Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Ondřej Sekora

Ondřej Sekora

malíř, grafik, ilustrátor, novinář, spisovatel
 

25. 9. 1899 Brno – 4. 7. 1967 Praha

Dvojici Ferda Mravenec- šikovný, nebojácný pracovitý chlapík, a jeho alter ego Brouk Pytlík znají celé generace našich dětských čtenářů. Její autor se narodil v Králově Poli jako třetí ze šesti dětí odborného učitele Ondřeje Sekory, ten už byl po smrti své první manželky ženatý podruhé. Sám zemřel, když po něm pojmenovaném synkovi bylo necelých sedm let. Přestože rodina žila ve velmi skromných poměrech, umožnila matka Ondřejovi studia na gymnáziu, nejprve v Brně, od roku 1913 ve Vyškově, kam se rodina přestěhovala, aby byla blíž k příbuzným. Už na gymnáziu měl student Sekora spoustu zájmů. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl, bavilo ho kreslení. Jeho vzorem byl Mikoláš Aleš. Do tajů výtvarného umění jej uváděl Vladimír Šindler. Ještě před maturitou byl mladý Sekora jako jednoroční dobrovolník odveden, naštěstí jen do Vídně. Tam na něho silně zapůsobilo dílo Pietera Breughela a humoristické kresby Wilhelma Busche. V červnu 1919 složil Ondřej maturitu na Českém gymnáziu ve Vyškově a na radu svého strýce Františka, známého brněnského právníka, se přihlásil na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Nepovedená první státnice rozhodla o ukončení studií a také o Sekorově budoucí profesní dráze. Po několika příspěvcích rozpoznal tehdejší šéfredaktor Lidových novin Arnošt Heinrich čerstvý novinářský talent a přijal Ondřeje Sekoru jako sportovního referenta. Mladý žurnalista a kreslíř se tak stal kolegou takových osobností, jako byli Eduard Milén, Josef Čapek, Josef Lada, Hugo Boettinger i svých nadaných vrstevníků. Silná konkurence jej nutila k usilovné práci a jeho osobitý kreslířský rukopis, svižná a vtipná zkratka v textu i kresbě, mu brzy získaly čtenářskou přízeń. Heinrich jej dokonce dvakrát vyslal jako zpravodaje do Paříže (1923 a 1928). Smlouva ovšem byla tvrdá: Měsíčně kromě denních zpráv 3 osmistránkové sportovní cykly, 12 kreslených vtipů, 2 kreslené cykly pro Dětský koutek, 1 obrázkový seriál pro nedělní přílohu. Sekora pilně a výtečně referoval, stýkal se s českou uměleckou v Paříži usazenou komunitou a zdolával jazykovou bariéru. V brněnské éře Lidových novin se Ondřej Sekora poprvé oženil, (manželství po roce skončilo rozvodem), v životě i žurnalistické kresbě se intenzivně věje sportu. Do Brna přivedl jako novinku ragby, které ho okouzlilo v Paříži. V roce 1926 přeložil do češtiny ragbyová pravidla a stal se trenérem prvních mužstev, Moravské Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno. Zakládá a rediguje časopis Sport. Spolu s Eduardem Valentou píše a ilustruje svou první knížku pro děti, Voříškova dobrodružství.

V roce 1928 se redakce „Lidovek“ stěhuje do Prahy. Sekora, do té doby vynikající autodidakt, cítil povinnost vzdělání si doplnit. Navštěvuje jako hospitant všeobecnou školu pro kreslení a malbu (prof. A. Hofbauer). V listopadu 1930 se Ondřej Sekora podruhé oženil, v říjnu 1931 se narodil syn Ondřej. V lednu 1933 se pak na stránkách Lidových novin narodil Ferda Mravenec jako postava kresleného seriálu, v roce 1935 k němu přibyl Brouk Pytlík. Zkušenosti s prací pro děti měl Sekora už z práce pro Dětský koutek, který v Lidových novinách vycházel od roku 1922. Svého hmyzího hrdinu s puntíkovaným šátečkem a těžkým zadečkem obdařil vlastnostmi, které tehdy oceňovali dětští čtenáři. Byl to činorodý všeuměl, nebojácný sportovec se smyslem pro fair play i legraci. Autor do něj bezpochyby promítl i své osobní klukovské vlastnosti. Kladné i záporné lidské vlastnosti pak měly i další postavičky z hmyzí říše, jak do jeho příběhů přibývaly. Mezitím se Ondřej Sekora stal velmi oblíbeným autorem svěžích, vtipných i satiricky ostrých kreseb i textů. Nevznikaly lehce, jejich publikování vždy předcházela tvrdá práce. Díky výborné jazykové výbavě doprovázel čtenáře Lidových novin i na zahraniční zájezdy, které pro ně redakce pořádala. Sekora ovšem ani neuměl marnit čas, vyznačoval se až hektickou činorodostí. Miloval přírodu i děti, ke svým láskám přidal i hudbu. V roce 1934 se svými pracemi zúčastnil Mezinárodní výstavy karikatury a humoru v pražském Mánesu. V předválečném období nakreslil jako přesvědčený antimilitarista řadu politických protifašistických kreseb. Do let 1935 – 1939 se datují první knižní vydání dobrodružství Ferdy Mravence.

Rok 1941 přinesl osudový zvrat, dne 30. března dostává Ondřej Sekora výpověď z Lidových novin z rasových důvodů. Jeho manželka Ludmila (roz. Roubíčková) byla židovského původu. Sekoru vyškrtli i z Národního svazu novinářů. Uchyluje se k tvorbě pastelů a olejů (první série pastelů vznikla už v roce 1930). Jako manžel neárijky je v letech 1944-1945 internován v pracovních táborech Kleinstein (dnes Polsko) a Osterode v Německu. I tam kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo. Rodina se ovšem octla bez prostředků. Nad vodou ji držel Sekorův „dvorní“ nakladatel Josef Hokr. Ten vyplácel Sekorovým zálohy na nejistá budoucí vydání dosud vyšlých knížek.

Po válce nastupuje Ondřej Sekora jako redaktor do deníku Práce, současně při-
pravuje časopis Dikobraz (prvních 15 čísel jako šéfredaktor), v roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnes Albatros), kde vede knižnici pro předškolní věk, stojí u prvních pokusů televizního vysílání pro děti, neoficiálně opět hraje maňáskové divadlo, po celé republice pořádá besedy s dětmi. V práci nezná neděle ani dovolenou, maluje i kreslí i na zahraničních pobytech. V roce 1950 se stává laureátem Ceny hlavního města Prahy. O dva roky později opouští nakladatelství a nastupuje tzv. svobodné povolání, které ovšem představuje ještě větší pracovní vypětí. Sekora kreslí pro Host do domu, Lidové noviny, dětské časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, připravuje další vydání svých knížek, píše nové, ilustruje pro jiné autory. Objevují se nemoci, s nimiž svádí statečný boj. Záchvatem mrtvice v roce 1964 končí jeho aktivní činnost. Ondřej Sekora zemřel o tři roky později v necelých osmašedesáti letech.
Zůstalo po něm 25 knížek pro děti. Po Voříškových dobrodružstvích jmenujeme alespoň některé: Ferda Mravenec, Ferda v cizích službách, Ferda v mraveništi, Trampoty brouka Pytlíka, Ferdův slabikář, Kuře Napipi a jeho přátelé, Ferda cvičí v mraveništi, Kousky mládence Ferdy Mravence, Čmelák Aninka, Knížka Ferdy Mravence, Pošta v ZOO. Na čtyři desítky titulů ilustroval pro jiné autory : Těsnohlídek: Zlaté dni; Plachta: Pučálkovic Amina, Vančura: Kubula a Kuba Kubikula; Karafiát: Broučci; Němec: Soudničky; Čtrvrtek: Kolotoč v Africe; Malík: Míček Flíček a další.

Z jeho rozsáhlého díla připravily samostatné výstavy Brno (1962, 2000), Praha (1965, 1975, 1999 -2000), Ostrava (1966), Karviná (1976), Liberec (1992) a Vyškov (2000).

Ondřej Sekora získal Cenu na EXPO ´58 v Bruselu za knihu Uprchlík na Ptačím stromě, v roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu. Největším oceněním jeho práce je ale permanentní zájem čtenářů o jeho tvorbu.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design