Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Bohuslav Ečer

Bohuslav Ečer

právník, člen Mezinárodního norimberského tribunálu
 

31. 7. 1893 – 14. 3. 1954 Brno

Po skončení druhé světové války byl Bohuslav Ečer známou osobností, kterému
republika propůjčila statut vyslance a zplnomocněného ministra v komisi Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů a hodnost generála justiční služby. V padesátých letech se nad jeho jménem, jako nad jinými s podobnými zásluhami a osudem, zavřela voda.

Bohuslav Ečer se narodil v úřednické rodině. Do školy chodil v Rousínově, maturoval (1911) na gymnáziu v Kroměříži. Pak se rozhodl pro studium práv na vídeňské univerzitě. Za jeden ze svých protirakouských článků, jimiž si přivydělával v moravských novinách, byl nucen narukovat. Zachránil ho konec války a vznik Československa. Studia dokončil, v listopadu 1920 promoval na Univerzitě Karlově v Praze. Ečer se už od roku1910 angažoval v politice, s výjimkou krátké epizody v KSČ byl členem a funkcionářem sociální demokracie. Mladý právník si otevřel v Brně advokátní kancelář a díky svým odborným znalostem, pečlivosti a poctivosti i mimořádné pracovitosti si získal výbornou pověst a jeho praxe prosperovala. V letech 1924 – 39 byl členem brněnského městského zastupitelstva, poslední čtyři roky náměstkem starosty. Současně intenzivně studoval jazyky, jednou týdně se na brněnském letišti věnoval pilotnímu výcviku, byl aktivním členem Dělnické tělovýchovné jednoty, do širokého okruhu jeho zájmů patřily i literatura a divadlo. V roce 1922 založil i rodinu; oženil se s Ludmilou Galeovou, měli dvě dcery, Naděždu a Jarmilu. Jako člověk s politickými zkušenostmi a značným obecným rozhledem rozpoznal dr. Ečer blížící se nástup války a hned po Mnichovu v roce 1938 začal organizoval druhý odboj. Podnikl také dvě přednáškové cesty do Velké Británie, na nichž kritizoval Mnichovskou dohodu a varoval před další německou expanzí. To samozřejmě nemohlo uniknout pozornosti gestapa a jeho seznamům. V dubnu 1939 uprchl JUDr. Ečer s rodinou přes Slovensko do Jugoslávie a odtud do Paříže. Tam se ihned zapojil do československého zahraničního odboje. Po obsazení Paříže se uchýlil do neokupované jižní Francie (Marseille), kde krátce působil jako náměstek československého konzula. Ale v roce 1942 odjíždí přes Španělsko a Portugalsko do Londýna a stává se poradcem ministra spravedlnosti exilové vlády J. Stránského. (Své služby nabídl Ečer Benešovi již z Jugoslávie a prezident jej do Londýna pozval). Už za pařížského pobytu si Bohuslav Ečer ujasnil nutnost soudit válečné zločiny před mezinárodním tribunálem, a to důsledně, s platnými a realizovanými verdikty. Svou myšlenku neúnavně obhajoval a prosazoval a tak když 20. října 1943 byla zřízena komise Spojených národů pro vyšetřování válečných zločinů, stává se Ečer jejím čs. delegátem a brzy si získává respekt mezi kolegy. V roce 1945 byl jmenován náčelníkem čs. pátrací služby v Německu, která vyhledávala a stíhala německé válečné zločince z českých zemí. Dr. Ečer osobně vyreklamoval z amerického zajetí K. H. Franka a předal ho na letišti v Ruzyni československé justici. Stíhal a v zajateckém táboře v Hesensku dopadl sadistického terezínského dozorce Jöckla. Od prosince 1945 pak v Justičním paláci vybombardovaného Norimberku po dva roky vedl čs. delegaci u Mezinárodního vojenského tribunálu. Spolu s dr. Fanderlíkem vyslýchal např. Kurta Daluega, J. Ribbentropa, W. Keitla, generála SS Bernharda i Göringa. Za své působení při norimberském procesu byl mimo jiné vyznamenán nejvyšším řádem USA pro cizince Legion of Merite (1945). Kromě aktivní právnické činnosti stačil ještě napsat obsáhlou knihu Norimberský soud (Orbis Praha, 1946) a spolu s novinářem Edvardem Cenkem vzpomínkovou knihu Jak jsem je stíhal. Po únoru 1948 byl ze svých funkcí z politických důvodů odstraněn a vrátil se do Brna. Do roku 1950 byl profesorem mezinárodního práva na Masarykově univerzitě, po zrušení Právnické fakulty se režimu nepohodlný „zápaďák“ a pravicově orientovaný sociální demokrat stáhl do ústraní. Zatčení a následný proces se proti němu však již chystaly. Ečerovo náhlé úmrtí za pobytu na chatě jim však předešlo. Po jeho smrti byli dcery i zeťové pozatýkáni, dcera Jarmila byla odsouzena k trestu odnětí svobody na 12 let.

Generál JUDr. Bohuslav Ečer se významně zasloužil o to, že poprvé v dějinách lidstva byli představitelé zločineckého státu postaveni před mezinárodní soud za to, že připravili a rozpoutali válečnou katastrofu. Ve vlasti byl oceněn Československou medailí za zásluhy I. Stupně (1946) a in memoriam Stříbrnou medailí Ant. Randy, kterou uděluje Jednota Českých právníků. Zastupitelstvo města Brna mu v roce 2001 udělilo čestné občanství města Brna in memoriam Po Bohuslavu Ečerovi je pojmenována ulice v Brně-Bystrci.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design