Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Ludwig Förster
L. Förster: Kasino v Lužánkách, 1853-55

Ludwig Förster

architekt, urbanista, stavitel
 

8. 10. 1797 Bayreuth - 13. 6. 1863 Gleichenberg (jihovýchodní Rakousko)

Plán architekta Ludwiga Förstera na rozříření města byl zásadním krokem k proměně provinčního Brna v moderně fungující velkoměsto.

Ludwig Förster se narodil v rodině vrchního inženýra a lesního inspektora. Po dvou letech studií na královské Akademii v Mnichově přišel v dubnu 1818 na Akademii do Vídně k profesoru Peteru Nobilemu, u něhož zůstal 8 let (zastával místo korektora). Roku 1826 založil umělecký litografický ústav, zabýval se zinkografií. Ve stejném roce se oženil s Marií Schmidtovou z Blanska. V letech 1843 - 46 byl profesorem vyššího stavitelství na vídeňské Akademii, roku 1855 se stal předsedou spolku rakouských inženýrů. V letech 1862 - 63 se léčil v Itálii na vleklou plicní chorobu. Podlehl jí v lázních Bad Gleichenberg ve Štýrsku.

V osobnosti Ludwiga Förstera se spojovaly umělecké schopnosti s praktičností a odvahou používat nové materiály i metody ve stavebnictví. Hájil zásadu, že krása musí respektovat účel, a architektura musí přiznávat i způsob technického řešení. Salmovy blanenské železárny mu dodávaly materiál a pravděpodobně na Salmovu přímluvu dostal první zakázku brněnské městské rady - renovaci Reduty (1831), kde odstranil staré zaklenuté lóže a navrhl výzdobu hlediště. Roku 1836 založil ve Vídni časopis Allgemeine Bau-Zeitung (ABZ), který se brzy stal přehlídkou soudobé architektury i praktického stavitelství. Dodnes je pramenem poznání středoevropské architektury 19. století i díla samotného Förstera. Ten se stal předním architektem užitkových a průmyslových objektů (Zinnerův cukrovar, 1839), činžovních domů i reprezentačních venkovských sídel. V březnu 1846 přijal do svého ateliéru novou hvězdu tehdejšího architektonického nebe, seveřana Theophila Hansena, s nímž pak na řadě projektů spolupracoval (viz Theophil Hansen). Prestižní zakázku, na níž se Hansen podílel, představovala stavba reprezentačního městského domu pro předního brněnského podnikatele Franze Kleina (viz Franz Klein), který na začátku 40. let získal pro svůj záměr lukrativní parcelu na Velkém náměstí. V rozmezí let 1847 - 48 vyrostl uprostřed Brna dvojbytový dům zcela výjimečných užitkových i architektonických kvalit (za použití materiálu z Kleinových sléváren), vybavený do té doby v Brně nevídaným komfortem (rozvod dešťové vody, splachovací záchody apod.). Förster zde v dokonalé harmonii funkčnosti a estetických hodnot, s průkopnickým použitím materiálů a technologií vytvořil dílo, které má pro dějiny architektury 19. století význam srovnatelný s pozicí vily Tugendhat Miese van der Rohe pro století dvacáté.

Ve stejné době se Förster zabýval problémem přístupného bydlení pro dělnické vrstvy. Realizaci jeho sídliště osmi skupin třípatrových domů ve vídeňském Leopoldstadtu zabránily revoluční události roku 1848. V exponovaném středu Vídně vzniklo další společné Försterovo a Hansenovo dílo, dům pro svobodného pána von Riegera (1848 - 49). Tam Förster použil i svou ekonomickou úvahu o efektivní proporci nájemného z obchodů a bytů. Největším společným úkolem obou architektů je vídeňský Arsenál. V roce 1852 však jejich spolupráce skončila. Přispěla k tomu nepochybně i smrt Försterovy dcery Sofie, se kterou se Hansen oženil, a která po neuvážené svatební cestě zemřela.

Své pojetí průmyslové architektury uplatnil Förster při projektu textilní továrny bratří Julia a Maxe Gomperzových na dnešní Václavské ulici v Brně (1853 - 54), v jeho ateliéru také vznikly plány na další významnou brněnskou veřejnou stavbu, kasino v Lužánkách (1853 - 55). Podílel se také na dílčích zkrášlovacích projektech zanedbaných brněnských obvodů, z jeho ateliéru pochází projekt reálky na nároží Novobranské a Jánské ulice (1856 - 1859). V roce 1858 přinesly ABZ podrobné vysvětlení Försterova vítězného návrhu rozšiřovacího plánu Vídně. Své zkušenosti z této soutěže pak dokonale využil v roce 1860, kdy městské radě předložil návrh regulačního a rozšiřovacího plánu pro Brno, které se jen 8 let předtím zbavilo omezujícího sevření městských hradeb. Förster se úkolu zhostil s respektem k požadavku komunikační plynulosti, vyvážeností mezi hustotou zástavby a zelení. Jeho návrh se stal základem budoucí okružní třídy, Förster v něm vytvořil vzorový model, na jehož rozpracování se pak podílela plejáda vídeňských, brněnských a berlínských architektů a stavitelů, kteří ho naplňovali v dalších 50 letech podle ekonomických možností města.

Rok po Försterově smrti napsali jeho synové Heinrich a Emil pro ABZ nekrolog, v němž k nejzávažnějším otcovým dílům řadí brněnský Kleinův palác a kasino v Lužánkách. Ludwig Förster pomáhal vtisknout Brnu tvář, pro niž se mohlo s hrdostí nazývat předměstím Vídně.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design