Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Jan Zahradníček

Jan Zahradníček

básník, překladatel a publicista katolické orientace
 

17. 1. 1905 Mastník u Třebíče - 7. 10. 1960 Uhřínov u Velkého Meziříčí

Jan Zahradníček je pokládán za nejvýznamnějšího básníka české duchovní poezie 20. století. Pocházel z početné rolnické rodiny. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči (1926) studoval germanistiku a literární komparatistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (u F. X. Šaldy, Václava Tilleho). Zdraví, narušené po úrazu páteře, mu nedovolilo studia ukončit. Do stálého zaměstnání nenastoupil, působil jako externí nakladatelský redaktor a překladatel, krátce i jako knihovník. Od roku 1933 se trvaleji zdržoval ve Slapech u Prahy. První verše publikoval v katolické revue Tvar. Seznámil se s předními pražskými literáty, sblížil se zejména s Františkem Halasem. Spolu s Jaroslavem Durychem, Jakubem Demlem, Janem Čepem, Josefem Vašicou a dalšími patřil k významným představitelům mladé katolické inteligence. Do pražského období patří také Zahradníčkovy literární začátky (Pokušení smrti - 1930, Návrat - 1931, Jeřáby - 1933). Od barokně laděných veršů, vyslovujících touhu po úniku z vězení těla, dospěl ke zklidnění přilnutím ke zduchovnělé přírodě a krajině rodné Vysočiny. Od roku 1936 žil Zahradníček převážně na faře v Uhřínově u svého příbuzného, kněze a básníka Jana Dokulila. Zde napsal sbírku Pozdravení slunci (1937), která již odráží básníkovo plné zakotvení ve víře v řád a smysl existence, opřené o jistoty venkovského života a katolické tradice.

Roku 1940 se Zahradníček stal vedoucím redaktorem brněnské katolické revue Akord. Řídil ji až do jejího zastavení nacistickou cenzurou v roce 1944. Roku 1945 se přestěhoval do Brna, do roku 1949 byl redaktorem nakladatelství Brněnská tiskárna. Na počátku německé okupace vydává sbírku Korouhve (1940), v níž reflektuje ohrožení národní existence. O čtyři roky později vychází sbírka zduchovnělé milostné poezie Pod sluncem milostným. Na pocit národní viny a vykoupení reaguje básník kompozicí Svatý Václav (1945). Zahradníček a jemu blízcí katolicky orientovaní autoři se vždy necítili být vázáni povinnou loajalitou k oficiálním představitelům státu. To jim po roce 1945 přineslo vážné problémy, zejména pro kritiku Beneše a českého liberalismu. Byla jim podsunuta jako kolaborantský postoj. Zahradníček ještě obnovil Akord (do roku 1948) a vydal několik sbírek (Žalm z roku dvaačtyřicátého - 1945, Stará země - 1946, La Saletta - 1947), v červnu 1951 však byl v Brně zatčen a o rok později (červenec 1952) obviněn ve vykonstruovaném procesu z velezrady. Byl odsouzen (spolu s Václavem Renčem, Josefem Kostohryzem, Václavem Prokůpkem a dalšími) ke 13 letům žaláře. Trest si odpykával v Praze, v Brně, na Mírově a v Leopoldově. Rodina byla násilně vystěhována z brněnského bytu a uchýlila se do Uhřínova. Vězení básník krátce opustil v roce 1956, kdy jej postihla další tragická osudová rána: v třebíčské nemocnici směl navštívit manželku a tři děti, hospitalizované po otravě houbami. Manželku Marii a syna Jana se podařilo zachránit, obě dcery zemřely. Patrně na přímluvu Jaroslava Seiferta u Antonína Zápotockého byl Zahradníčkovi trest snížen na 9 let. Na amnestii byl propuštěn s podlomeným zdravím v květnu 1960, již o 5 měsíců později však umírá na selhání srdce.

Verše z vězení, uspořádané Bedřichem Fučíkem a vydané posmrtně, vyjadřují vnitřní sílu pramenící z hluboké křesťanské víry (Dům strach, poprvé 1981 v Torontu, Čtyři léta - 1969). V roce 1948 byla připravena k vydání sbírka Znamení moci, vyšla 1969, ale náklad byl zničen. Zahradníčkovo dílo vychází opět po roce 1989, souborné vydání pochází z let 1991 - 1995. Zahradníček vynikal i jako překladatel (Hölderlin, Rilke, spolu s O. F. Bablerem Dantova Božská komedie). V Brně připomíná pamětní deska na domě, kde sídlila redakce Akordu (nároží ulice Starobrněnské a Šilingrova náměstí), jeho redakční působení. V zahradách pod Petrovem byl na památku jeho mimořádného básnického díla i bolestného osudu odhalen pomník, dílo brněnského sochaře M. Šimka. V roce 1998 udělilo Zastupitelstvo města Brna Janu Zahradníčkovi in memoriam Čestné občanství města Brna.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design