stal čelným představitelem české i rakouské sociální demokracie, vystupoval na schůzích, mluvil na táborech lidu, zúčastňoval se i mezinárodních kongresů. Byl delegátem ustavujícího sjezdu II. internacionály v Paříži a jejích dalších sjezdů. Hlavní pro něj však byla činnost mezi dělnictvem na domácí půdě. V roce 1897 byl za sociální demokracii zvolen poslancem rakouské Říšské rady (do roku 1918), v letech 1906 – 1918 zasedal v moravském zemském sněmu, v letech 1918 – 1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění. V roce 1920 byl zvolen senátorem Národního shromáždění Československé republiky. Jeho zdraví, podlomené asketickým způsobem života, vyčerpávající politickou činností a občasným vězněním v mládí, nevydrželo další vypětí. Při projevu v parlamentu 14. prosince 1920 jej postihl záchvat mrtvice. Nakrátko se ještě zotavil, ale po sedmi měsících v zápase s chorobami podlehl.
Josef Hybeš podřídil celý svůj život politické činnosti. V jejím závěru, zklamán vystupováním sociálně demokratických špiček a rozkolem ve straně, se otevřeně přihlásil k marxismu a komunistickým idejím. V praktickém životě však přispíval chudým přímou pomocí, většinou z vlastních prostředků. To vedlo i k rozpadu jeho manželství: Hybešova žena Mína byla majitelkou niťařského krámku a nedokázala se smířit s manželovou nezištnou (a někdy i naivní) dobročinností. V období 1. světové války, proti které ostře vystupoval, se Hybeš přičinil o zlepšení hmotné situace mnoha dělnických rodin, po válce se postaral o vyřízení penze desítkám válečných vdov. V roce 1907 spoluzákladal Spolek pro stavbu zdravých a laciných obydlí v Brně-Lískovci, který měl ohlas na celé Moravě. V brněnské městské radě se postavil proti záměru stavitelských podnikatelů vykácet část stromů v Lužánkách a získat tak pozemky pro stavbu domů. Pohřbu „Maršála chudých“se zúčastnily tisíce lidí ze všech společenských vrstev. Je pochován na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. Na pomníku se sousoším truchlící dělnické rodiny je nápis: Senátor Josef Hybeš, průkopník proletariátu. Jeho jméno nese jedna z hlavních brněnských ulic.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design