Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Karel Höger

Karel Höger

český herec
 

17. 6. 1909 Brno – 4. 5. 1977 Praha

Byl nejmladším ze 13 dětí manželů Högrových. Když se narodil, bylo otci Františkovi 66 let. Bývalý voják byl v té době topičem v cihelně. O 25 let mladší maminka Marie měla na Mojmírově náměstí v Králově Poli malý krámek, později nádražní stánek s novinami a cukrovinkami. Otec zemřel, když bylo Karlovi 14 let a houževnatá Marie živila celou rodinu. Karel vyrůstal ve skromném, ale láskyplném rodinném prostředí. Své matce se za starostlivou péči odvděčil: vzal ji k sobě do Prahy, kde s ním žila ještě 10 let a sledovala jeho divadelní kariéru.

Nejmladší z Högrů vychodil v Králově Poli obecnou i měšťanskou školu, v letech 1924 –28 studoval na Státním českém ústavu učitelském v Brně. Učil pak v Lomnici u Tišnova, Strhařích, Deblíně a nakonec v Židenicích. Sourozenci Högrovi se „zapletli“ s divadlem už jako děti, začali s loutkami v maminčině obchůdku, později provozovali v Přikrylově kuželně divadlo „živé“ a odtud už byl jen krůček k ochotnickému dělnickému divadlu Bratrství, kde Karel získal základy profesionální herecké práce. V letech 1929 – 32 studoval souběžně s vojenskou prezenční službou herectví na Státní hudební a dramatické konzervatoři v Brně. V roce 1932 nastoupil své první profesionální angažmá jako člen činohry Zemského divadla v Brně. Za 8 let působení zde vytvořil na 120 rolí (Radúz, Švanda, učitel Zajíček, Toni z Čapkovy Matky) po boku předních brněnských umělců (Josef Skřivan, Ema Pechová, Zdeňka Gräfová, Vlasta Fabiánová, Vladimír Leraus) a pod vedením vynikajících režisérů (Rudolf Walter, Aleš Podhorský, E. F. Burian, Václav Jiřikovský, Jan Škoda). Ačkoliv se tehdy běžně účinkovalo v 10 – 15 inscenacích za sezónu, pokračoval Karel Höger ještě ve studiu estetiky na brněnské Filozofické fakultě. Zároveň byl v Zemském divadle vedoucím dětských představení. Rok 1940 přinesl teprve jednatřicetiletému Högrovi angažmá v pražském Národním divadle, na jehož scénách vytvořil až do své smrti téměř sto postav klasického i současného repertoáru domácího i světového v bohaté škále od lyrických milovníků, komediálních rolí až po nejnáročnější studie charakterní a historické postavy ( Shakespeare: Zimní pohádka, Florizel; Cokoli chcete, Malvolio; Kleist : Princ Bedřich Homburský, titulní role; Šrámek: Léto, Jan Skalník; Mrštík: Pohádka máje, Ríša; Tyl: Tvrdohlavá žena, učitel Pěnkava; Jan Hus, titulní role; Strakonický dudák, Šavlička; Kilty: Drahý lhář, G. B. Shaw; Brecht: Matka Kuráž, polní kazatel; A. Miller: Smrt obchodního cestujícího, Willy Loman; K. Čapek: Loupežník, titulní role; Rostand: Cyrano z Bergeracu, titulní role; Hrubín: Srpnová neděle, Alfréd Morák; Křišťálová noc, Struna a další). Vedle divadelního herectví, které pokládal za hlavní složku své mnohostranné tvůrčí činnosti, byl Karel Höger vyhledávaným filmovým hercem. Jeho filmografie čítá na 60 snímků (Za tichých nocí, Paličova dcera, Modrý závoj, Turbína, Krakatit, Škola otců, Občan Brych, Ošklivá slečna, postavy naší národní historie Mikoláš Aleš-1951, Václav IV.-1955, Bedřich Smetana-1955, Jan Neruda-1956, i role detektivů –Kde alibi nestačí). K tomuto výčtu je nutno přidat řadu komentářů ke krátkým filmům a účinkování v dabingu. S českou televizí spolupracoval Karel Höger od jejího vzniku a zapsal se do její historie desítkami vynikajících rolí, připomeňme jen inscenace a seriály Romeo a Julie na konci listopadu-1972, Půlpenny-1974, Byl jednou jeden dům-1975, Lístek do památníku 1976.

Už od brněnských let znají kultivovanou osobitou dikci Karla Högra také posluchači rozhlasu, a to nejen jako vynikajícího rozhlasového herce, ale i přednašeče (Zpěvy sladké Francie, Máchovské variace, Zpěv rodné země, neopakovatelné Příhody lišky Bystroušky). Zvlášť významná v této oblasti byla umělcova spolupráce s pražskou Violou a Lyrou pragensis. S velkou láskou a pochopením se věnoval práci pro děti, stačí jmenovat Karafiátovy Broučky či Loupežníka Rumcajse. Mimo svou mateřskou scénu vystupoval Karel Höger pohostinsky v řadě profesionálních i ochotnických scén a na mnoha recitačních pódiích. Nedílnou součástí jeho košaté umělecké osobnosti byla pedagogická činnost na dramatickém oddělení Státní konzervatoře hudby v Praze, na Divadelní a později Filmové akademii múzických umění (1945 – 1981), kde byl v roce 1965 jmenován řádným profesorem. Odešel uprostřed rozdělané práce na roli primáře Sovy v televizním seriálu Nemocnice na kraji města.

Karel Höger byl profesionálním hercem 45 let. Ve svém umění nepotřeboval patos a okázalá vnější gesta, svým vytříbeným a uměřeným projevem dokázal přesvědčivě vykreslit široký rejstřík postav lyrických, komediálních i psychologické charakterní studie. Jeho herectví bylo přínosem po celou národní českou kulturu. Za své umění získal řadu domácích i mezinárodních cen, medailí a uznání. V roce 1964 byl jmenován národním umělcem, o deset let později čestným členem Státního divadla v Brně. U příležitosti 90. výročí umělcova narození (1999) byla na budově Semilassa v Králově Poli, působišti divadla Bratrství, umístěna pamětní deska.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design