Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Karel Sokol Elgart

Karel Sokol Elgart

prozaik, divadelní kritik, organizátor ženského školství v Brně
 

18. 1. 1874 Ivančice – 21. 7. 1929 Potštejn n. Orlicí

Karel Elgart se narodil v rodině hostinského. Své literární jméno převzal po svém strýci z matčiny strany, prozaikovi a dramatikovi A. H. Sokolovi. Studoval na gymnáziu v Brně (1884 – 1888) a na učitelském ústavu (1888-1892). Své první učitelské místo nastoupil v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde působil 5 let. Už tam se podílel na organizování kulturního dění. V roce 1897 se stal odborným učitelem na Vyšší dívčí škole Vesny v Brně, od roku 1919 byl ředitelem učitelských ústavů pro školy průmyslové a hospodyňské. Zaujímal významné místo v brněnském kulturním a společenském životě. Podílel se na organizaci brněnského dívčího školství, byl funkcionářem Družstva českého národního divadla v Brně, Moravského kola spisovatelů (1925 – 29 jeho předsedou). S Vilémem Mrštíkem redigoval v letech 1908 – 1910 Moravskoslezskou revui. Sám přispíval prózami, divadelními, literárními a výtvarnými referáty, pedagogickými studiemi a články do řady periodik (Rozhledy, Moravskoslezská revue, Lidové noviny, Moravská orlice, Čas, Květy, Národní osvobození, Jeviště, Československá republika, Přehled, Zvon, Život aj. ). Vedle svého nejznámějšího pseudonymu užíval další jména a šifry (Eso, Jan Veleba, Pavel Dvořák, E. Čech, J. Ještěrka, Alfa, A-n, Quidam aj.). Napsal doslov s nárysem závěru k románovému torzu V. Mrštíka Zumři (podle autorova vyprávění). Ostatně Vilém Mrštík zřetelně ovlivnil značnou část Sokolova beletristického díla. Týká se to především jeho tvorby před první světovou válkou ( Děti, 1904; Kresby, 1906; Slunce, 1908; Májové bouře, 1911; Drobečci a drobečky, 1919 ; Tulákovy lásky, 1919). Impresionisticky laděné drobnější prózy se inspirují krásou moravské přírody a sledují převážně citové a smyslové probouzení, krize a vzpoury mladých lidí. V poválečném období přešel K. E. Sokol k rozsáhlým „románovým dramatům“, z nichž měla podle jeho záměru vzniknout pentalogie. První dvě knihy, Příval (1917), líčící přeměnu malému moravského městečka v průmyslové centrum, a Zlaté rouno (1921), Mrštíkem ovlivněný příběh moravských studentů v Praze, se řadí ke generačním románům a těží z autorových vzpomínek. Další z cyklu, román Černý a bílý (1925), je obrazem hrůz sociální revoluce, čtvrtá Sahara (1929) se zabývá utopickou možností kolonizovat poušť, která by mohla zmírnit následky přelidnění Země. Pátý díl Tři studně zůstal jen v náčrtu. Široce koncipovaná románová série je postavena na permanentním konfliktu dobra a zla, na kterém se autor pokouší nastínit základní společenské otázky. Podařilo se mu vytvořit působivé obrazy i charaktery, neubránil se však přemíře úvah, debat a násilným dějovým konstrukcím.

Ani ve 20.letech neopustil Sokol žánr povídky (Milostné povídky, 1923; Akord života, 1923; Zázrak Lásky, 1924) čerpající z přírodní lyriky i silných citových prožitků, mnohdy reflektujících vlečné události. Stranou prozaického díla stojí několik Sokolových dramatických pokusů ( Námluvy, 1918; Moloch, 1920; Slunovrat, 1928), autorův vypravěčský naturel se však nevyrovnal s požadavky na stavbu dramatu.

Při své mnohostranné a záslužné umělecké i společenské činnosti K. E. Sokol rád a často cestoval, po Moravě i Slovensku, které si zvlášť oblíbil, zamířil do Maďarska, Rakouska, Švýcarska, Jugoslávie, jižní Francie, Itálie, Německa i Dánska. Svá poznání z cest uložil samozřejmě i do svých prací.

Karel Elgart Sokol prosazoval realistické pojetí umění, jeho spojení se životem a jeho mravně ušlechtilé poslání. Také ve svých divadelních referátech zdůrazňoval výchovné působení divadla na diváka. Pro literární vědu jsou cenné zejména jeho mrštíkovské studie. Byl považován za nejzasvěcenějšího brněnského divadelního kritika 20. let minulého století. Neopomenutelná je jeho neúnavná organizátorská činnost v brněnském kulturním a společenském životě. Karel Elgart Sokol podlehl srdeční příhodě na letním bytě v Potštejně. Bylo mu 55 let. Pochován je na Ústředním hřbitově v Brně, je po něm pojmenována ulice v Brně-Husovicích.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design