Česky CZEnglish EN

Město podpoří projekt, který na pozadí dějin věznice na Cejlu přiblíží heroické a tragické osudy bojovníků proti totalitním režimům 20. století

9. června 2021

Ukázat věznici či káznici na Cejlu jako „místo paměti a utrpení“ a uctít památku těch, kteří zde byli vězněni, mučeni a popravováni za to, že se postavili zlu nacistického a komunistického režimu, si vytklo za cíl Občanské sdružení Paměť. Brněnští radní dnes zastupitelstvu doporučili schválit pro tento spolek z rozpočtu města Brna na rok 2021 individuální dotaci ve výši 500 tisíc korun na realizaci projektu „Cejl, místo paměti a utrpení“.

Od založení v roce 2008 Občanské sdružení Paměť připravuje a prezentuje projekty vycházející z příběhů druhé poloviny 20. století, které výrazně ovlivnily život české společnosti. Patří k nim také osvětový projekt „Cejl, místo paměti a utrpení“, který má veřejnosti, a zvláště mladým lidem osvětlit, jaké prostředky a mechanismy používaly totalitní režimy k likvidaci svých odpůrců. V neposlední řadě chce také těmto hrdinům, kteří měli z paměti národa zmizet, splatit dluh a vzdát úctu. Projekt se skládá z několika různých aktivit, k jejichž uskutečnění by měla přispět právě dotace od města: dokončení publikace s pracovním názvem Prezidentovi mrtví o popravených na Cejlu; dohledání politických vězňů z Cejlu a vytvoření jejich seznamu; uspořádání brněnské konference na téma Věznice Cejl – místo paměti a utrpení (14. 10. 2021 v prostorách Staré radnice v Brně) a brněnské výstavy Tváře Cejlu a Petr Křivka (od 14. 10. 2021 do konce listopadu
v pasáži Alfa); vytvoření multimediálního záznamu stezek Víra, Třetí odboj a Okupace 1968 v Brně jako výukového materiálu či označení míst piety a utrpení v prostorách bývalé věznice Cejl.

„Historie káznice na Cejlu sahá až do druhé poloviny 18. století. Když byla v roce 1956 zrušena, využíval její prostory do roku 2006 Moravský zemský archiv. Je dobře, že se městu Brnu mimo jiné ve spolupráci s organizacemi, jako je Občanské sdružení Paměť, v současnosti daří tomuto objektu v centru města navracet jeho kulturně-historický význam. Za okupace se káznice stala vedle pevnosti na Špilberku a Kounicových kolejí dalším ze symbolů nacistické zvůle. V únoru 1948 pak komunistický režim připravil svým ideovým odpůrcům opět tragický osud, tedy věznění, popravy, ostrakizaci, vyhnání z vlasti a nucené zapomnění. Za mřížemi Cejlu se tak ocitli například básníci Jan Zahradníček či Zdeněk Rotrekl, smrt zde nalezl Jan Křižan, otec spisovatele a scénáristy Jiřího Křižana, a mnozí další. Jejich odkaz je třeba neustále připomínat, abychom mu – znalí těchto dramatických dějin – mohli dostát,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Snažíme se areálu káznice, který v sobě skrývá velký potenciál, vdechnout život. TIC BRNO tady pořádá tematické prohlídky, konají se zde workshopy, výstavy, koncerty, divadelní představení, jako zajímavé lokace si káznice všimli i filmaři, uvažuje se o její přeměně v kreativní centrum. Při tom všem ale stále vedeme v patrnosti, že se jedná o pietní místo s pohnutou historií, o níž je třeba zachovat povědomí i pro budoucí generace. Proto vítáme a také finančně podporujeme projekt Občanského sdružení Paměť, jehož součástí je mimo jiné označení míst piety a utrpení v káznici křížem pro kněze mučedníka Jana Bulu a mosaznou pamětní deskou věnovanou prvnímu, druhému a třetímu odboji,“ dodal náměstek primátorky Tomáš Koláčný.     

Více informací o Občanském sdružení Paměť na www.sdruzenipamet.cz/ospamet/index.php.

Tiskové středisko MMB
tel.: +420 542 172 162
e-mail: tis@brno.cz

 
  • ©  Statutární město Brno
  • Všechna práva vyhrazena – použití obsahu nebo jeho částí je možné pouze se souhlasem Magistrátu města Brna
  • Datum provedení poslední kontroly: 09.06.2021 15:32
  • Datum poslední aktualizace: 09.06.2021 15:32
  • Odpovědný útvar: Odeslat email na adresu
© webdesign Omega Design