Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Zdenka Jelínková

Zdenka Jelínková

etnochoreoložka, etnografka, folkloristka
 

30. 3. 1920 Velká nad Veličkou – 5. 10. 2005 Brno

K uvedeným charakteristikám by se dalo přidat ještě mnoho dalších, například sběratelka a editorka tanečního a dětského folkloru z Moravy a Slezska, tanečnice, organizátorka, autorka pořadů, metodička, pedagožka.
Po studiích na gymnáziu ve Strážnici (1931 – 34) a v Brně (1934 – 39) se zapsala na filozofickou fakultu brněnské univerzity, obory tělesná výchova a francouzština. Po uzavření vysokých v době okupace absolvovala cvičitelské kurzy Sokola a složila doplňovací maturitu na brněnském učitelském ústavu. Po prázdninovém vedení dětského zemědělského útulku v Kuželově (1942) učila do roku 1950 na několika jihomoravských obecných školách. V roce 1949 se pustila do studia národopisu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, školu však nedokončila. V roce 1950 se stala samostatnou odbornou pracovnicí SÚLP (pozdější Ústav pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně). Působila zde až do odchodu do důchodu v roce 1980. Sama se aktivně věnovala folkloru od roku 1936, kdy se stala členkou Slováckého krúžku v Brně (v letech 1950 –53 i vedoucí jeho souboru), členkou Valašského krúžku byla od roku 1947 až do začátku 80. let. V Třebíči založila v roce 1947 Horácký soubor lidových písní a tanců (od r. 1955 Třebíčan). Od konce 40. let vedla v Brně školy lidového tance jak pro členy krúžků tak pro širší veřejnost. Ve stejné době začala i její dlouholetá práce lektorky lidového tance na Lidové konzervatoři v Brně a v Ostravě. V roce 1952 se stala předsedkyní Krajského poradního sboru pro lidový tanec (později pro soubory lidových písní a tanců) a vedla desítky školení a kurzů pro vedoucí dospělých i dětských souborů. Mohla se bezpečně opírat o své hluboké teoretické znalosti, hlavně však o výsledky vlastní sběratelské činnosti, které se od 40. let věnovala snad ve všech moravských oblastech i na Chodsku, v Polsku, u lužických Srbů, u české menšiny v Jugoslávii. Získala bohatý materiál pro tvorbu autorských tanečních pásem i pro spolupráci s řadou folklorních souborů (Břeclavan, Pálava, Vonica Krumvíř, Zavádka, Světlovan, Kopaničár, Velička, Veličánek, Kašava, Rusava, Vsacan, Portáš Jasenná, Vysočan, Horáček Rokytno, Třebíčan, většina souborů Brněnska a další). Napsala desítky studií o problematice folklorismu, v oblasti metodické publikovala písňový materiál, popisy tanců, folklorním kolektivům dodnes slouží její sbírky a skripta. Zvláštní pozornost věnovala Zdenka Jelínková dětským souborům. Jako uznávaná odbornice zasedala v nesčetných porotách folklorních přehlídek, soutěží ZUČ a festivalů doma i v zahraničí, vedla studium valašského lidového tance ve Vsetíně (1991-92), podílela se na choreografických školeních, mnohá sama připravila. Stála u zrodu Horňáckých slavností (1957), festivalu Mladé Horňácko (1972), z jejího popudu vznikla přehlídka Brněnsko tančí a zpívá (1975), na programové skladbě dalších akcí se podílela autorsky (Rožnovské slavnosti, Podluží v písni a tanci, Kraj beze stínu, národopisné slavnosti v Troubsku) nebo jako členka jejich programových rad. Výrazně se zapsala i do podoby Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici jako autorka pořadů, členka programové rady (1951-1995) a senátu (1995). Strážnických festival jí přinesl i řadu cen (Cena festivalu pořadu Pomezními chodníčky, 1983; Dřevěný oheň-s K. Pavlištíkem, 1989; Nositelé tradice-s K. Pavlištíkem a J.M.Kristem, 1991. Je dvojnásobnou laureátkou festivalu 1993, 1997). Do bohatého rejstříku jejích činností patří i spolupráce s televizí (Slovácká suita, 1966; Horňácká suita, 1973; Písně domova z Brněnska, 1984; Horácko a Brněnsko, 1995) i brněnským rozhlasem (cyklus Lidové tance na Moravě a ve Slezsku). Je spoluautorkou 10 dílů videoencyklopedie Lidové tance za Čech, Moravy a Slezska (Strážnice, 1994-97) a k nim příslušných publikací.

Vedle řady ocenění jí byla udělena i vyznamenání Za vynikající práci (1970) a Zasloužilý pracovník kultury (1985).

Své práci pro folklor a s folklorem podřídila Zdenka Jelínková i svůj osobní život. Vedoucí a většinu členů „svých“ souborů znala jménem, zajímalo ji i jejich rodinné zázemí. Měli v ní spolehlivý a obětavý odborný pilíř, pracovala s nimi s velkým pochopením, ale současně i s velkými nároky na disciplínu a interpretační úroveň. Svou celoživotní činností se zařadila k nejdůležitějším osobnostem poválečného folklorního dění v České republice. Významně přispěla k udržení a obnovení lidového tance na Moravě a ve Slezsku. Na poslední rozloučení s ní přišly stovky doslova pozůstalých folkloristů, aktivních zpěváků, tanečníků a muzikantů, organizátorů a odborníků oboru lidového umění.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design