Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

František Kaláb

František Kaláb

malíř, grafik, sochař
 

11. 11. 1908 Brno – 4. 12. 1950 Brno

Malířské počátky F. Kalába se částečně kryjí s léty jeho studií v Praze (krajinomalby, zátiší - Cacovický dvůr, Zátiší se džbánem a chlebem). V roce 1927 ukončil Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (prof. J. Benda), následující dva roky studoval u O. Nejedlého na pražské Akademii výtvarných umění. Významné pro jeho tvorbu byly roky 1928 – 1931, kdy podnikl cestu do Jugoslávie a Paříže, kde absolvoval krátké studium na Academie moderne u prof. Marchanda. Seznámil se také F. Kupkou. Jarní a letní pobyty v Marseille, Arles a Sanary - sur- mer přinesly okouzlení dílem Marca Chagalla a George Braqua. Po návratu do Brna se F. Kaláb stal členem Skupiny výtvarných umělců. Zážitky z cest do ciziny a kontakt s dílem velkých umělců se do jeho tvorby promítají proteplenou barevností akvarelů, kvašů i olejů (Přístav, 1928, Domy v Senlis, 1929, Pařížská ulička,1929). Tématicky se malířův zájem stále více soustřeďuje na figuru – postavy dívek, námořníků i mileneckých dvojic (Ležící dívka, 1932, Ležící, 1932, Tři dívky, 1932, Portrét Z. D., 1932, Milenci, 1934) odkazují na chagallovskou poetiku. Další námětový okruh tvoří zátiší (Zátiší s ovocem, 1931, Zátiší s cibulí, 1931, Zátiší s citrony, 1932). V dalších cestách do ciziny navštívil Kaláb Itálii (1933), Paříž a Londýn (1934).

Ve druhé polovině 30. let ubývá v malířově paletě barevnosti, převládají chladné šedé tóny, výrazné obrysové linie. Figurální kompozice z té doby ( Zpěvačka 1935, Matka s dítětem, 1935, Zpěvačky, 1937) připomínají poučení u G. Braqua. Výtvarný projev F. Kalába byl mnohostranný. V letech 1937 - 38 působil jako designér textilní firmy AKA v Brně, realizoval nástěnné malby pro koupaliště v Trenčianských Teplicích, zabýval se jevištními návrhy pro Zemské divadlo v Brně, široký výtvarný rejstřík doplňují plastiky, knižní ilustrace, typografické úpravy. Za úpravu knihy Dílo Emila Filly získal v roce 1937 cenu na světové výstavě v Paříži. Již rok předtím byl přijat za člena SVU Mánes v Praze, v roce 1939 se stal členem KVU Aleš. Zúčastňoval se všech členských výstav, za SVU v Brně byl členem redakční rady časopisu Index. V letech 1940 - 41 učil na brněnské Škole uměleckých řemesel. Tísnivá atmosféra konce 30. let a vědomí ohrožení národních a obecně lidských hodnot vnesly do Kalábovy práce symbolické významy – motivy vzpínajících se koní, požárů a utrpení (Raněná, 1939, Oheň, 1937- 40, jako personifikace hrůz války působí varianty obrazu Chromý). Kaláb se v té době věnoval i intenzivní portrétní tvorbě, zejména podobiznám přátel. I do nich proniká dusné protektorátní ovzduší. Ještě v roce 1940 získal Kaláb od Zemského výboru Mahenovu cenu za portrét V. K. Následujícího roku je levicově orientovaný malíř a antifašista zatčen a ve Vratislavi odsouzen za protinacistickou činnost. Byl vláčen po věznicích v Breslau, Brně, Steinu, Halle a dalších. Vrátil se v září 1943 s podlomených zdravím.
V jeho další tvorbě kolem roku 1945 vzniká řada námětově příbuzných obrazů městských ulic a prostředí. Svým pojetím se liší od předchozí malířovy práce (Město s pohřebním vozem a kočkou, 1945, Ulice v dešti, 1945, Město 1946) a blíží se poetice Skupiny 42.

Po válce byl F. Kaláb pověřen řadou organizačních povinností a funkcí. Stal se předsedou Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské a v letech 1946 – 1948 byl jeho předsedou. Byl i zakladatelem a prvním redaktorem časopisu BLOK. V roce 1946 odjel do Francie, kde navázal kontakt s tam žijícími španělskými výtvarníky a pomáhal organizovat jejich výstavu v Brně. Snažil se uspořádat výměnnou výstavu italských umělců v Československu. Sám zvítězil v soutěži návrhů na výzdobu audienční síně zámku v Náměšti.
Kolem roku 1948 se začíná Kalábova paleta opět projasňovat, tlumený kolorit a linie ustupují sonorní barevné skvrně. Malířův další vývoj však přetrhla předčasná smrt jako následek vězněním podlomeného zdraví.

František Kaláb obsáhl různá odvětví výtvarné práce – kresbu, textilní design, plastiku, scénografii, typografii, úkoly monumentální povahy, jeho doménou však byla po celý život malba. Nestal se epigonem žádného z výtvarných směrů, zanechal vlastní bohatý odkaz v osobité a velmi působivé podobě, který z něj činí přední osobnost brněnské výtvarné scény.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design