Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Bohuslav Kilian

Bohuslav Kilian

 

16. července 1892 v Bosonohých u Brna – 25. února 1942 v Brně

To, co Bohumil Hrabal psal, jeho strýc Bohuslav Kilian vyprávěl a žil.

Brněnský vydavatel a milovník kulturního života stojí za dvěma brněnskými kulturními časopisy – nejdřív vydával společenskou revue Salon a později Měsíc, doplňovaný také německou verzí Der Monat. Přestože je známý jen úzkému kruhu literárních vědců a historiků, je jeho vliv na meziválečné kulturní Brno obrovský.

Bohuslav Kilian se narodil 16. července 1892 v Bosonohách u Brna. Dětství prožil v brněnské čtvrti Židenice. Kilianovi tu bydleli v přízemním domku na Balbínově. Zde se také v roce 1914 Bohuslavově sestře Marii (řečené Maryša), provdané Hrabalové (za svobodna Kilianová), narodil syn Bohumil, později slavný český spisovatel. Balbínova ulice je sice působištěm Bohumila Hrabala, jeho strýc Kilian ale strávil většinu života ve vile své ženy v Obřanech. Po absolvování klasického gymnázia v Brně studoval Kilian na právnické fakultě Karlovy univerzity. Dosáhl titulu doktora práv, tíhl ale spíš ke kultuře - absolvoval také dvousemestrální studium kunsthistorie v Mnichově.
Krátce po první světové válce, v roce 1921, se oženil s Elou Říhovou, dcerou bohatého lékaře, jenž ještě v době Rakouska-Uherska koupil v brněnské předměstské obci Obřany noblesní vilu. Mladí manželé se tak zařadili mezi majitele početných vil, které rostly v malebném údolí Obřanské riviéry na obou březích řeky Svitavy.

V té době vydával Jan Hamáček společně s Ondřejem Sekorou časopis Salon, definovaný jako „ilustrovaná revue pro společnost, sport, divadlo, film, modu a výtvarné umění“. Sekora v té době kreslil pro Lidové noviny, které vycházely ještě v Brně.

Bohuslav Kilian, jenž se v Salonu nejdřív věnoval motorismu a vedl rubriku Národní hospodář. Vedení časopisu převzal od jeho druhého ročníku. Díky němu začali do Salonu přispívat svými barevnými reprodukcemi takoví velikáni, jako byl Max Švabinský, František Bílek či Eduard Milén. Oproti prvnímu ročníku došlo i k rozšíření literární části revue. Typickým žánrem se pro Salon staly cestopisné reportáže, které přispívaly k výpravnému rázu časopisu. Exkluzivní byl zejména příspěvek cestovatele Alberta Vojtěcha Friče o cestě po mexickém vnitrozemí.

Nadějně započatý směr Salonu se začal měnit od třetího ročníku. Bohuslav Kilian nemohl finančně udržet náročný kurs, a tak své síly spojil s architektem Josefem Svobodou, vydavatelem revue Elegantní Praha. Třetí ročník proto již vyšel s označením Salon – spojené revue Salon a Elegantní Praha. Redakci Kilian vedl až do roku 1932.

Jeho vila v Obřanech byla v té době centrem kulturního dění, zejména díky Kilianově osobitému humoru, sečtělosti a schopnosti vyprávět poutavé historky. Ve vile nocoval Oldřich Nový, spisovatel Bohumil Stejskal, výtvarný kritik Jaroslav Svrček, Rafael Kubelík či Rudolf Firkušný. Pobýval tu i Rudolf Těsnohlídek.

Po odchodu ze salonu založil Kilian další revue, jež nesla označení Měsíc. Tento časopis náleží k nejvýznamnějším kulturním periodikům, která v době první republiky vycházela, nesl zejména co se týká typografie řadu funkcionalistických rysů. Převažujícím tématem Měsíce bylo opět výtvarné umění. Redakce věnovala pozornost všem směrům výtvarného života, z nichž zaujímalo přednostní místo malířství, architektura a vytváření bytových interiérů. Významnou úlohu sehrály také eseje Adolfa Hoffmeistera. Přispíval sem ale také Vítězslav Nezval, jemuž v časopise vycházejí ukázky ze sbírek Pět prstů a Skleněný havelok, esej Malíři bez ateliérů a mnoho dalších textů. Častým autorem Měsíce byl i Karel Čapek. Ferdinand Peroutka, Vladislav Vančura či Egon Hostovský.

Hned rok po vydání prvního čísla Měsíce přichází Kilian s jeho německou verzí, ve snaze přiblížit české kulturní dění i zahraničním čtenářům. Der Monat byl distribuován i do Buenos Aires, Tokia či Tel Avivu. V časopise figurují velká jména německé kultury: Bertolt Brecht, Lion Feuchtwanger, Thomas Mann, Erich Kästner, Egon Erwin Kisch či Max Brod.
Po Kilianově smrti v roce 1942 chtěl Bohumil Hrabal pokračovat ve strýcově odkazu, Kilianova ženu mu to ale rozmluvila. Měsíc na sebe totiž začal poutat přílišnou pozornost gestapa.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design