Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Franz Klein
I. Franz a Hubert, Libor a Albert Kleinové na litografii J. Kriehubera

Franz Klein

průmyslník a podnikatel, hlava evropsky proslulé firmy
 

1800 Kociánov u Šumperku - 1855 Zebrzydowice

Pozdější vůdčí osobnost a strůjce ohromujících podnikatelských úspěchů rodiny se narodil jako třetí ze šesti bratří (Josef l792 - 1830, Engelbert 1797 - 1830, Franz, Libor l803 - 1848, Albert 1807 - 1877 a Hubert 1811 - 1856). Otec Johann Friedrich celkem úspěšně obchodoval, se svou ženou Marií Elizabetou, rozenou Hamplovou, měli dětí celkem devět, tři z nich však zemřely. Franz vychodil jen vesnickou základní školu. Asi v letech 1813 - 1814 se na lednickém panství Lichtenštejnů stal zahradníkem. Do Lednice za ním přišli i bratři Josef a Engelbert. Trojici sourozenců byly svěřovány již tehdy různé práce v parku, zejména vodní stavby. Z nich nejvýznamnější byla parková úprava u zámku Veselí nad Moravou. Roku 1815 získal otec Klein brněnskou zakázku - přeměnu jihozápadního úbočí Petrova, zvaného Kalvárie, na veřejný park s pomníkem, připomínajícím Vídeňský mír. Patnáctiletý Franz na park (dnešní Denisovy sady) údajně zpracoval projekt. Kleinové se tehdy na jižní Moravě etablovali. V rychlém sledu následovaly další stavby, vodní, silniční, parkové úpravy, regulace vodních toků. Bratři na nich bohatli, mladším sourozencům již mohli dopřát lepší vzdělání. Franz se v pětadvaceti letech v Brně oženil s Františkou Hillebrantovou a získal status brněnského občana. Brno se pro celý život stalo jeho sídlem. Později byl jmenován i čestným občanem Brna. Koncem dvacátých let byl již uznávanou hlavou rodiny a jakýmsi manažerem jejích podniků. Podle dobových svědectví byl výjimečnou osobností, vyzařoval energii a temperament, vynikal přirozenou inteligencí, uměl jednat s příslušníky všech společenských vrstev. Kleinové budovali silnice (700 kilometrů na Moravě a ve Slezsku), železniční tratě (celkem 3500 kilometrů v Českých zemích, Rakousku, Německu, dnešním Polsku a Rumunsku), jejichž mnohé úseky slouží dodnes, vyráběli mostní konstrukce, stavěli silniční a železniční mosty a viadukty přes řadu našich i evropských řek. Provozovali prosperující doly, železárny, slévárny a strojírenské závody s rozsáhlým výrobním programem (Sobotín, Štěpánov, Petrov, Rejhotice) i lomy (Loučná). Pro Brno a okolí měly zásadní význam jejich železniční projekty. V letech 1837 - 1838 vybudovali úsek Severní dráhy císaře Ferdinanda mezi Vranovicemi a Brnem, vystavěli původní brněnské nádraží na Nových sadech i navazující úsek trati do Maloměřic, na trati do Horních Heršpic postavili zděný viadukt 640 metrů dlouhý se 77 oblouky, v tehdejší době jednu z nejobdivovanějších technických staveb. Zabývali se i úpravami kanalizační sítě, městské zeleně i brněnských dlažeb.

Roku 1847 uzavřeli čtyři bratři Kleinové smlouvu o společném podnikání. Vzniká firma Gebrüder Klein, v níž měl rozhodující podíl Franz. Ten ve stejném roce zadal vídeňskému architektovi Christianu Friedrichu Ludwigu Förstrovi (viz. Ludvík Förster) projekt stavby rodinného sídla na brněnském Velkém náměstí. Na návrhu se podílel i mladý Theophil Hansen, později s Brnem významně spojený architekt. O parcelu na prestižním místě usiloval Franz dlouho, získal ji v roce 1843. Dům (dnes Kleinův palác na náměstí Svobody č. 15) zcela výjimečných estetických a užitkových kvalit byl dokončen v roce 1848. Dle zadání stavebníka byl "pevný, bezpečný proti požárům a elegantní". Poskytoval nejen luxusní bydlení, ale i prostory obchodní, kancelářské a provozní. Byl vybaven na svou dobu neobvyklými hygienickými vymoženostmi (splachovací záchody). Bohatá výzdoba i vybavení interiérů byly zhotoveny výhradně z ušlechtilých materiálů, kde to bylo možné, použily se jako konstrukční i dekorativní prvky výrobky z Kleinových sléváren a mramor z jejich lomu. Franz Klein získal v centru města reprezentativní rodinné sídlo, které ještě posílilo renomé rodiny i firmy. Pro brněnskou architekturu 19. století znamená Kleinův palác tolik, jako vila Tugendhat pro století dvacáté.

Kleinové měli při svém bohatství oprávněnou pověst opatrných hospodářů i finančníků. Přesto se podíleli na sociálních a humanitárních programech, byť tak měli jistě na zřeteli i reklamní efekt svého počínání. Jejich dělníci měli zajištěnu lékařskou péči a podporu v nemoci, pro chudé v Brně organizovali vyvařování polévky, na dobročinné účely a veřejné blaho poskytovali štědré sponzorské dary. Franz zemřel v 55 letech při inspekci železniční trati z Bohumína do Osvětimi v dnes polských Zebrzydowicích. Dodnes se neví jistě, zda na infarkt způsobený jeho zjevným workoholismem, nebo na infekční chorobu, pravděpodobně choleru. Na úmrtním listu je mimo jiné uveden jako rytíř c. k. řádu Franze Josefa, což byl předstupeň pro pasování do šlechtického stavu. Ještě za života dostal neoficiální titul Fürst der Arbeit (kníže práce). Bratři Kleinové se stali průkopníky průmyslové revoluce v rakouské monarchii. Jejich neuvěřitelný rozmach během jediné generace významně ovlivnil rozvoj Brna i celé Moravy.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design