Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Gustav Lindenthal

Gustav Lindenthal

světoznámý konstruktér visutých železničních mostů
 

21. 3. 1850 Brno – 31. 7. 1935 Metuchen (New Jersey, USA)

Rodina Lindenthalových patřila kdysi k brněnským starousedlíkům, dala městu i státu mnoho chytrých hlav. A světu opravdového velikána.

Školní začátky i studia budoucího slavného konstruktéra jsou rovněž spojeny s Brnem. Vyučil se a pracoval ve slévárně Friedricha Waniecka (Vaňkovka v Brně). V roce 1870 již působí ve Vídni jako inženýr při stavbě Eliščiny dráhy, potom se podílí na projektech mostních staveb v Mnichově a ve Švýcarsku. V roce 1874 odjíždí do Spojených států amerických. Usadí se ve Filadelfii. Zpočátku pracuje jako obyčejný zedník, uchytí se však jako inženýr ve firmě pro přípravu Centenary Exposition a začíná tak jeho hvězdná inženýrská kariéra. V letech 1877 – 1895 působí v Pittsburghu, postupně získává výborné renomé projektanta mostních konstrukcí. Staví mosty pro Atlantic and Great Western Railroad a další v Baltimoru, Marylandu, navrhuje mostní konstrukce pro doky a přístavy. V roce 1883 mu Americká společnost civilního inženýrství uděluje Rolandovu cenu za projekt přemostění Smithfield Street v Pittsburghu. Ve stejném roce otevírá v New Yorku samostatnou projekční a poradenskou kancelář pro mostní stavby s působností v celých Spojených státech. V roce 1902 jej newyorská městská rada jmenuje městským komisařem pro mosty. To už patřil k mostařské elitě.

V letech 1896 – 1903 byl podle jeho projektu vybudován v New Yorku most přes East River z Brooklynu na Manhattan (první visutý most dvacátého století). Ještě v době realizace této stavby zaujal Lindenthala další úkol - přemostit East River na severu Long Islandu a spojit tak přímo obchodní centrum Manhattanu s předměstím Queens mostem i železniční tratí. Měl to být nejdelší a nejmohutnější most v USA, se dvěma kolejemi zvýšené dráhy, čtyřproudovou silnicí a chodníky, s provozním zatížením kolem 18,6 tun na běžný metr ocelové konstrukce. Tvořily jej dvě obloukové konstrukce o rozpětí 360 m, spojené menším obloukem, vedeným přes říční ostrov Blackwell. Typické pro Lindenthala byly ocelové vstupní věže na kamenných pilířích. Pod vlivem havárie mostu přes řeku sv. Vavřince v Quebeku musel konstruktér z některých záměrů slevit, most Queensboro byl pak bez potíží uveden do provozu v roce 1909. O osm let později následoval most ve Sciotiville v Ohiu. V hlavě však Lindenthalovi dlouhá léta ležela myšlenka překlenout East River v místě zvaném Hell Gate, Pekelná brána. O odvážném záměru se již v roce 1907 zmínilo periodikum Scientific American. V roce 1912 předložil Lindenthal projekt, vybraný z pěti variant.

O deset let později byl železniční most Hell Gate otevřen. Po celých šestnáct let byl největším mostem na světě s obrovským provozním zatížením 32,4 tuny na běžný metr konstrukce. Dodnes patří mezi nejsilnější a nejzatíženější mosty světa. Má rozpětí 298 metrů a hmotnost 80 tisíc tun. Železniční trať tu vede 44 m nad řekou, sám mostní oblouk má dvojnásobnou výšku. Celá mostní soustava má délku 4,8 km. Podle časopisu Discover by tento most vydržel i po zániku lidstva přinejmenším tisíc let.

Lindenthal již překročil sedmdesátku když zahajoval provoz jeho poslední most, nazvaný podle mořeplavce Henryho Hudsona, tentokrát nad levobřežními komunikacemi Hudsonu přes řeku Harlem. Tímto dílem skončila Lindenthalova aktivní mostařská činnost. Vyškolil však řadu vynikajících konstruktérů, například, Švýcara Othmara Hermanna Ammana, s nímž spolupracoval na projektu Hell Gate.

Dílo Gustava Lindenthala získalo světovou pověst i řadu ocenění: 1911 čestný doktorát na univerzitě v Drážďanech, 1913 zlatá medaile univerzity v Lipsku za návrh mostu Hell Gate, 1921 čestný doktorát Vysoké školy technické v Brně. Ve Spojených státech je každoročně udělována Cena Gustava Lindenthala nejnadanějšímu mladému inženýrovi za nejlepší práci v oboru konstrukce mostů.

Potomci rodin Lindenthalovy dnes žijí v Německu. Gustavův bratr Ernest byl autorem učebnic matematiky a z jeho prostředků byla v Brně údajně postavena škola v prostoru dnešní ulice Vinohrady.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design