Zpamátnění Káznice

Národní památkový ústav podal 12. ledna 2016 na Ministerstvo kultury návrh na zpamátnění objektu bývalé káznice.  Primátor města Brna Petr Vokřál a náměstek primátora Matěj Hollan jednali 22. ledna 2016 s ředitelem Národního památkového ústavu v Brně Zdeňkem Váchou, aby našli společné řešení situace kolem bývalé káznice na ulici Cejl.

NPÚ vyjadřovalo obavy, že chystaná sanace a rekonstrukce může poničit jeho historickou hodnotu. Brno se naopak obávalo, že rozhodování o památkové hodnotě stavby může trvat příliš dlouho a objekt by dále chátral. To by mohlo ohrozit čerpání dotací z Evropské unie, bez nichž by město nezvládlo budovu opravit. Zpamátnění budovy by tak paradoxně mohlo vést k jejímu zničení.

Při jednání došlo o vyjasnění řady nedorozumění a fám okolo projektu. Brno deklarovalo, že k budově káznice od počátku přistupuje tak, jako by památkově chráněná byla, což bylo také zakotveno ve smlouvách, které se týkaly sanace střešních krytin a dalších částí objektu. Jak potvrdil i ředitel NPÚ v Brně Zdeněk Vácha, město k budově přistupuje, jakoby to kulturní památka byla: „Rozhodně podpoříme ty činnosti, které bezprostředně povedou k tomu, aby byl stav budovy stabilizován a aby nedošlo k dalším škodám,“ řekl Zdeněk Vácha.

Vznikla pracovní skupina, v níž zástupci města Brna a NPÚ společně koordinují sanaci nejhůře poškozených částí budovy, kterou už Brno připravilo a na kterou je určeno 5,5 milionu korun. Pracovní skupina se schází každý týden na kontrolním dni stavby, aby ověřovala a kontrolovala průběh sanace.