Česky CZEnglish EN

Slavné osobnosti

    

Vladimír List

Vladimír List

elektrotechnik, vědec, vysokoškolský pedagog
 

4. 6. 1877 Praha – 27. 5. 1971 Brno

Listův otec byl poštovním úředníkem v Praze a dosáhl poměrně vysokého postavení. Matka Františka zemřela v roce 1882, otec se oženil s její starší sestrou Annou. Dobře situovaná rodina poskytovala dětem kultivované a harmonické prostředí, vedla je k umění i ke sportu. Vladimíra však lákaly exaktní vědy. Po maturitě (Akademické gymnázium v Praze) studoval v letech 1895 - 99 na pražské technice zprvu strojírenství, přednášky profesora Karla Domalípa jej však nadchly pro elektrotechniku. Studia si prohloubil v letech 1900 - 1901 na Institutu Montefiore v belgickém Lutychu, kde si osvojil i vynikající pedagogické metody. Po návratu do vlasti nastoupil jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech v Praze. Křižík učinil z mladého inženýra svého spolupracovníka na několika významných projektech, které předznamenaly budoucí vývoj české elektroenergetiky. Byl to například státní projekt hořínské hydroelektrárny u Mělníka, kterou autoři rozšířili o studii splavnění Labe a Vltavy soustavou kaskády jezových elektráren, propojených vysokonapěťovým vedením. Do sítě zapojili i parní elektrárny. Ještě před realizací díla stihli stavbu v té době unikátní elektrické dráhy Tábor-Bechyně (byla provozována s tehdy na světě nejvyšším napětím 1400 V) i konstrukci elektrické lokomotivy na napětí 300 V pro vídeňskou příměstskou dopravu. V lednu 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou nestora české bohemistiky Jana Gebauera. V roce 1908 se manželům Listovým narodil syn Jan.

List stál i u zrodu myšlenky elektrifikace železnic. V roce 1908 byl jmenován profesorem České vysoké školy technické v Brně (v letech 1917-18 rektorem). Založil zde Ústav konstruktivní elektrotechniky a vybudoval laboratoře, v nichž odchoval generace elektroinženýrů. Přednášel, psal skripta. Studenty vedl k umění spojit teorii s průmyslovou praxí. Listova škola se brzy stala pojmem. Dávno před Prahou zavedl profesor List v Brně studium elektrické dopravy a vozby. V roce 1910 se zasloužil o vydávání časopisu Elektrotechnický obzor, který se věnoval silnoproudé elektrotechnice, energetice a elektrické trakci. V roce 1913 Vladimír List vypracoval spolu s Františkem Weyrem a Karlem Englišem (viz Karel Engliš) návrh zákona o soustavné elektrifikaci Moravy. Osobně přesvědčoval podnikatele i představitele veřejné správy o nutnosti vybudování spolehlivé veřejné elektroenergetické sítě s páteří vysokonapěťového vedení. Byl to první projekt svého druhu na světě. Po válce byla působnost zákona rozšířena na celou republiku. Oba tyto státní zákony platily až do roku 1948. Podařilo se prosadit jednotné napětí v rozvodné síti i v zásuvkách, což ušetřilo budoucí energetice miliardy, které by si vyžádalo přizpůsobení světovému vývoji. Vladimír List se zasloužil také o vybudování teplárny v Brně, jako první u nás prosazoval využívání odpadového tepla.
Ihned po zrodu Československé republiky, v prosinci 1918, založil Vladimír List Elektrotechnický svaz československý (v letech 1920 - 21 byl jeho předsedou). Český elektroprůmysl získal díky němu vlastní vnitrostátní i zahraniční technické normy, které mu umožnily emancipovat se na zahraničním trhu. Logo ESČ je dodnes dokladem o bezpečnosti otestovaných elektrospotřebičů. Další pokrok přineslo Listovo stěžejní dílo Normalizace (1930). Naše strojírenství a elektrotechnika získaly řád a podmínky, zejména pro bezproblémovou výměnu součástí. Ještě předtím, roku 1926, podepsal Vladimír List v New Yorku jako zástupce ČSR zakládající listinu Mezinárodní normalizační federace ISA (dnes ISO). O dva roky později byl v Praze zvolen místopředsedou této světové organizace (se sídlem v Basileji), v letech 1932 - 34 předsedou. V roce 1935 uveřejnil Vladimír List studii o vytvoření sjednocené evropské elektroenergetické sítě. Došla naplnění v 90. letech minulého století.

List hodně cestoval a rozpoznal, že dynamický rozvoj velkých měst se neobejde bez podzemní dráhy, páteře rychlé elektrické veřejné dopravy. Roku 1926 předložil s ing. Bohumilem Beladou první projekt pražského metra se čtyřmi trasami a elektrickým pohonem. Soupravy měly mít po třech vozech. Geniální návrh byl realizován po půlstoletí s nevelkými změnami.

Po roce 1945 pokračoval List ve svém pedagogickém působení na VUT v Brně jako profesor konstruktivní elektrotechniky. Znalost jazyků, odborné schopnosti, umění demokraticky řídit ho předurčily k výkonným i čestným funkcím v řadě dodnes globálně fungujících energetických i elektrotechnických organizací. Byl dopisujícím členem Královské akademie technických věd ve Stockholmu. Vedle toho zanechal na 600 odborných publikací, skript, statí a článků (Elektrotechnika, Navrhování elektrických drah, Technik hledí na svět, Elektrické sítě, Základy elektrotechniky I-II). Od roku 1926 redigoval knižnici Technický průvodce (Elektrotechnika). Svůj poslední článek napsal pro Elektrotechnický obzor v roce 1970, to mu bylo 93 let. Život mu však přinesl i paradoxní situace. V roce 1947 mu byl udělen čestný doktorát brněnské techniky, hned následujícího roku mu akční výbor KSČ zakázal kontakt se školou a poslal ho do penze. V roce 1967 mu pak byla udělena Zlatá medaile VUT v Brně.

Rejstřík zájmů Vladimíra Lista je neobyčejně bohatý, kromě vlastní specializace zahrnuje i matematiku, architekturu, národní hospodářství, veřejnou správu i umění, hlavně literaturu. Přitom téměř celý život přísným pracovním i životním režimem a sportem překonával vleklé zdravotní obtíže (roku 1906 si při opravě generátoru ve strojovně Tauernského tunelu přivodil chronický zánět ledvin a revmatismus).

Vladimír List je zakladatelem a hlavním tvůrcem naší elektrifikační soustavy. Vděčíme mu za elektrifikovanou železnici, ideu metra, díky němu jsou pro nás bezpečné normalizované elektrické zásuvky po celé zemi. Rozhodujícím způsobem zasáhl i do vývoje světové normalizace, bez níž by se i sebelepší technika ocitla v chaosu a bez perspektivy. Jeho jméno proslavilo Brno ve světě. Je po něm pojmenována první budova, postavená v brněnském Technologickém parku, a studentské koleje na Kounicově ulici.


Zpět na přehled osobností

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 17.10.2011 17:04
  • Datum poslední aktualizace: 17.10.2011 17:04
  • Odpovědný útvar: Odbor vnitřních věcí Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design