Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Sylvestr Voda

Sylvestr Voda

první český posádkový velitel Brna, sokolský činovník
 

31. 12. 1879 Vohančice u Tišnova - 11. 1. 1945 Brno

Sylvestr Voda vychodil v Brně obecnou školu, absolvoval nižší gymnázium a Obchodní akademii. Ještě jako student vstoupil do Sokola (1896). Po maturitě a vojenské službě postupoval v úřednické kariéře: z účetního se stal disponentem Živnostenské banky v Brně a Moravské Ostravě. Později se osamostatnil jako velkoobchodník. S manželkou Annou měl dcery Jiřinu a Boženu. Jeho životní postoje určovalo vlastenecké cítění a aktivní působení v Sokole. Již v roce 1901 se v Ostravě stal náčelníkem jednoty Sokola. Za to, že ji vedl na IV. všesokolský slet, dostal výpověď ze zaměstnání. (Sletu se zúčastnil i jako aktivní sportovec, získal 1. cenu za cvičení na nářadí. Úspěch zopakoval r. 1903 v polském Lvově. Na V. všesokolském sletu v Praze r. 1907 byl ve cvičení na nářadí čtvrtý). Roku 1902 byl Voda zvolen náčelníkem Rastislavovy župy (znovu v letech 1906 - 1913). Pracoval v župě Moravskoslezské, vedl cvičitelský sbor. Roku 1913 byl zvolen náčelníkem župy Brněnské, přestoupil do Králova Pole. V roce vzniku samostatného československého státu dal své síly do služeb klíčového úseku - armády a brannosti. Byl jmenován prvním českým velitelem brněnské posádky, později působil na generálním inspektorátu československé branné moci. Ani v průběhu 20. - 30. let, kdy se hlavní těžiště jeho veřejné činnosti vrátilo opět do Sokola, nepřestal jako člen Svazu důstojníků v záloze věnovat pozornost problémům armády a branných sil. V Sokole se Voda věnoval, často i jako autor, také sokolskému tisku. Založil a redigoval časopis Tyrš. Zastával myšlenku rovnoprávnosti žen v Sokole a veřejném životě vůbec. Jako sokolský funkcionář se zúčastnil několika olympiád (1912 Stockholm, 1920 Antverpy, 1928 Amsterdam). V letech 1920 - 23 byl znovu náčelníkem Brněnské župy sokolské, starostou jednoty v Králově Poli a předsedou družstva pro výstavbu tělocvičny.

Po okupaci republiky se Voda zapojil do ilegálního hnutí sokolských a vojenských představitelů. Úzce spolupracoval například s generálem Lužou, bývalým zemským velitelem čsl. armády na Moravě. V roce 1941 zatklo majora Sylvestra Vodu gestapo. Po třech letech věznění v Kounicových kolejích byl s podlomeným zdravím propuštěn. Na následky žalářování zemřel čtyři měsíce před koncem války. Po osvobození byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka a vyznamenán Československým válečným křížem 1939.
Sylvestr Voda patřil ke generaci českých vlastenců, která vytvořila samostatný československý stát a s vědomím nejvyšších rizik bojovala za jeho obnovení a ideály v nejtěžších dobách nacistické okupace.

Po Sylvestru Vodovi je pojmenována ulice v Brně - Králově Poli. Na Vodově ulici č. 10, v domě kde žil, byla odhalena dne 28. října 2001 pamětní deska.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design