Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Arnošt Heinrich
kresba Eduarda Miléna z jubilejního čísla LN k Heinrichovým padesátinám

Arnošt Heinrich

novinář, šéfredaktor meziválečných Lidových novin
 

26. 12. 1880 Praha - 3. 5. 1933 Brno

S činností Arnošta Heinricha jsou spojovány nejlepší tradice české žurnalistiky. Absolvoval gymnázium, studia práv již neukončil. Aktivně se podílel na dobovém spolkovém hnutí, byl redaktorem časopisu Studentské směry. Názorově měl blízko k T. G. Masarykovi a realistické straně.

V letech 1902 – 1904 byl redaktorem Herbenova Času. Dalších třicet let života (s dvěma krátkými přestávkami v letech 1909-10 a 1927-29) spojil s Lidovými novinami a jejich tehdejším „sídelním“ městem Brnem. Redaktorem Lidových novin se stal v roce 1904 a postupně z nich vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých deníků. Byl vedoucím redaktorem jejich ranního vydání (1905 – 1909), vedoucím redaktorem a od roku 1930 šéfredaktorem. Lidové noviny byly v době jeho působení odborně kvalifikovaným listem ve všech oblastech života společnosti, koncipovaným současně jako noviny dobré pohody. Těžiště bylo v kvalitním zpravodajství, reportáži a komentáři, v deníku však měla místo pestrá škála slovesných žánrů - básně, sloupky, entrefilety, rozhlásky, fejetony, soudničky, v pokračováních vycházela soudobá próza. Za redaktory a stálé spolupracovníky získal Heinrich přední české literáty, umělce i vědce. Pro „Lidovky“ pracovali bratři Čapkové, Eduard Bass, Bedřich Golombek, Jaromír John, Jiří Mahen, Ferdinand Peroutka, František Němec, Rudolf Těsnohlídek a další osobnosti. Neméně důležitá byla pro Heinricha moderní grafická úprava listu, kterou měl řadu let na starosti Eduard Milén. V žádném čísle nesměla chybět kresba některého z předních českých umělců. Skvělé místo mezi autory zaujal karikaturista a satirik František Gellner.

Heinrich se angažoval i ve veřejném životě. Před 1. světovou válkou se exponoval v Moravské lidovo-pokrokové straně, za války se zapojil do domácího odboje a podílel se na budování jeho zpravodajské sítě na Moravě. V roce 1918 byl vůdčí osobností převratu v Brně a stal se předsedou brněnské správní komise. V letech 1918 – 1920 byl poslancem Národního shromáždění ČSR.

Osobní život se Heinrichovi příliš nepovedl. Oženil se s o mnoho let mladší Zdeňkou Sedláčkovou, měli spolu dcera Evu. Manželství se brzy rozpadlo. (Eva Heinrichová se provdala za známého brněnského herce Karla Hospodského, s nímž měla dcery Šárku a Miladu).

Arnošt Heinrich si v životě získal mnoho přátel, ale kvůli své impulzivní a výbušné povaze i hodně nepřátel. Vynikal však neomylným smyslem pro tvorbu novin, pracovitostí a vytrvalostí. Brněnské Lidové noviny nabyly díky profesionalitě a odpovědnosti v žurnalistické práci evropského rozměru již hluboko ve 30. letech minulého století.

Arnošta Heinricha připomíná Brňanům po něm pojmenovaná ulice (Heinrichova – souběžná s Údolní). Je pochován na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. Studenti žurnalistiky a mladí novináři soutěží každý rok o Cenu Arnošta Heinricha, kterou uděluje Masarykova univerzita ve spolupráci se Syndikátem novinářů jižní Moravy.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design