Česky CZEnglish EN
"

 

Přestavba železničního uzlu je šancí pro Brno

  • Železnice je dopravou budoucnosti v Evropě a jednou z mála účinných zbraní v boji proti záplavě aut.
  • Evropu musí protnout nové multimodální koridory a území, kterými projdou, budou mít větší šanci v ekonomické konkurenci.
  • Brno má šanci stát se křižovatkou multimodálních koridorů, nabídne-li kvalitní železniční uzel, tj. křižovatku tratí a v nejužším slova smyslu nádraží.
  • Brno má šanci stát se budoucí křižovatkou plánovaných evropských tras vysokorychlostních tratí – přestavba železničního uzlu je základním předpokladem pro přivedení plánovaných vysokorychlostních tratí do Brna.
  • Nevyužije-li Brno tuto šanci, chopí se ji jiná města – o multimodální koridory usiluje např. Olomouc, Přerov a Břeclav. Brno by se tak mohlo octnout v pozici měst v 19. století, která železniční dopravu odmítla a výsledkem byl pokles jejich prosperity a významu.
  • Rozhodnutí o přestavbě ŽUB uvolní nejistotu majitelů nemovitostí ve velké části centrální oblasti města. Pro město to bude znamenat možnost rozhodnout o budování citelně chybějící sítě komunikací a sítě kolejové MHD na jihu města.

Přestavba železničního uzlu není žádná novinka

  • Železniční uzel Brno se vyvíjel chaoticky od poloviny 19. století. O jeho přestavbě se hovoří již devadesát let a po celou tu dobu se prověřovaly různé varianty přestavby, včetně polohy nového nádraží – pokaždé se stejným výsledkem: výhodnější je ta varianta, která je charakterizována nádražím v odsunuté poloze, tedy asi o 700 metrů jižněji, než je současný stav.
  • Dlouhodobě odkládaný problém přestavby železničního uzlu způsobil, že velká část centrální oblasti města – od současného nádraží až po Komárov – získala charakter neudržované zpustlé periferie.

Přestavba železničního uzlu Brno je nutnost

  • Brno leží na trase dvou mezinárodních železničních koridorů:

IV. koridor: Hamburk – Berlín – Praha – Brno – Vídeň
VI. koridor: Pobaltí – Varšava – Ostrava – Přerov – Brno – Bratislava – Budapešť

Na těchto již modernizovaných tratích je nutná postupná rekonstrukce všech větších železničních uzlů, tedy i železničního uzlu Brno.

  • V současné době končí technická životnost železničního uzlu Brno a jeho přestavba je tak jako tak nezbytná.
  • Přestavba železničního uzlu Brno není jen přesunem hlavního nádraží, ale jde o přestavbu a zjednodušení celého chaoticky rozvětveného systému železničních tratí na území Brna a o zrušení některých z nich jako nežádoucích bariér v území (např. zrušení tzv. přerovky na jihu umožní jednodušší výstavbu velkého městského okruhu, či zrušení trati v radiálním směru mezi Křenovou a Cejlem vytvoří možnost realizace nového městského bulváru).
  • Současné nádraží v Brně je na samém pokraji technické způsobilosti a je vyčerpána jeho kapacita.


Proč je přestavba železničního uzlu s  nádražím v odsunuté poloze výhodná

  • Umožní vybudovat kapacitní nádraží s prostorovými a technickými rezervami, které obstojí i v budoucnosti.
  • Během přestavby brněnského železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze bude zachován plný provoz na stávající železnici – tím se umožní odsun hlavního stavebního ruchu dál od městského centra, pryč z míst s největší koncentrací pěší i automobilové osobní dopravy.
  • Přestavba brněnského železničního uzlu s přesunem hlavního osobního nádraží přibližně o 700 m na jih od centra města zlepší cestovní komfort pro obyvatele i návštěvníky Brna. Samozřejmostí je přivedení tras městské hromadné dopravy k novému nádraží – dopravní obsluha tohoto území (tzv. Jižního centra) prostředky městské hromadné dopravy je ostatně nezbytností v každém případě, tedy i tehdy, zůstala-li by zachována současná poloha nádraží.
  • Přestavba brněnského železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze umožní zároveň přestavbu a revitalizaci velké části centrální oblasti města Brna. Nezanedbatelným přínosem by bylo odstranění pejorativní nálepky tohoto území jako prostoru "za nádražím", tedy prostoru periferního a na okraji zájmu.


Proč je přestavba železničního uzlu s  nádražím v současné poloze nevýhodná

  • Přestavba brněnského železničního uzlu s nádražím v současné poloze mimo jiné znamená deset let železničního provozu na obrovském staveništi přímo v centru Brna se všemi důsledky, jako je zhoršené životní prostředí, či zhoršený komfort cestování daný nutností řady výluk a omezení na železnici. Za tuto cenu (finančně téměř stejně nákladnou jako přestavba s nádražím v odsunuté poloze) získá Brno pouze "opravené nádraží".
  • Přestavba současného nádraží by znamenala mít nádraží na samé hranici technických parametrů bez možnosti budoucího rozvoje.
  • Závěrem je třeba zdůraznit, že varianta přestavby železničního uzlu s nádražím ve "stávající poloze" neznamená zachování současného nádraží. Parametry nezbytné pro železniční provoz vyžadují ve všech variantách prodloužení kolejiště buď východním směrem (které by si vyžádalo nepřijatelné vybourání začátku ulice Křenové) nebo směrem západním, až do prostoru Nových sadů. S tím by byla spojena nutnost vybudování nové odbavovací haly v prostoru proti křižovatce ulic Nádražní a Husovy. Historicky zažitá poloha nádražní budovy, včetně přestupního uzlu na prostředky městské hromadné dopravy uváděná jako výhoda této varianty, by tak byla stejně ztracena. V každém případě by vzniklo jiné nádraží, v jiném místě a s jinou odbavovací budovou.

 

Přestavba železničního uzlu je šancí pro Brno

  • Železnice je dopravou budoucnosti v Evropě a jednou z mála účinných zbraní v boji proti záplavě aut.
  • Evropu musí protnout nové multimodální koridory a území, kterými projdou, budou mít větší šanci v ekonomické konkurenci.
  • Brno má šanci stát se křižovatkou multimodálních koridorů, nabídne-li kvalitní železniční uzel, tj. křižovatku tratí a v nejužším slova smyslu nádraží.
  • Brno má šanci stát se budoucí křižovatkou plánovaných evropských tras vysokorychlostních tratí – přestavba železničního uzlu je základním předpokladem pro přivedení plánovaných vysokorychlostních tratí do Brna.
  • Nevyužije-li Brno tuto šanci, chopí se ji jiná města – o multimodální koridory usiluje např. Olomouc, Přerov a Břeclav. Brno by se tak mohlo octnout v pozici měst v 19. století, která železniční dopravu odmítla a výsledkem byl pokles jejich prosperity a významu.
  • Rozhodnutí o přestavbě ŽUB uvolní nejistotu majitelů nemovitostí ve velké části centrální oblasti města. Pro město to bude znamenat možnost rozhodnout o budování citelně chybějící sítě komunikací a sítě kolejové MHD na jihu města.

Přestavba železničního uzlu není žádná novinka

  • Železniční uzel Brno se vyvíjel chaoticky od poloviny 19. století. O jeho přestavbě se hovoří již devadesát let a po celou tu dobu se prověřovaly různé varianty přestavby, včetně polohy nového nádraží – pokaždé se stejným výsledkem: výhodnější je ta varianta, která je charakterizována nádražím v odsunuté poloze, tedy asi o 700 metrů jižněji, než je současný stav.
  • Dlouhodobě odkládaný problém přestavby železničního uzlu způsobil, že velká část centrální oblasti města – od současného nádraží až po Komárov – získala charakter neudržované zpustlé periferie.

Přestavba železničního uzlu Brno je nutnost

  • Brno leží na trase dvou mezinárodních železničních koridorů:

IV. koridor: Hamburk – Berlín – Praha – Brno – Vídeň
VI. koridor: Pobaltí – Varšava – Ostrava – Přerov – Brno – Bratislava – Budapešť

Na těchto již modernizovaných tratích je nutná postupná rekonstrukce všech větších železničních uzlů, tedy i železničního uzlu Brno.

  • V současné době končí technická životnost železničního uzlu Brno a jeho přestavba je tak jako tak nezbytná.
  • Přestavba železničního uzlu Brno není jen přesunem hlavního nádraží, ale jde o přestavbu a zjednodušení celého chaoticky rozvětveného systému železničních tratí na území Brna a o zrušení některých z nich jako nežádoucích bariér v území (např. zrušení tzv. přerovky na jihu umožní jednodušší výstavbu velkého městského okruhu, či zrušení trati v radiálním směru mezi Křenovou a Cejlem vytvoří možnost realizace nového městského bulváru).
  • Současné nádraží v Brně je na samém pokraji technické způsobilosti a je vyčerpána jeho kapacita.


Proč je přestavba železničního uzlu s  nádražím v odsunuté poloze výhodná

  • Umožní vybudovat kapacitní nádraží s prostorovými a technickými rezervami, které obstojí i v budoucnosti.
  • Během přestavby brněnského železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze bude zachován plný provoz na stávající železnici – tím se umožní odsun hlavního stavebního ruchu dál od městského centra, pryč z míst s největší koncentrací pěší i automobilové osobní dopravy.
  • Přestavba brněnského železničního uzlu s přesunem hlavního osobního nádraží přibližně o 700 m na jih od centra města zlepší cestovní komfort pro obyvatele i návštěvníky Brna. Samozřejmostí je přivedení tras městské hromadné dopravy k novému nádraží – dopravní obsluha tohoto území (tzv. Jižního centra) prostředky městské hromadné dopravy je ostatně nezbytností v každém případě, tedy i tehdy, zůstala-li by zachována současná poloha nádraží.
  • Přestavba brněnského železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze umožní zároveň přestavbu a revitalizaci velké části centrální oblasti města Brna. Nezanedbatelným přínosem by bylo odstranění pejorativní nálepky tohoto území jako prostoru "za nádražím", tedy prostoru periferního a na okraji zájmu.


Proč je přestavba železničního uzlu s  nádražím v současné poloze nevýhodná

  • Přestavba brněnského železničního uzlu s nádražím v současné poloze mimo jiné znamená deset let železničního provozu na obrovském staveništi přímo v centru Brna se všemi důsledky, jako je zhoršené životní prostředí, či zhoršený komfort cestování daný nutností řady výluk a omezení na železnici. Za tuto cenu (finančně téměř stejně nákladnou jako přestavba s nádražím v odsunuté poloze) získá Brno pouze "opravené nádraží".
  • Přestavba současného nádraží by znamenala mít nádraží na samé hranici technických parametrů bez možnosti budoucího rozvoje.
  • Závěrem je třeba zdůraznit, že varianta přestavby železničního uzlu s nádražím ve "stávající poloze" neznamená zachování současného nádraží. Parametry nezbytné pro železniční provoz vyžadují ve všech variantách prodloužení kolejiště buď východním směrem (které by si vyžádalo nepřijatelné vybourání začátku ulice Křenové) nebo směrem západním, až do prostoru Nových sadů. S tím by byla spojena nutnost vybudování nové odbavovací haly v prostoru proti křižovatce ulic Nádražní a Husovy. Historicky zažitá poloha nádražní budovy, včetně přestupního uzlu na prostředky městské hromadné dopravy uváděná jako výhoda této varianty, by tak byla stejně ztracena. V každém případě by vzniklo jiné nádraží, v jiném místě a s jinou odbavovací budovou.

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 31.12.2009 10:54
  • Datum poslední aktualizace: 31.12.2009 10:54
  • Odpovědný útvar: Odbor územního plánování a rozvoje Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design