Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Theophil Hansen
Theophil Hansen (Theophil Edward von Hansen)

Theophil Hansen

architekt, stavitel
 

13. 7. 1813 Kodaň – 17. 2. 1891 Vídeň

Dne 25. prosince 1852 přišlo v Brně o práci 6 městských strážníků, 2 kaprálové a 1 feldvébl, kteří do té doby střežili brány v městských hradbách. Císařským rozhodnutím se Brno stalo „otevřeným městem“ a mohlo se zbavit těsného hradebního pásu, který bránil jeho rozvoji a propojení historického jádra s nově vzniklými předměstími. Reorganizovaná městská správa v čele s obecním výborem, městskou radou a starostou zvažovala, zda získaný prostor zcela zastavět reprezentativními budovami, nebo jej přetvořit na pás parků. Výsledkem byla kombinace obou možností, z bývalého hradebního pásu začala vyrůstat okružní třída. Její podobu výrazně ovlivnil seveřan Hansen. Narodil se v původně norské rodině. Otec záhy zemřel a tak na vzdělání budoucího slavného architekta měl rozhodující vliv starší bratr Christian, rovněž talentovaný architekt (působil v Aténách). Když Theophil dokončil studia na kodaňské Akademii, získal německé umělecké stipendium a navštívil významná umělecká centra (Berlín, Drážďany, Mnichov). Dalších 8 let pracoval s bratrem v jeho aténském ateliéru a získal si značné renomé. V roce 1846 přijal pozvání vídeňského stavitele a architekta Christiana Ludwiga Förstera (viz. Ludwig Förster), s nímž spolupracoval na řadě významných projektů ve Vídni (dům svobodného pána von Riegra, vídeňský Arsenál) i v Brně, kde je jejich nejvýznamnějším dílem Kleinův palác na Velkém náměstí (dnes Svobody), vybudovaný v letech 1847 – 48 jako reprezentativní obytný dům přední brněnské podnikatelské rodiny. V té době se také Theophil Hansen zakoukal do Försterovy dcery Sofie a v roce 1851 se s ní oženil. Novomanželka však na neuvážené svatební cestě zemřela. Rodinná tragédie vedla k rozchodu obou mužů. V roce 1853 se Hansen osamostatnil. Ve Vídni projektoval v letech 1852 – 1861 např. Vojenské historické muzeum a kostel řecké církve. Z Brna pak přišly nabídky, které ovlivnily jak Hansenův další vývoj, tak tvář města. Podle jeho návrhů byla v letech 1865 – 1868 postavena v areálu bývalého kláštera sv. Anny Zemská veřejná nemocnice v Brně. Její neorenesanční objekt se řadí k nejpozoruhodnějším stavbám brněnské architektury 19. století. V závěru 70. let cítil nově povzbuzený český živel v Brně naléhavou potřebu vybudovat vlastní kulturní a společenské středisko. Vznikla Akciová společnost Besedního domu (později Matice BD), která v září 1869 získala pro svůj záměr pozemek na plánované okružní třídě. Prestižní projekt byl svěřen Theophilu Hansenovi. V letech 1870 – 1873 tak byla nákladem 147. 579 zlatých vybudována jedna z nejkrásnějších staveb, do níž Hansen promítl svůj ideál „řecké renesance“. V podobném duchu pak v těsném sousedství Besedního domu navrhl obytný palác (1872 - 74) pro předního moravského politika, říšského poslance a ministra JUDr. Aloise Pražáka (viz Alois Pražák), který stál i u zrodu stavby nemocnice U sv. Anny. Soubor Besední dům – Pražákův palác patří k mimořádně hodnotným architektonickým celkům brněnské okružní třídy i celého města, jeho vznik byl podporou národnímu úsilí české společnosti uvnitř německého Brna.

V roce 1866 se Hansen stal členem vídeňské Akademie výtvarných umění, současně mu bylo uděleno rakouské státní občanství, o čtyři roky později získal měšťanské právo ve Vídni. Stal se vyhledávaným státním architektem, který působil při projektu vídeňské Ringstrasse . Kolem roku 1870 zpracovává a provádí ve Vídni velké množství významných projektů (Parlament, Akademie výtvarných umění, Burza). Podle jeho návrhu se staví Akademie věd v Aténách. Roku 1871 byl Hansen přijat do architektonického společenství Grüne Insel, kde dostal slavnostní jméno Pilgram. Pozoruhodnou shodou okolností se tak do jeho osoby promítl jiný významný architekt, který na přelomu 15. a 16. století rovněž propojil umělecký život Brna a Vídně (viz Antonín Pilgram). Tvůrčí řešení Besedního domu ocenil významný architekt mladší generace Adolf Loos, který se jinak neskrýval kritickými výhradami k Hansenově tvorbě. Řekl o něm: „Češi si zvolili dobrého architekta a dali mu volnost“.

V areálu nemocnice U svaté Anny připomíná T. Hansena busta (K. Volavý, V. Mičánek, 2002)


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design