Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Marie Pavlíková

Marie Pavlíková

herečka, členka Národního (později Zemského, Českého lidového, Národního a Státního divadla v Brně)
 

23. 1. 1906 Tišnov - 27. 9. 2003 Brno

Ještě v jejích devadesáti letech jsme mohli obdivovat hereckou kultivovanost a precizní dikci Marie Pavlíkové v Örkényho Kočičí hře, kde ztvárnila roli Adelaidy Brucknerové, matky jediné mužské postavy komedie. Marie Pavlíková se narodila v rodině správce lihovaru a spolu se třemi sourozenci (dva další bratři zemřeli v útlém věku) vyrůstala v krásné krajině Tišnovska. Divadlu propadla již jako dítě, účinkovala ve školních představeních a inscenacích ochotnického spolku baráčníků. Rodiče si ale nepřáli mít z dcery herečku. Poslali ji do penzionátu Světlá ve Velkém Meziříčí (1921 - 22), na životní roli dámy z lepší společnosti se potom připravovala v brněnské Vesně. To už ale začala brát hodiny herectví u Antonie Košnerové a Emy Pechové, zpěv studovala u Marie Fialové. Ta rozpoznala, že naturelu půvabné dívky, jejím hlasovým dispozicím i elegantnímu zjevu lépe odpovídá zpěvohra než opera. Tehdejší šéf brněnské operety Oldřich Nový přijal Marii Pavlíkovou 17. března 1927 do souboru. Publiku se představila v Rozpustilé Lole od Hugo Hirsche. V operetě úspěšně působila 3 roky a zpívala ve více než 30 titulech (Straussova Noc v Benátkách-Barbora, Lady Jane ve Frimlově Rose-Mary, Corina v Mamzelle Nitouche, Wanda v Polské krvi). Zaskakovala i v opeře (Kohout v Lišce Bystroušce, Barena v Její pastorkyni). Toužila však po činohře. Výhodné angažmá jí chtěl poskytnout Jan Bor ve Vinohradském divadle v Praze, stejné podmínky jí však nabídl tehdejší šéf činohry brněnského Národního divadla Jindřich Honzl. Marie Pavlíková přijala. Od srpna 1930 je Brnu i jeho první činoherní scéně nepřetržitě věrná. Debutovala rolí Phoebe (Begovič: Americká jachta ve Splitu). Elegantní zjev, noblesní vystupování a pohybová grácie předurčily mladou herečku pro salonní obor, v němž vytvořila galerii emancipovaných moderních žen i dam velkého světa.Tento obraz ostatně potvrzovala i v civilním životě: od osmnácti let řídila automobil, láska k autům a dokonce i aviatice jí vydržela mnoho let. V divadle pracovala s vynikajícími režiséry (Jindřich Honzl, E. F. Burian, Aleš Podhorský, Josef Skřivan, Jan Škoda). Hlavně Podhorského zásluhou se její herecký rejstřík obohatil o charakterově a intelektuálně hlubší studie (Bruckner: Alžběta Anglická-lady Marie, Sardou: Madame Sans-Gêne-královna Karolina, Konrád: Čaroděj z Menlo-Sarah Bernhardtová, Fallada: Občánku, co teď?-Ema Möschlová). S šarmem a temperamentem hrála hrdinky shawovské i shakespearovské (Ofélie v Hamletovi, Kněžna Anna v Richardu III., Helena ve Snu noci svatojánské). Do české dramatické tvorby se zapsala mimo jiné jako Cynthie ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu, Ivana v Klicperově Zlém jelenu či Kněžna v Jiráskově Lucerně. Svůj intelekt tříbila v živém kontaktu s brněnskou uměleckou avantgardou, v níž významnou roli hrál Jiří Mahen. V roce 1937 se Marie Pavlíková provdala za Aleše Podhorského. Manželství na dálku (Podhorský působil v Praze) se však po třech letech rozpadlo. V roce 1941 si vzala provozního inženýra Západomoravských elektráren v Brně Karla Kleinberga. Ten však, uštván atmosférou protektorátu a pronásledováním za heydrichiády, v roce 1944 zemřel. Marie Pavlíková se již neprovdala a zůstala bezdětná. Protektorátní divadelní repertoár jí přinesl roli Titánie (Shakespeare: Sen noci svatojánské) a zejména Isabelly (Heinz Ortner: Isabella Španělská), v níž na základě tragické osobní zkušenosti vytvořila s neobyčejným prožitkem roli truchlící královny vdovy. I po válce umožňoval mladistvý vzhled Marii Pavlíkové hrát dívky a mladé ženy (Shakespeare: Mnoho povyku pro nic-Blažena, Jak se vám líbí-Kačenka). Okouzlila publikum i autora jako Mája Zemanová v Kvapilově dramatu Oblaka, kterou dramatik v Brně sám režíroval. Přehrávala se však postupně do charakterních rolí. Hereččin projev vyzrál, prohloubila se její schopnost povahokresby (Shaw: Živnost paní Warrenové-Warrenová, Hikmet: První den sváteční-Ferhunda, Zeyer: Radúz a Mahulena-Runa, Hrubín: Srpnová neděle- Vachová). Její mimořádné konverzační umění se zaskvělo v Shawových komediích (Higginsová v Pygmalionu i v My fair lady), v Jezinkách a bezinkách Josepha Kesselringa (spolu s Jarmilou Urbánkovou) a dalších. Dokázala se však přeměnit i v prosté, lidsky opravdové staré paní, matky a babičky (Gorkij: Matka-Bukinová, Preissová: Gazdina roba-Stařenka). Její nezdolná vitalita ji i po sedmdesátce přivedla ke spolupráci s Divadlem na provázku (Babička v pásmu Z. Pospíšila Kytice, Revírníková v Lišce Bystroušce, Paní z Ostrovačic v Pohádce máje). Film jejího typu využil jen ojediněle (Paní šéfová v Botostroji), od počátku sedmdesátých let se objevuje na televizní obrazovce (John: Moudrý Engelbert-Paní Masopustová, To nechce klid, Bakaláři). V roce 1986 jí činohra dala roli Stařeny v Kaločově původní hře V zajetí něžné chiméry.
Marie Pavlíková má na svém uměleckém kontě přes dvě stovky činoherních rolí, z nichž žádné nezůstala nic dlužna. Vynikala kultivovaným projevem, perfektní jevištní mluvou, noblesou a elegancí. Výrazně přispěla k formování brněnské divadelní kultury. V roce 1966 byla jmenována zasloužilou umělkyní, rodný Tišnov jí v roce 1986 udělil čestné občanství.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design