Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Jindřich Breitcetl

Jindřich Breitcetl

Generálmajor in memoriam
 

15. července 1913 v Brně – 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem

Jindřich Brietcetl byl jediným československým velitelem 311. bombardovací perutě, který padl v leteckém boji. Jako jeden z prvních našich letců také získal Záslužný letecký kříž. Byl držitelem celkem čtyř Československých válečných křížů, Medaile za chrabrost, Československé medaile za zásluhy prvního stupně a Pamětní medailí čs. zahraniční armády s francouzskými a britskými štítky. Britové mu navíc udělili ještě War Medal.

Narodil se 15. července 1913 v brněnské Líšni. V červnu 1931 maturoval na státní reálce v Křenové ulici v Brně a odešel absolvovat prezenční vojenskou službu. Jako maturanta jej na vojně čekala dráha aspiranta a poté záložního důstojníka. Nastoupil do školy na důstojníky pěchoty v záloze u sedmé divize. Absolvoval ji v letech 1931-1932 v Olomouci a v Uherském Hradišti. Rozhodl se pro kariéru důstojníka z povolání a v letech 1932-1934 studoval na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. 30. července 1934 byl vyřazen v hodnosti poručíka pěchoty a byl jmenován velitelem čety u 2. roty Hraničářského praporu 7 ve bývalém Frývaldově (dnešní Jeseník). Již po necelých třech měsících však byl na vlastní žádost odeslán do Prostějova, aby zde absolvoval letecký kurz. Byla to poměrně rozšířená praxe, kdy důstojníci jiných zbraní absolvovali i výcvik leteckého pozorovatele, aby tak získali neocenitelné zkušenosti ve vzduchu. V Prostějově si ale Brieceletl letadla zamiloval a už v červenci 1935 vyměnil hraničářskou uniformu za modrou leteckou.

Nastoupil službu u Leteckého pluku 3 generála Milana Rastislava Štefánika na Slovensku. U zdejší letky v Nitře létal jako pozorovatel na dvouplošnících Letov š-328. Následně absolvoval ještě kurz létání v noci pro pozorovatele, v Olomouci pak završil mechanický kurz a v lednu 1938 úspěšně absolvoval i vytoužený tříměsíční pilotní výcvik v Piešťanech. Poté byl v dubnu 1938 povýšen na nadporučíka a ustanoven pobočníkem velitele IV/3 peruti. V průběhu zářijové mobilizace působil ve funkci nižšího důstojníka u 64. zvědné letky, operující letiště Tri Duby u Zvolena.

Z okupovaného Československa uprchl Brietcetl do sousedního Polska 1. července 1939 za pomoci českých železničářů v prostoru Moravské Ostravy, některé zdroje uvádějí jeho útěk přes hranici na Slovensku přes Tatry. O čtyři dny později se hlásil na československém konzulátu v Krakově, kolem něhož se soustřeďovali uprchlíci a dobrovolníci pro vznikající zahraniční odboj. Následovala cesta do Francie, kam dorazil 1. srpna 1939. Až do vypuknutí války setrvával společně s dalšími československými leteckými důstojníky v kasárnách v Nanterre a po vypuknutí války prošel školením na několika základnách. Na lodi Arry Scheffer odplul 19. června 1940 z Bordeaux do Velké Británie. Do řad RAF byl přijat v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Office v Honningtonu. Na začátku srpna 1940 se stal příslušníkem základního kádru právě založené 311. československé bombardovací peruti. Vzhledem k systemizovaným funkcím byl povýšen na Flight Lieutenanta a zahájil intenzivní výcvik.

V Británii tenkrát působilo celkem pět československých perutí: 310., 312. a 313. stíhací, 311. bombardovací a 68. noční stíhací. Bombardovací peruť tenkrát létala ještě na Wellingtonech, pobřežní Literátory, z nich jeden se stal Brieceletlovi později osudným, se ve výzbroji objevily až později po přesunutí perutě k zálivu.

První bombardovací let absolvoval Brieceletl v noci 8. října 1940. Cílem byly severoněmecké Brémy, konkrétně loděnice firmy Deschimag a letecká továrna letouny Focke Wulf. Pak následovala dlouhá šňůra čtyř desítek dalších nočních náletů. Zejména první lety byly velmi riskantní a nebezpečné, přestože bombardéry byly většinou doprovázené stíhacím doprovodem, samy se nemohly příliš bránit nepřátelským Messerschmittům. Na množství nehleďte! – to bylo heslo bombardovací perutě, které nesl jejich znak. Heslo to bylo opravdu výstižné – na množství nepřátelských letounů nebylo možné hledět, jen na vytčený cíl.

Svůj operační turnus, čítající předepsaných 200 operačních hodin, ukončil Brietcetl 1. září 1941 útokem na Kolín nad Rýnem – nalétal přesně dvě stě pět a čtvrt hodiny. Následoval předepsaný odpočinek. Bitva o Británii byla dávno skončená, pro Brity úspěšně, válka ale ještě zdaleka vyhraná nebyla.
Jako zkušený letec s bojovou praxí se Brietcetl stal instruktorem. Další více než rok strávil při organizování výcviku záložních osádek pro kmenovou 311. peruť. Tento výcvik se již od počátku vedl u operačně-výcvikové letky 311. československé bombardovací peruti. Z ní se k 16. prosinci 1941 vytvořil Czechoslovak Operational Training Flight (1429. COTF). Ten sestával z letek počátečního (ITF) a pokračovacího operačního výcviku (ADF). Velením prvního z nich, ITF, se k 16. prosinci 1941 stal právě Jindřich Breitcetl, jenž pak k 24. dubnu 1942 stanul v čele celé 1429. COTF.

V této funkci se v noci 30. května 1942 zúčastnil prvního náletu na účasti více nežli tisíce bombardovacích letounů. Cílem byl Kolín nad Rýnem. Bylo však zřejmé, že důstojníka jeho kvalit čeká ještě zodpovědnější funkce. Když 1. února 1943 odcházel na zasloužený odpočinek dosavadní velitel 311. peruti, W/Cdr Josef Šnajdr, byl Jindřich Brietcetl jmenován na jeho místo.
V té době však již 311. peruť neoperovala v rámci Bomber Command, nýbrž u Coastal Command. Se svými starými Wellingtony prováděla hlídkové lety nad Biskajským zálivem. Jejím hlavním úkolem bylo vyhledávání a ničení nepřátelských ponorek. Po dokončení náročného přeškolovacího výcviku na stroje typu Liberator obnovila peruť 21. srpna 1943 svou operační činnost nad Biskajským zálivem. Jeden ze dvou strojů, vyslaných tehdy na protiponorkový průzkum, pilotoval právě Jindřich Breitcetl, v té době s hodností Wing Commandera, tedy velitele perutě. Z patroly se však nevrátil a se svou osmičlennou osádkou byl prohlášen za nezvěstného. Nad Biskajským zálivem byl sestřelen přesilou dálkových stíhaček Messerschmitt (jiné zdroje uvádí sedm Junkersů). Těla členů osádky nebyla nikdy nalezena. Podle německých záznamů odpočívají Breitcetlovi muži na mořském dně asi 220 kilometrů severozápadně od francouzského Brestu. Velitelem 311. bombardovací perutě byl šest a půl měsíce. "Kdo nepřiletěl z moře hned po skončení operace, už se nikdy nevrátil. Biskaj a Atlantik požadovanou daň nevracely," píše se v jedné vzpomínkové knize. V případě Jindřicha Brietcetla smutně pravdivé konstatování. V posádce byl i bílovický boxer Vilém Jakš, další z brněnských letců, kteří nalezli smrt ve vlnách Biskajského zálivu.

Třicetiletý Jindřich Breitcetl padl v československé hodnosti štábního kapitána letectva. Po válce byl postupně o několik stupňů povýšen - nejprve na podplukovníka (1947), poté na plukovníka (1991) a nakonec na generálmajora (1992). Jeho jméno nese ulice v Praze na Černém mostě (od roku 1991) a v brněnské Líšni (od roku 1948), tedy poblíž jeho rodiště. Jeho jméno najdete také deska na Holzově ulici a památník na Šimáčkově ulici.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design