Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Jan Gajdoš
GAJDOŠ Jan

Jan Gajdoš

vrcholový sportovec, činovník Sokola, odbojář, pedagog
 

27. 12. 1903 Brno – 19. 11. 1945 Brno

Židenický rodák Jan Gajdoš se stal jedním z nejúspěšnějších československých reprezentantů ve sportovní gymnastice. Byl ale sportovcem všestranným, vynikal i v atletice, lyžování, krasobruslení, skocích do vody, házené a kopané, byl úspěšným brankářem fotbalového klubu SK Židenice. Se stejným zaujetím se věnoval i výchově mládeže. Jeho láskou byla sportovní gymnastika, tehdejší nářaďový tělocvik.
Po maturitě a vysokoškolských studiích se Jan Gajdoš v roce 1930 stal profesorem tělocviku a zeměpisu na reálce v Brně, později v Břeclavi. Se sportem začal už v mládí. Od roku 1921 byl členem Sokola Židenice, o dva roky později absolvoval celou řadu závodů jako člen Sokola Brno I. Pod přímým vedením náčelníka a později starosty Sokola Brno I. Josefa Zezuly a v kruhu vynikajících borců Aloise Hudce, Ladislava Váchy, Bedřich Šupčíka, Františka Částky i svého žáka Gustava Hrubého dosáhl mnoha úspěchů. V roce 1924 byl zařazen do přípravného nácviku pro československé olympijské mužstvo. Zúčastnil se pak Olympijských her v Amsterodamu (1928), v Berlíně (1936) a pěti mistrovství světa : Lyon (1926), Lucemburk (1930), Paříž (1931), Budapešť (1934) a Praha (1938). Gajdoš se samozřejmě zúčastňoval všech vrcholných sokolských závodů a byl stálým členem reprezentačního družstva Československé obce sokolské. Na IX. všesokolském sletu v Praze (1938) získal při závodu Mezinárodní tělocvičné federace titul mistra světa v tělocviku, k němuž připojil ještě titul mistra světa v prostných. Sportovní úspěchy sklízel i v zahraničí. V USA byl v letech 1929 – 30 cvičitelem Sokola a získal při II. sletu Americké obce sokolské přebornický titul. Obdobně tomu bylo ve Francii, Nizozemí, Lucembursku, Švýcarsku, Maďarsku, Německu, Jugoslávii a dalších zemích.
V počátcích okupace byl Jan Gajdoš přeložen do Kyjova. Tam se ihned zapojil do odbojové skupiny „Jindra“, která se zabývala zpravodajskou činností. Síť však byla v roce 1941 odhalena a rozbita, propukla vlna zatýkání. Po roce začala odbojová činnost znovu, Gajdoš vedl skupinu, která měla po chystaném povstání obsadit železnice. V prosinci 1943 byla skupina prozrazena, dalšímu zatýkání už Gajdoš neunikl. Po několika měsících věznění v Kounicových kolejích byl převezen k soudu do Vratislavi, kde byl (hned za 7 paragrafů) odsouzen k trestu smrti. Těžké onemocnění však vykonání rozsudku oddálilo. Blížila se fronta, Gajdoš ještě prožil „transport smrti“ do káznice ve Cvikově. Osvobození se dočkal s fatálně narušeným zdravím, což mu téměř znemožnilo návrat do vlasti. Vrátil se v červnu 1945. Čekalo ho uvítání v Tyršově domě v Praze, pobyt v Podolské nemocnici a konečně návrat do Brna, k rodině. Na podzim se však jeho zdravotní stav prudce zhoršil, zemřel v brněnské Zemské nemocnici v necelých 42 letech. Sokol Brno I. a Československá obec sokolská uspořádaly svému členu rozloučení, kterého se zúčastnily v mohutném smutečním průvodu davy Brňanů.
Po Janu Gajdošovi, skvělém sportovci, sokolském činovníkovi, vychovateli a cvičiteli mládeže, vlastenci v nejlepším slova smyslu, je pojmenována ulice v Brně-Židenicích. Spolu s dalšími odbojáři je uveden na pamětní desce v malé dvoraně Sokola Brno I. na Kounicově ulici 22. V říjnu 2002 mu bylo uděleno čestné občanství městské části Brno - Židenice.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design