Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Otakar Pokorný

Otakar Pokorný

technik, vysokoškolský pedagog, hudebník
 

13. 11. 1926 Přeštice – 3. 5. 2006 Brno

Život Otakara Pokorného osciloval mezi dvěma oblastmi – profesí technika a vysokoškolského pedagoga a hudbou. V obou nacházel podporu a pochopení u manželky Pavly a dvou synů. Mládí prožil Otakar Pokorný v Rychnově nad Kněžnou, kde studoval na reálném gymnáziu. Tam se stal členem gymnaziálního jazzového orchestru, vedeného Jiřím Šlitrem. Po maturitě (1945) byl i členem jeho pražského dixielandu ( kornet, kontrabas) a v letech 1948 –1951 souboru J. Fučíka při Čs. rozhlasu v Praze. Neprošel žádným odborným hudebním školením, díky své výjimečné muzikálnosti se sám ( a většinou virtuózně) naučil hrát na housle, klavír, klarinet, saxofon, kontrabas, kornet a jazztrubku. V roce 1951 absolvoval elektrotechnickou fakultu, obor slaboproud, na ČVUT v Praze. Nastoupil na nově založenou Vojenskou technickou akademii v Brně jako odborný asistent v oborou radioelektronika. V roce 1964 získal kandidaturu věd, v roce 1974 se habilitoval jako docent, v roce 1984 byl jmenován profesorem. Napsal řadu odborných textů a vychoval desítky specialistů. V roce 1987 odešel do důchodu a věnoval se plně své velké lásce –hudbě, kterou intenzivně pěstoval celou dobu.

Po příchodu do Brna působil jako kontráš v cimbálové muzice VTA (s primášem Vladimírem Melounem). Ta se však v roce 1961 rozešla. Mezitím se Otakar Pokorný naučil hrát na dudy, bylo to v roce 1953, a už o dva roky později zvítězil v celostátní soutěži Lidové umělecké tvořivosti v Praze ve hře na sólový hudební nástroj. Jako dudák v roce 1958 získal 3.místo na mezinárodní soutěži v Llangolenu (Wales). Začala také jeho spolupráce s Československým rozhlasem v Brně a Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů. A v roce 1965 se „opuštění“ bytostní muzikanti Vladimír Meloun a Ota Pokorný znovu sešli a s hudebním skladatelem Emanuelem Kuksou založili studiovou skupinu Gajdošská muzika z Brna. Postupně se přidali další nadšenci a v roce 1974 vznikli Brněnští gajdoši. Měli v plánu navázat na tradici původní moravské gajdošské muziky, jejich repertoár se časem ale rozrostl a začal směřovat i k hudecké a cimbálové muzice. Těžištěm bylo zpočátku Valašsko, Otakar Pokorný ale cílevědomě směřoval k netradičnímu zpracování lidového materiálu, aniž by porušil jeho původnost a specifiku. Znovu objevil (spolu se Zdenkou Jelínkovou) jako úpravce mimořádnou hodnotu a krásu folkloru Brněnska, oblasti do té doby pozapomenuté a opomíjené. Brněnští gajdoši jí vdechli novou životnost, které se chopila řada souborů. Od roku 1975 se také téměř nepřetržitě konají každoroční přehlídky Brněnsko tančí a zpívá, kde jsou Brněnští gajdoši pravidelnými účinkujícími. Jako umělecký vedoucí vyžadoval Otakar Pokorný pečlivou přípravu muziky před každým, i drobným vystoupením. Jeho důkladnost se zdála až nadbytečná, ale soubor se naučil, že pracuje s ojedinělým a vzácným hudebním materiálem. Gajdoši i Pokorný jako sólista byli pravidelnými účastníky Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, účinkovali ve Strážnici, Rožnově, tradičním se staly jejich vánoční koncerty v Tuřanech a Chrlicích, velké úspěchy slavili na zahraničních festivalech v Nizozemí, Polsku, Belgii, Velké Británii, z Francie si přivezli za druhé místo ve festivalové soutěži stříbrný řetěz dijonských vévodů. Jejich účast v rozhlasových pořadech se počítá na stovky, v televizních na desítky. Pokorný nezůstal jen u folkloru. Jeho zájem o historické hudební nástroje a hudbu jej vedly ke spoluzaložení souboru Camerata moravica. Sám repliky starých hudebních nástrojů konstruoval a naučil se na ně hrát; dudy, které postavil novou technologií, jsou exponátem muzea ve Vodňanech. Sólovou hru na dudy povýšil při interpretaci vážné hudby na koncertní úroveň. Ostatně obdobného efektu dosáhl i v souboru Brněnští gajdoši, kdy spolu s Cameratou moravicou několikrát jevištně provedli a pro rozhlas natočili (v úpravě Pavla Vašiny) pololidovou hanáckou operu Jora a Manda. Vydal také publikaci Technika hry na gajdy (Ostrava 1987). Jako interpret natočil desítky záznamů pro Čs. rozhlas a televizi, spolupracoval na více než dvaceti zvukových nosičích (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, LP Supraphon 1973; Hana a Petr Ulrychovi, Bylinky. LP Panton 1985; Zbojné písně moravské, LP Supraphon 1986; Vánoční pastorely z Moravy.CD Carmen 1993).

Otakar Pokorný patřil k výrazným uměleckým osobnostem nejen Brna, jeho činnost přesáhla hranice regionu i času. Jako instrumentalista, úpravce a především bytostný muzikant dokázal, že i dnes lze v minulosti objevovat nové hodnoty a citlivě spojovat zdánlivě nesourodé žánry do působivých vazeb. Především však k lidovému umění přivedl množství posluchačů i nových interpretů.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design