Česky CZEnglish EN

Předběžné výsledky registračního týdne ukazují, jak žijí rodiny v bytové nouzi

26. duben 2016

V návaznosti na schválenou Strategii sociálního začleňování proběhl v Brně v termínu 18.–24. 4. 2016 tzv. registrační týden pro rodiny v bytové nouzi. Cílem bylo získat co nejpřesnější přehled o počtu rodin na území města žijících v bytové nouzi a také o jejich situaci a výzvách, kterým čelí, aby jim město mohlo co nejlépe pomoci.

Celkem bylo provedeno dotazníkové šetření u 482 rodin, které mají nezletilé děti. Do předběžného vyhodnocení bylo zařazeno 328 rodin, které byly jednoznačně vyhodnoceny jako rodiny v bytové nouzi. K vyplnění dotazníku se mohou další rodiny hlásit do 6. května. Poté bude průzkum uzavřen a finálně vyhodnocen.

Za rodiny v bytové nouzi jsou považovány ty, které žijí na ubytovnách, v azylových domech či v bytech, kde chybí základní vybavenost (sociální zařízení, vytápění apod.), a v extrémně přelidněných bytech (méně než 5m2 na osobu). Takové podmínky neumožňují naplnit ani základní fyziologické potřeby rodin, ani uspokojit základní potřeby bezpečí.

Největší část rodin žije na ubytovnách, dále v azylových domech, krizově u příbuzných či v extrémně nevyhovujícím bytě.

Z předběžných výsledků vyplynulo, že 70 % rodin v bytové nouzi tvoří matky samoživitelky. Dotazované rodiny mají dohromady 905 dětí, z nichž 838 je nezletilých. Ve 43 % rodin v bytové nouzi žije dítě mladší tří let, v 61 % pak mladší šesti let.

„Orgány sociálně-právní ochrany dětí některých brněnských městských částí nám pomohly vytipovat rodiny, u kterých je šance, že by jim mohly být děti po získání bydlení navráceny,“ okomentoval zjištění zastupitel Martin Freund, který má projekt sociálního začleňování na starosti.

16 % nezletilých dětí z těchto rodin je nuceno žít mimo rodinu (v kojeneckém ústavu, dětském domově, diagnostickém ústavu či jiném podobném zařízení, anebo v péči příbuzných či v pěstounské péči). Celkem se jedná o 132 dětí, na jejichž pobyt v dětských domovech a podobných institucích stát vydává cca 52 milionů korun ročně .

Rodiny v bytové nouzi žijí často na velmi malém prostoru. Zatímco pro celou ČR je průměrná obytná plocha na osobu asi 19 m2, u dotazovaných rodin v Brně je obytná plocha pro jednu osobu 7,5 m2. Šest rodin žije v extrémních podmínkách na celkovém prostoru odpovídajícím méně než 2m2 na osobu

Většina rodin byla bez stabilního bydlení okolo tří let, přičemž epizoda bezdomovectví, která trvá déle než 6 měsíců, bývá běžně hodnocena jako riziková. 41 % dotázaných rodin minimálně jednou během posledního roku nevědělo, kde s dětmi přečkají noc.

„Při registračním týdnu byl používán diagnostický nástroj VI-SPDAT, který měří míru ohrožení rodiny různými rizikovými jevy a situacemi spojenými s bezdomovectvím. Je to vůbec poprvé, co byl v ČR podobný nástroj použit,“ vysvětlil Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. Nástroj zjišťuje přítomnost rizik v oblasti fyzického i duševního zdraví, socializace, každodenních potřeb, rodinné situace či ohrožení násilím.

Faktory ohrožení, které zvyšují náchylnost dané rodiny k bezdomovectví, mají společné dva rysy: jejich působením se razantně snižuje šance získání dobře placeného zaměstnání, a tedy návazného příjmu a úspor (typicky u matek samoživitelek, které pečují o dítě do tří let věku), současně napínají dlouhodobě podpůrnou sociální síť rodiny, takže není možné počítat s pomocí při získání stabilního bydlení.

Z rodin v bytové nouzi bylo 94 % vyhodnoceno se středním či akutním ohrožením. Tyto rodiny nemají ani šanci na získání dobře placeného zaměstnání, ani nelze čekat, že si seženou bydlení s pomocí své sociální sítě.  Rodiny s vysokým skóre jsou akutně ohrožené a je třeba jim nabídnout bydlení a podporu co nejdříve, protože jejich situace je kritická. Při brněnském dotazování bylo 6 % rodin málo ohrožených, 68 % středně ohrožených a 26 % rodin akutně ohrožených.

Do registračního týdne se vedle zaměstnanců Magistrátu města Brna a neziskových organizací zapojilo několik desítek dobrovolníků nejen z Brna, ale například i z Kladna, Prahy či Bratislavy. Brněnských dobrovolníků však bylo nejvíce – nejčastěji šlo o studenty a studentky Masarykovy univerzity, jako spolupracovníci a tazatelé se zapojilo i několik obyvatel ubytoven.

Mgr. Kateřina Gardoňová
Magistrát města Brna
Tiskové středisko
tel.: +420 542 172 466
mob.: +420 602 595 170
e-mail:
gardonova.katerina@brno.cz

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 02.05.2016 10:45
  • Datum poslední aktualizace: 02.05.2016 10:45
  • Odpovědný útvar: Kancelář primátorky města Brna Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design